ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Volodymyr Zelenskyj se setkal s králem Filipem Belgickým. Podívejte se na aktuální snímky.

Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska Juraj Blanár a Péter Szijjártó podporují kroky americké administrativy a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa ohledně války na Ukrajině, neboť dávající šanci mírovému řešení konfliktu. Šéfové slovenské a maďarské diplomacie to řekli novinářům po dnešní společné schůzce v Bratislavě. Szijjártó obvinil EU, že chce pokračování války. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu před třemi lety.

Podívejte se na nové fotografie ze summitu o Ukrajině, který se koná v Bruselu.

„Nejlepší bezpečnostní zárukou je silná Ukrajina a silná ukrajinská armáda,“ napsal na síti X český premiér Petr Fiala po zhruba devadesátiminutovém pracovním obědě unijních lídrů se Zelenským, který následně jednání opustil. Podle unijního činitele obeznámeného s obsahem jednání Zelenskyj během oběda „uvítal iniciativy zaměřené na posílení evropských obranných kapacit a volal po jejich využití při podpoře ukrajinské zbrojní produkce“. Již před začátkem summitu ukrajinský prezident vyjádřil vděk za evropskou podporu, kterou podle něho Kyjev vnímá zvláště po vyhrocení jeho vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Záporožské oblasti poslal na 15 let do vězení šestapadesátiletou zaměstnankyni tamní jaderné elektrárny, kterou shledal vinnou z pokusu o sabotáž na elektrickém vedení a spolupráce s ukrajinskou tajnou službou. Informovaly o tom dnes například server Ukrajinska pravda nebo Meduza. Vyjádření ženy není podle dostupných informací k dispozici.

Nyní šestapadesátiletá Natalija Šulhová čelila obvinění okupačních úřadů z pokusu o sabotáž pod taktovkou ukrajinské tajné služby. Podle tvrzení ruské prokuratury se v červnu loňského roku pokusila vyhodit do povětří elektrické vedení ve městě Enerhodar, načež ji zadržely ruské bezpečnostní složky.

 Představitelé ukrajinské opozice Petro Porošenko a Julija Tymošenková dnes potvrdili jednání se spolupracovníky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Napsal to server The Kyiv Independent s odkazem na vyjádření bývalého prezidenta a někdejší premiérky na facebooku. Porošenko setkání označil za transparentní a oba politici odmítli volby v zemi během války. Server Politico dříve napsal, že čtyři vysoce postavení členové Trumpova týmu vedou tajná jednání s některými z hlavních vnitropolitických oponentů prezidenta Volodymyra Zelenského.

„Spolupracujeme s našimi americkými partnery veřejně a transparentně s cílem udržet podporu Ukrajiny od obou (politických) stran,“ napsal na facebooku Porošenko. „Podstata našich rozhovorů s představiteli americké strany vždy spočívala na dvou principech - především bezpečnosti a míru prostřednictvím síly. Konkrétně to znamená zbraně, zpravodajství, sankce proti Rusku, finanční podporu, demokratickou odolnost (svoboda a demokracie), transatlantickou jednotu,“ dodal.

 Ačkoliv se neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že je třeba posílit obranyschopnost evropských národů, uvedl dnes ke své schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem maďarský premiér Viktor Orbán. Zdůraznil zároveň, že francouzsko-maďarské vztahy zůstávají dobré. V Paříži se také setkal s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou, kterou ve svém příspěvku na platformě X označil za příští prezidentku.

„Moje setkání ve Francii potvrdilo, že ačkoli se možná neshodneme na způsobech dosažení míru, shodneme se na tom, že musíme posílit obranyschopnost evropských národů a že toto úsilí by mělo posílit pravomoci členských států, a nikoli bruselských byrokratů,“ uvedl dnes ke svému středečnímu setkání v Paříži s francouzským prezidentem Orbán na síti X.

Prvořadým úkolem Evropské unie je zabezpečit své hranice, zejména ty s Ruskem a Běloruskem. Dnes to při příchodu na mimořádný summit EU k bezpečnosti Evropy a Ukrajiny prohlásil polský premiér Donald Tusk. Evropa také podle něj musí uspět v novém závodě ve zbrojení, aby posílila svou bezpečnost proti Rusku, které v únoru 2022 napadlo Ukrajinu. Zbrojení jako jasnou prioritu vidí také dánská premiérka Mette Frederiksenová.

„Nemyslím si, že máme mnoho času. (Musíme) Evropu vyzbrojit. Za obranu a odstrašení utrácejme, utrácejme, utrácejme,“ řekla podle deníku The Guardian Frederiksenová.

Belgie dodá Ukrajině stíhačky F-16 v roce 2026, řekl premiér. Zdržení způsobuje čekání na stroje F-35, které je nahradí.

Ukrajina cítí jasnou a silnou podporu Evropy. Před začátkem mimořádného summitu EU o bezpečnosti Ukrajiny i celého kontinentu to dnes v Bruselu prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbili Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské invazi, další pomoc. Costa zdůraznil, že větší bezpečnost Ukrajiny znamená i větší bezpečnost pro celou Evropu.

Premiér Petr Fiala odlétá na mimořádné jednání Evropské rady v Bruselu. „Evropa čelí historické zkoušce a musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a obranu,“ uvedl na facebooku před odletem na summit.

Za hrozbu pro Rusko označil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ve středu v projevu k národu mimo jiné řekl, že zahájí debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na spojence v Evropě. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov vystoupení šéfa Elysejského paláce označil za vysoce konfrontační a jadernou rétoriku. Oba ruští činitelé přitom odmítli možnost rozmístění evropských vojáků po případném příměří na Ukrajině, která se už tři roky brání ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze zpráv ruské státní agentury TASS.

Shoda na podpoře Ukrajiny nebude asi tak silná, jako tomu bylo na dřívějších summitech EU, odkázal premiér Petr Fiala (ODS) před odletem na postoje Slovenska a Maďarska.

Pokud se EU neshodne na podpoře Ukrajiny, o to důležitější bude nalezení jednoty na posílení vlastní obrany a bezpečnosti, uvedl Fiala. EU se musí snažit o zachování transatlantické vazby a dál spolupracovat se Spojenými státy. Pro Evropu je to naprosto nutné, dodal český premiér.

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov vyrazil jednat do Polska. Přivítal ho jeho protějšek Władysław Kosiniak-Kamysz.

Francie nabídla Ukrajině své zpravodajské informace náhradou za americké, jejichž sdílení s Kyjevem Donald Trump pozastavil. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Informace tajných služeb jsou klíčové pro obranu Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi.

„Máme prostředky rozvědných služeb, které lze využít k pomoci Ukrajincům,“ řekl podle agentury Lecornu. Dodal také, že sdílení informací americké rozvědky s Ukrajinou je pozastaveno od středečního odpoledne.

Litva dnes odstoupila od smlouvy o zákazu kazetové munice. Zdůvodňuje to bezpečnostními riziky spojenými s Ruskem, informuje agentura AFP. Krok odsoudily lidskoprávní organizace, například Human Rights Watch. Litva zároveň avizovala odstoupení od mezinárodní smlouvy o zákazu protipěchotních min.

Země, která sousedí s Ruskem, krok odůvodňuje snahou o zvýšení své bezpečnosti v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Parlament Litvy opuštění od dohody odhlasoval už loni v červenci, ale vláda od ní mohla formálně odstoupit až po půl roce. Litva je tak vůbec první zemí, která od mezinárodní dohody zakazující kazetovou munici odstoupila. Podepsala ji v roce 2008.

Kazetová munice je kontroverzní, protože se rozpadá ještě ve vzduchu na velký počet malých náloží, které mohou zasáhnout velkou plochu a způsobit ničivé škody. Problematická je především kvůli riziku zamoření zasažených oblastí nevybuchlými náložemi, které poté zvyšují civilní ztráty.

Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval novým ruským velvyslancem ve Spojených státech diplomata Alexandra Darčijeva. Dnes o tom informovala agentura Reuters, která se odvolává na příslušný dekret Kremlu.

To, že se Darčijev stane novým šéfem ruské diplomatické mise v USA, oznámila Moskva na konci února. V únoru na jednání amerických a ruských diplomatů Darčijev převzal od americké strany oficiální nótu informující o udělení agrément, tedy souhlasu s působením.

Kariérní diplomat Darčijev působil v letech 2005 až 2010 na ruském velvyslanectví ve Washingtonu jako rada. Od října 2014 do ledna 2021 byl ruským velvyslancem v Kanadě, nyní vede severoamerický odbor na ruském ministerstvu zahraničí.

V Charkově, druhém největším ukrajinském městě, trosky sestřeleného dronu poškodily střechu, výtahovou šachtu, technické zázemí a fasádu obytného domu. Šéf regionální vojenské správy Oleh Syněhubov uvedl, že na místě vypukl požár. Poškozených je také osm aut a okna v okolních domech.

Volodymyr Zelenskyj informoval o zásahu hotelu v Kryvém Rihu na Telegramu. Zasáhla ho dle něj balistická střela Rusů. „Těsně před útokem se v hotelu ubytovali dobrovolníci jedné z humanitárních organizací - občané Ukrajiny, USA a Británie. Přežili, protože se stihli dostat dolů ze svých pokojů. Ale čtyři lidé bohužel zahynuli,“ uvedl na platformě Telegram.

„Nelze činit žádné pauzy v tlaku na Rusko, aby zastavilo tuto válku a teror proti životu,“ dodal Zelenskyj.

Čtyři lidé zemřeli a více než 30 dalších utrpělo zranění při vzdušném útoku, který provedlo Rusko ve středu večer na ukrajinské město Kryvyj Rih, informovaly dnes ráno místní úřady.

Střela zasáhla čtyřpatrový hotel. Krátce před tím se v něm ubytovali zahraniční humanitární pracovníci ze Spojených států a Británie, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož tito lidé přežili.

„Záchranáři nadále rozebírají trosky,“ uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Zničené je schodiště v hotelu. Mezi zraněnými je jedno dítě. Většina z nich skončila v nemocnicích, 14 pacientů je ve vážném stavu. Kromě hotelu je poškozených 14 bytových domů, pošta, více než dvě desítky aut nebo 12 obchodů. 

Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 112 dronů a dvě balistické střely, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj sestřelila 68 bezpilotních letounů, dalších 43 přístrojů - které označilo za imitace útočných dronů - zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu střel a zbylém dronu se ukrajinské vzdušné síly nezmiňují. Škody jsou v Charkovské, Sumské, Oděské a Dněpropetrovské oblasti.

Dobrý den. Prezidenti a premiéři zemí EU se dnes v Bruselu sejdou k mimořádnému jednání, na němž se pokusí shodnout na posílení evropské obrany a další vojenské podpoře Ukrajiny ve chvíli, kdy je nejisté pokračování dodávek amerických zbraní Kyjevu či podoba možných mírových rozhovorů s Ruskem.

Na summit, kde bude Česko zastupovat premiér Petr Fiala, přijede podle unijních činitelů osobně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.

Americký viceprezident J. D. Vance v reakci na plány Evropanů na mírovou vojenskou misi na Ukrajině zpochybnil význam vojáků ze států, které 30 či 40 let nebojovaly. Vysloužil si za to ostrou kritiku. Výrok se dotknul mimo jiné Britů, jejichž média na dnešních titulních stránkách označila viceprezidenta za klauna či blbce. Britský premiér Keir Starmer dnes v parlamentu v očividné narážce na amerického prezidenta řekl podle deníku The Guardian, že v Iráku a Afghánistánu padlo 643 Britů. Kritika zazněla také z Francie nebo Estonska. Vance mezitím uvedl, že jeho slova se netýkala Británie a Francie.

Ruský soud dnes uložil trest 19 let vězení britskému občanovi, který bojoval na straně ukrajinské armády v ruské Kurské oblasti, částečně kontrolované ukrajinskými jednotkami. Dvaadvacetiletého Jamese Andersona vojenský soud shledal vinným z terorismu a žoldnéřství, informovala agentura AFP s odvoláním na tiskovou službu soudů v Kurské oblasti.