ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bude v Bílém domě jednat s americkým prezidentem Joem Bidenem a viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Také se setká se členy Kongresu.

Bílý dům dnes oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 375 milionů dolarů (8,5 miliardy korun). Pomoc podle ministerstva zahraničí bude mimo jiné obsahovat munici pro mobilní salvové raketomety HIMARS, protitankové střely Javelin a TOW či obrněná vozidla MRAP, píše agentura Reuters.

Pomoc Bílý dům oznámil pomoc krátce před čtvrtečním jednáním mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Očekává se, že oba politici budou například jednat o tom, zda Ukrajina může používat americké zbraně pro útoky na cíle v ruském týlu.

Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a amerického exprezidenta Donalda Trumpa se zřejmě neuskuteční. Píše to dnes agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Očekávalo se, že Zelenskyj bude jednat s Trumpem, který znovu kandiduje na prezidenta, během své návštěvy Spojených států. Trump dnes ostře kritizoval Zelenského, protože podle něj odmítá uzavřít dohodu, jež by vedla k ukončení ruské války na Ukrajině.

Slovenské úřady by měly zvýšit svou pohotovost, aby země dokázala čelit případnému jadernému incidentu na Ukrajině. Podle webu agentury TASR to dnes v prostorách OSN řekl slovenským novinářům prezident Peter Pellegrini. Reagoval na projev ukrajinské hlavy státu Volodymyra Zelenského, který v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny.

„Orgány Slovenské republiky by teď měly zvýšit svou pohotovost a být připravené pravidelně měřit úroveň radiace na hranicích Slovenska s Ukrajinou,“ uvedl Pellegrini. Varoval, že případný útok Ruska na atomové jaderné elektrárny na Ukrajině by mohl způsobit podobnou tragédii, jako byla havárie v Černobylu v roce 1986 a radioaktivní spad by mohl zasáhnout i ukrajinské sousedy.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Moskva bude považovat agresi ze strany kteréhokoliv nejaderného státu s podporou jaderné země za jejich společný útok. Podle státní agentury TASS to dnes na zasedání ruské bezpečnostní rady na téma jaderného odstrašování prohlásil prezident Vladimir Putin, který navrhl provést změny v ruské jaderné doktríně. Moskva by v případě útoku na Rusko mohla podle šéfa Kremlu použít jaderné zbraně.

„V aktualizované verzi dokumentu se navrhuje, aby agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale s účastí nebo podporou jaderného státu, byla považována za jejich společný útok na Ruskou federaci,“ uvedl Putin na zasedání rady, kde prohlásil, že změny jsou odpovědí na rychle se měnící globální situaci, která přinesla Rusku nové hrozby a rizika.

Děsivé záběry z ruského útoku na Kramatorsk v Doněcké oblasti, který zasáhl obytný komplex.  

Dva lidé zahynuli a přinejmenším 12 dalších včetně dětí utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na centrum východoukrajinského města Kramatorsk. Na platformě Telegram to dnes uvedl šéf správy Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Invazní síly podle něj útočily třemi naváděnými leteckými pumami a poškodily dvě výškové budovy, obchody a automobily. Moskva se nevyjádřila.

Filaškin poznamenal, že dnešní útok na Kramatorsk je další připomínkou toho, že v Doněcké oblasti nezůstala žádná bezpečná místa. Kramatorsk a nedaleký Slovjansk jsou jedny z posledních velkých měst na Donbase, nad nimiž má kontrolu Kyjev. Kramatorsk leží 20 až 30 kilometrů od frontové linie, terčem ruských úderů se od začátku ruské invaze stal opakovaně.

Na Rusko je potřeba společně vyvinout větší tlak, jeho cynická politika a nezájem o skutečné mírové rozhovory totiž mají globální důsledky. V projevu na Valném shromáždění OSN to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Vyzval k reformě Rady bezpečnosti, která podle něj musí být efektivnější, inkluzivnější, odpovědnější a lépe odrážet dnešní realitu posílením hlasu nyní nedostatečně zastoupených regionů.

Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, v únoru 2022 zaútočilo na sousední Ukrajinu. Části země, která se s podporou především západních partnerů od té doby brání, nyní ruské síly okupují a ruská agrese trvá.

Zdravotnický personál se stará o zraněné ukrajinské vojáky nedaleko Torecka v Doněcké oblasti.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Valném shromáždění OSN. Podívejte se na aktuální snímky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v rozpravě na Valném shromáždění OSN varoval před možnou jadernou pohromou na Ukrajině a obvinil Rusko z plánování útoků na ukrajinské jaderné elektrárny. Uvedl, že informace o možných plánech ruského prezidenta Vladimira Putina nedávno dostal od zpravodajských složek své země.

„Rusko zničilo všechny naše tepelné elektrárny a velkou část kapacit vodních elektráren. Takhle se Putin připravuje na zimu. Doufá, že bude moci týrat miliony Ukrajinců,“ řekl Zelenskyj. Podotkl, že od tajných služeb nedávno dostal další „alarmující hlášení“. „Zdá se, že Putin plánuje útoky na naše jaderné elektrárny a jejich infrastrukturu ve snaze odpojit je z rozvodné sítě,“ uvedl.

Podívejte se na nové snímky ruských invazistů na Ukrajině.

Třebíčský výrobce kogeneračních jednotek Tedom dodal od minulého roku na Ukrajinu 56 těchto zařízení, která vyrábějí ze zemního plynu elektřinu a teplo. Slouží tam hlavně v teplárnách. Společnost se účastní dalších tendrů pořádaných organizacemi různých zemí na podporu obnovy ukrajinské infrastruktury ničené ruskými válečnými útoky. ČTK to dnes řekl marketingový manažer společnosti Vlado Murár.

Více než polovina lidí, kteří zaznamenali nepravdivou informaci, že za nárůst černého kašle v ČR může migrační vlna z Ukrajiny, jí uvěřila. Vyplývá to z výzkumu CEDMO Trends ČR, za kterým stojí mezinárodní uskupení CEDMO při Univerzitě Karlově. Informaci o černém kašli a migraci vyvracel i Státní zdravotní ústav (SZÚ), v pravidelných zprávách uvádí i počty nakažených uprchlíků. Z více než 29.000 nakažených eviduje 42 uprchlíků z Ukrajiny.

Prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Rusko je třeba k míru donutit, dnes Kreml označil za osudnou chybu, která bude mít pro Kyjev následky. Rusko mír chce, ale je nemožné mu ho vnutit, prohlásil podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zároveň řekl, že dynamika na bojišti v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny je pro ruské síly pozitivní.

Zelenskyj v úterý na zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku řekl, že válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory. „Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Peskov reagoval prohlášením, že Rusko nelze k míru na Ukrajině přinutit. „Postoj spočívající ve snaze přinutit Rusko k míru je naprosto fatální chybou. Není možné Rusko k míru donutit,“ cituje vyjádření Peskova na dnešním tiskovém brífinku agentura AFP. Zároveň připomíná, že jednání mezi Moskvou a Kyjevem neprobíhají od jara 2022 a obě strany konfliktu, který se naplno rozhořel vpádem ruských sil na Ukrajinu 24. února 2022, pevně trvají na svých protichůdných postojích.

Ukrajina v noci na dnešek zlikvidovala 28 z celkem 32 bezpilotních letounů vyslaných z Ruska, tvrdí její letectvo. Zničila podle něj také čtyři z osmi raket. Podle aktualizovaných statistik ukrajinského generálního štábu Rusko za této války přišlo už o 15.879 bezpilotních strojů.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko vypálilo čtyři střely na jihoukrajinskou Oděskou oblast. Šéf oblastní správy Oleh Kiper na platformě Telegram uvedl, že jedna střela dopadla do otevřeného prostoru a způsobila požár, který byl mezitím uhašen. Trosky rovněž poškodily dva nákladní vozy, ale nikdo nebyl zraněn.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

Agrese Ruska, jakožto stálého člena Rady bezpečnosti OSN, otřásá samotnými základy instituce a systému, ve kterém jsou respektována pravidla. Český prezident Petr Pavel to řekl v úterý v New Yorku v rámci panelu „Zajištění digitální budoucnosti“, který se koná na okraj Valného shromáždění OSN.

Ruská agrese vůči Ukrajině není podle Pavla regionálním konfliktem, ale situací, kdy stálý člen Rady bezpečnosti OSN vede agresi proti jiné suverénní zemi. „A proto je tak důležité nenechat Rusko v konfliktu vyhrát, protože nejen Rusko, ale i podobné režimy by to povzbudilo, že svých cílů mohou dosáhnout vojenskou silou,“ řekl Pavel.

Rusko je potřeba donutit k míru, válku proti Ukrajině nelze urovnat jen rozhovory, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vystoupil na jednání Rady bezpečnosti OSN. Informovala o tom agentura Reuters. Čínský představitel se na jednání ohradil proti obvinění spojenců Kyjeva, že Peking podporuje ruské tažení.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin porušil tolik mezinárodních norem a pravidel, že se sám nezastaví. Rusko může být k míru jedině donuceno a to je přesně to, co je potřeba, donutit Rusko k míru,“ řekl Zelenskyj. „Tahle válka nemůže jednoduše ustoupit do pozadí, tuhle válku nemohou uklidnit rozhovory. Jsou potřeba činy,“ řekl Zelenskyj. Rusko obvinil, že se s blížící se zimou chystá zaútočit na tři ukrajinské jaderné elektrárny. „A máme o tom důkazy,“ dodal.

Vážení čtenáři,

pro dnešek končíme zpravodajství z válečného konfliktu na Ukrajině. Pokračovat budeme zítra v ranních hodinách.  

Rusko lze k míru jedině donutit, Putin se sám nezastaví, řekl podle agentury Reuters Volodymyr Zelenskyj na jednání Rady bezpečnosti OSN.

Pokud ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předloží plán týkající se ukončení ruské agrese vůči jeho zemi, bude třeba jej posoudit a udělat maximum pro naplnění ukrajinských cílů, ale ne za jakoukoli cenu. Novinářům to dnes v New Yorku řekl český prezident Petr Pavel s tím, že je potřeba zohlednit, co je reálně možné.

Český prezident tak dnes před novináři reagoval na rozhovor, který v pondělí poskytl americkému deníku The New York Times (NYT). V něm uvedl, že Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a případně přijmout, že část jejího území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou.

Článek podle Pavla odráží jeho dlouhodobý přístup. „Já jsem neřekl nic, co bych neříkal už dlouhou dobu. Už na loňské konferenci v Mnichově jsem varoval před tím, abychom vzbuzovali nerealistická očekávání," řekl Pavel.

Svět nesmí odvracet zrak od války na Ukrajině a nesmí podlehnout únavě, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden v projevu na Valném shromáždění OSN. Spojené státy podle něj v podpoře napadené země nepoleví, jakkoli je vývoj vzhledem k listopadovým prezidentským volbám v USA nejistý.

„Nesmíme podlehnout únavě, nesmíme odvracet zrak... Moje odpověď zní, že v podpoře Ukrajiny nepolevíme,“ řekl Biden. Pro 81letého šéfa Bílého domu, který neusiluje o znovuzvolení, je dnešní vystoupení posledním projevem k VS OSN z pozice hlavy státu. K požadavku Kyjeva, aby mohli ukrajinští obránci útočit na cíle v ruském týlu západními dalekonosnými zbraněmi, se prezident nevyjádřil.

Ruský vzdušný úder na ukrajinský Charkov zabil tři lidi a další tři desítky zranil. Přímý zásah utrpěl výškový obytný dům, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Rusko podle Syněhubova útočilo naváděnými bombami. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na útok uvedl, že je nutné zastavit to, co nazval ruským terorem.

„Další ruský útok na Charkov. Cílem ruských bomb byl bytový dům, pekárna, stadion. Jinými slovy, každodenní život obyčejných lidí. Rusko je terorista a každý den to svými činy dokazuje,“ napsal na síti X Zelenskyj, který je v současné době v USA, kde se v New Yorku zúčastní Valného shromáždění OSN. „Musíme teror zastavit. Zajistit bezpečnost. Abychom měli budoucnost,“ dodal.

Během útoku na Charkov přišli o život nejméně tři lidé a 28 jich je zraněných, informoval The Kyiv Independent. Rusko se zaměřovalo na hustě obydlené čtvrti, sdělil starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.