ONLINE: Rusové odmítli bezpodmínečné příměří. Od Ukrajiny dostali seznam unesených dětí

Polsko během nočních ruských útoků na Ukrajinu znovu nechalo odstartovat stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor. Do stavu nejvyšší pohotovosti byly uvedeny i pozemní protiletadlové a radarové systémy.

Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti

Slovenská policie zřídila zvláštní vyšetřovací tým, který prozkoumá okolnosti darování vojenského materiálu Ukrajině v předchozím volebním období. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Slovensko po ruské invazi do sousední země v únoru 2022 předalo Kyjevu například různé typy vojenské techniky, nynější kabinet premiéra Roberta Fica tyto dodávky ze státních zásob zastavil.

„Musí být vyvozena i trestněprávní odpovědnost za bezprecedentní odzbrojení armády Slovenské republiky a ohrožení bezpečnosti všech lidí na Slovensku,“ uvedl Šutaj Eštok na tiskové konferenci.

Mezikontinentální balistická raketa, kterou v noci na dnešek zaútočilo Rusko na Ukrajinu, mířila podle ukrajinské armády na město Dnipro na východě země. Informuje o tom agentura AP. Podle serveru BBC News je to ve válce, která trvá už třetím rokem, poprvé, co Rusko tento typ zbraně nasadilo.

AP poznamenává, že zatím není není jasné, o jaký druh rakety přesně šlo. Není ani zřejmé, jestli střela odpálená z ruské Astrachaňské oblasti způsobila nějaké škody. Podobné zbraně mohou útočit na cíle vzdálené i několik tisíc kilometrů.

Americká základna protivzdušné obrany v Polsku je už dlouho seznamu prioritních cílů ruské armády, prohlásila dnes podle agentury TASS mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Základna, jejíž existence prý vede ke zvýšení úrovně jaderného nebezpečí, podle ní může být zasažena novými ruskými zbraněmi.

„Vzhledem k povaze hrozeb, které představuje tento druh západních vojenských objektů, se základna protiraketové obrany v Polsku již dávno zařadila na seznam prioritních cílů pro potenciální zničení, což může být v případě potřeby zajištěno širokou škálou nejnovějších zbraní,“ prohlásila mluvčí.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová se v době své vlády snažila bránit rychlému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, protože se už tehdy obávala vojenské reakce Ruska. Politička, která stála v čele německé vlády 16 let, to napsala ve svých memoárech, z nichž dnes před vydáním citoval německý deník Die Zeit.

Kniha Freiheit. Erinnerungen 1954 - 2021 (Svoboda. Vzpomínky 1954 - 2021) vyjde až příští úterý, a to ve 30 zemích světa. Merkelová ve vzpomínkách podle agentury DPA popisuje mimo jiné setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či bývalým a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Největší ukrajinská soukromá energetická společnost DTEK informovala o nouzovém přerušení dodávek elektřiny v oblastech Kyjeva, Oděsy, Dněpropetrovsku a Doněcku. Úřady v ukrajinské metropoli plánují obnovit přerušené dodávky elektřiny domácnostem v ranních hodinách, uvedla agentura Reuters.

Ruské síly v noci na dnešek útočily raketami na Dněpropetrovskou a Záporožskou oblast i na několik dalších míst a použily i balistickou střelu. S odvoláním na ukrajinské vzdušné síly o tom informují tiskové agentury. Ukrajinské letectvo hlásí sestřelení šesti raket. Podle ukrajinské agentury Ukrinform jsou částečně přerušeny dodávky elektřiny ze Záporožské jaderné elektrárny. Podle dněpropetrovského gubernátora Serhije Lysaka způsobily údery dva požáry ve městě Dnipro, kde zasáhly průmyslový závod a rehabilitační středisko.

Takto mají vypadat předpokládané ruské ztráty k dnešnímu dni podle Kyjeva. Čísla nezle nezávisle ověřit.

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Nov. 21, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/RItVxAMxNK

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) November 21, 2024

Mezi smlouvami, které by dnes měla česká Poslanecká sněmovna schvalovat, je dohoda s Ukrajinou o policejní spolupráci. Podle vlády má usnadnit spolupráci v potírání trestné činnosti. Policie obou zemí by například mohly zakládat společné týmy a vysílat styčné důstojníky. 

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena chce Ukrajině škrtnout dluh ve výši 4,65 miliardy dolarů (111,5 miliardy Kč). Informovala o tom agentura Bloomberg s tím, že je to další krok, jak posílit podporu Ukrajiny před nástupem zvoleného republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Bílý dům umaže zhruba polovinu z devítimiliardového dluhu, který Ukrajině poskytl v rámci zákona o vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 60,8 miliardy dolarů (1,5 bilionu Kč).

Portál The Kyiv Independent napsal, že Kongres může prezidentův záměr zvrátit, ministerstvo zahraničí ale takový krok neočekává.

BBC odhaduje, že žoldnéřská Wagnerova skupina (v ruském přepisu Vagnerova) rekrutovala více než 48.000 trestanců, aby bojovali na Ukrajině. Když při leteckém neštěstí v loňském roce zahynul vůdce skupiny Jevgenij Prigožin, ruské ministerstvo obrany rekrutování ve věznicích převzalo.

Tyto případy mají vážný dopad na ruskou společnost, uvedl sociolog Igor Eidman. „Jde o velmi vážný problém a potenciálně se může ještě zhoršit. Všechny tradiční představy o dobru a zlu jsou převrácené naruby,“ řekl BBC. „Lidé, kteří spáchali ohavné zločiny - vrazi, násilníci, kanibalové a pedofilové - nejenže se vyhýbají trestu tím, že jdou do války. Bezprecedentní je, že jsou oslavováni jako hrdinové,“ dodal.

Existuje řada důvodů, proč si ruští vojáci, kteří měli to štěstí a vrátili se z války, myslí, že jsou nad zákonem. Oficiální média jim říkají „hrdinové“ a prezident Vladimir Putin je nazval novou ruskou „elitou“. Těm, kteří byli do armády naverbováni z věznic, bylo buď zrušeno odsouzení, nebo jim byla udělena milost.

Není nijak nezvyklé, že se propuštění odsouzenci vrátí z války na Ukrajině, znovu se dopustí trestných činů a podruhé uniknou trestu tím, že se vrátí na frontu. To některé policisty přivádí k zoufalství.

„Před čtyřmi lety jsem ho poslal do vězení na sedm let,“ řekl policista Grigorij webu Novaja gazeta. „A najednou tu znova stojí přede mnou a říká: 'Nic nezmůžete, důstojníku. Teď je náš čas. Čas těch, kteří prolévají krev v rámci speciální vojenské operace'.“

Dobré ráno, vážení čtenáři.

„Jsem veterán speciální vojenské operace a zabiju tě!“ To byla slova, která Irina slyšela, když ji napadl muž v Arťomu na ruském Dálném východě. Právě se vracela z večírku, když ji muž kopl a začal bít berlí. Jeho údery byly tak silné, že při tom berli zlomil. Když dorazila policie, ukázal jim muž dokument dokazující, že byl na Ukrajině, a tvrdil, že díky jeho službě „se mu nic nestane“, napsal zpravodajský server BBC News.

Útok na Irinu je jen jeden z mnoha hlášených případů násilí, kterého se dopustili vojáci navrátivší se z Ukrajiny. Nezávislý ruský zpravodajský web Vjorstka odhaduje, že tito navrátilci zabili nejméně 242 Rusů a dalších 227 vážně zranili.

Stejně jako muž, který zbil Irinu, bylo mnoho z útočníků v minulosti trestaných a z vězení se dostali speciálně kvůli tomu, aby se zapojili do ruské války na Ukrajině.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ruští vojáci zabili dva ukrajinské zajatce v Pokrovském okrese Doněcké oblasti, uvedla doněcká oblastní prokuratura. Podle prokuratury byli svlečeni do naha a zastřeleni. Na fotografii zveřejněné prokuraturou jsou vidět dvě rozmazaná nahá těla ležící na zemi.

Světový potravinový program OSN vyčlenil pro Ukrajinu na období let 2025-2027 2,1 miliardy dolarů, uvedl 20. listopadu na Telegramu ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Podle odhadu OSN způsobila ruská válka proti Ukrajině v jejím zemědělském sektoru škody za 80 miliard dolarů.

Rusko poslalo darem do zoologické zahrady v severokorejském Pchjongjangu více než 70 zvířat včetně medvědů, jaků, kachen a papoušků kakadu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž jde o další známku sílící spolupráce mezi Ruskem a KLDR. To potvrzuje i skutečnost, že zvířata byla do severokorejské metropole přepravena na palubě vládního letounu.

„Historicky hrála zvířata ve vztazích mezi státy vždy zvláštní roli. Bývala darovávána na znamení podpory, laskavosti a péče,“ uvedl v televizním projevu ruský ministr přírodních zdrojů Alexandr Kozlov, který do Pchjongjangu cestoval společně se zvířaty.

Spojené státy pošlou Ukrajině nový vojenský balíček v hodnotě 275 milionů dolarů, uvedl Pentagon ve svém prohlášení z 20. listopadu. Bude zahrnovat munici pro HIMARS (High Mobility Artillery Rocket System), dělostřelecké granáty, rakety země-vzduch Javelin a širokou škálu náhradních dílů a vybavení.

Ceny ropy se uprostřed týdne ubírají oběma směry, ale celkově jsou bez větších změn. Přetrvávají obavy, že eskalace válečného konfliktu na Ukrajině by mohla narušit dodávky ropy z Ruska, což cenu podporuje, ale opačným směrem působí údaj o rostoucích zásobách suroviny ve Spojených státech.

Severomořský Brent krátce před 17:00 SEČ vykazoval pokles o 0,1 procenta a pohyboval se nad 73,20 USD za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) naopak 0,1 procenta přidávala a prodávala se kolem 69,45 USD za barel.

Češi i Ukrajinci si dnes v centru Hradce Králové připomněli tisíc dnů od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Průvodu desítek lidí se svíčkami a lampiony nazvaného Světlo vítězí nad temnotou se zúčastnily desítky lidí. Vyrazil po 18:00 z Masarykova náměstí pěší zónou na Riegrovo náměstí, trasa měřila symbolických tisíc metrů. Na konci akce zástupce ukrajinské komunity v regionu poděkoval za pomoc a podporu. Na závěr zazněla ukrajinská hymna. 

Asi 150 lidí s lampiony dnes vpodvečer v Centrálním parku v pražských Stodůlkách pochodem připomnělo válku na Ukrajině, od jejíhož začátku v úterý uplynulo 1000 dní. Na půlhodinové akci zazněla ukrajinská hymna, podpora pro boj Ukrajiny za svobodu a účastníci také minutou ticha uctili oběti války. Podobné akce, které uspořádala česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny, se konaly i v dalších českých městech.

Účastníci se shromáždili v parku v Praze 13 v 17:30, většina nesla lampiony a někteří byli zabaleni do ukrajinských vlajek. Po zahájení zamířil pochod k blízkému rybníku, kde organizátoři z řad Čechů i Ukrajinců promluvili o hrůzách války plynoucích z ruské agrese. „Je pro nás moc důležité, že jako Ukrajinci cítíme podporu,“ řekla spoluzakladatelka iniciativy Hlas Ukrajiny Anastasia Sihnajevská.

Skupina ruských lékařů se obrátila na prezidenta Vladimira Putina s protestem kvůli „ostudnému“ uvěznění moskevské dětské lékařky za poznámky, které údajně pronesla o válce na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Osmašedesátiletá Naděžda Bujanovová byla minulý týden odsouzená na 5,5 roku vězení poté, co ji udala matka jednoho z jejích pacientů. Na videonahrávce, kterou zveřejnil web ruské nezávislé rozhlasové stanice Echo působící v exilu, vystupuje desítka lékařů vyzývajících Putina, aby ji osvobodil. Není jasné, jestli některý z těchto lékařů žije v Rusku.

Česko daruje Ukrajině konzervátorskou a restaurátorskou mobilní jednotku pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví. Mobilní pracoviště Archa 1 má do země bránící se ruské agresi dorazit v prosinci. Vláda dnes souhlasila s jejím bezúplatným převedení Národní knihovně Jaroslava Moudrého, a to na základě uzavřené darovací smlouvy. Knihovna zajistí na území Ukrajiny využívání jednotky pro opravy knih a dalších tištěných materiálů. O rozhodnutí informoval kabinet na svém webu.

Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu podepsali zástupci Národní knihovny ČR, Národní knihovny Jaroslava Moudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace letos v říjnu. Archa 1 vznikla za podpory soukromého sektoru. Hodnota toho mobilního pracoviště je zhruba 10,5 milionu korun.

Ministerstvo obrany nakoupí 14 bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom dnes informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme chce ministerstvo uzavřít do konce letošního roku, všech 14 tanků pak bude dodáno do konce roku 2026.

Česko už dříve od Německa dostalo darem 28 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla Büffel 3 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. První polovina dorazila do ČR v letech 2022 a 2023, všech 28 darovaných tanků by podle ministerstva měla česká armáda převzít do konce roku 2025. Celkem by tak měla mít 42 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla.

Vláda dnes schválila rozšíření finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun na 639 milionů korun. Rozhodnutí umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) prodloužit program na pojišťování exportních rizik pro české firmy, které na Ukrajinu vyvážejí. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Podle Fialy vláda rozšířením Fondu Ukrajina, který pod EGAP spadá, reagovala na požadavky českých exportérů. „Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim vytvořili na Ukrajině, a dobré jméno, které tam Česká republika má. Ale potřebují k tomu odpovídající podmínky, včetně pojištění vývozů,“ řekl premiér. Nové financování umožní prodloužit exportní úvěry na 1,5 roku.