ONLINE: Dohoda o míru na Ukrajině se blíží, tvrdí Trump. Bude se prý týkat celé Evropy
Americký prezident Donald Trump včera prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině se blíží a mohla by se podle něj týkat nejen Ukrajiny, nýbrž celé Evropy. Trump novinářům podle tiskových agentur také řekl, že se dnes v Bílém domě setkal s vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, o obsahu schůzky ale hovořit odmítl. Se zástupci Ukrajiny, kteří Bílý dům navštívili také, se podle svých slov nesetkal. Dramatické dění sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Ukrajinské dronové jednotky hlásí nový denní rekord. Během čtvrtka podle svého velení zasáhly 751 ruských vojáků, z nichž 269 mělo zahynout. Informoval o tom server UNITED24 Media. Dosavadní rekord z 1. listopadu činil 708 zasažených vojáků.
Od začátku listopadu jednotky podle svého velitele zasáhly už 3505 ruských vojáků a více než 11 400 dalších cílů. Největší ztráty měly ruské síly utrpět ve směrech na Dobropillju a Huljajpole.
Ukrajina dosud neobdržela 16 miliard dolarů (zhruba 336 miliard korun) z dříve dohodnuté americké pomoci, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN. Podle serveru Kyiv Post chce, aby Kyjev o slíbené prostředky dál usiloval a zároveň jednal s Washingtonem o další vojenské podpoře
„Jsme vděční za všechno, co jsme dostali, ale Ukrajina by měla přinejmenším bojovat o získání těchto peněz,“ uvedl Zelenskyj. Připustil, že další žádosti mohou ve Spojených státech vyvolávat nevoli, Ukrajina si ale podle něj nemůže dovolit mlčet.
Počet obětí pondělního ruského útoku na středisko humanitární pomoci v ukrajinské Komyšuvaše vzrostl na 53. Oznámil to šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin.
Záchranáři už pátým dnem prohledávají trosky budovy bývalé školy, kam si lidé přišli vyzvednout humanitární pomoc. Mezi mrtvými jsou podle ukrajinských úřadů také policisté a záchranáři. Jde o ruský útok s nejvyšším počtem obětí na Ukrajině v letošním roce.
Noční ruské útoky způsobily výpadky elektřiny v sedmi ukrajinských oblastech. Nejhorší je podle ukrajinského ministerstva energetiky situace v Kyjevě a jeho okolí, kde drony poškodily energetickou infrastrukturu.
Při útocích zahynul jeden člověk v Rivnenské oblasti a další tři utrpěli zranění u Kyjeva, uvedly místní úřady. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo celkem 227 dronů, z nichž protivzdušná obrana 196 zneškodnila. Zásahy byly zaznamenány na 14 místech, na dalších osmi dopadly trosky sestřelených dronů.
Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 50, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Pátrání po dalších mrtvých pokračuje, dodala. Za letošek jde o ruský útok s největším počtem obětí na životech.
Unijní lídři by měli na summitu příští týden v Irsku řešit, kdo bude Evropu zastupovat při mírových rozhovorech o Ukrajině. Předseda Evropské rady António Costa to slíbil v dopise italské premiérce Giorgii Meloniové, která vyzvala ke jmenování společného evropského vyjednavače. Costa souhlasí, že Evropa musí při jednáních o budoucnosti Ukrajiny vystupovat jednotně a mít v nich odpovídající roli. Meloniová chce, aby o jmenování vyjednavače rozhodli unijní lídři už na prosincovém summitu.
Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského posílá do své armády ukrajinské děti, které dříve násilně odvleklo z okupovaných území. Zelenskyj tvrdí, že Moskva nyní tyto děti využívá k doplňování řad ruských ozbrojených sil.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že při jednáních upozorňuje na zabíjení civilistů na Ukrajině i v Rusku. Na otázku novináře, zda upozornil na ruské útoky na ukrajinské civilisty v bytech, autobusech či školách, odpověděl: „Ano, upozornil. A vždycky zmiňuji i druhou stranu. I ta zabíjí. Také Rusko přichází o civilisty.“ Video zveřejnil na síti X novinář Aaron Rupar.
Rusko podle ukrajinského generálního štábu od začátku invaze přišlo už o 1 601 830 vojáků, z toho 2 440 za posledních 24 hodin. Informoval o tom server Kyiv Independent. Ukrajinská armáda dále uvádí, že Rusko od února 2022 ztratilo 12 456 tanků, 25 651 obrněných vozidel a téměř 52 tisíc dělostřeleckých systémů. Údaje zahrnují padlé i zraněné vojáky.
Ukrajinské drony podle monitorovacích kanálů zasáhly Afipskou ropnou rafinerii v ruském Krasnodarském kraji, kde vypukl požár. Server Kyiv Independent informuje, že zařízení čelilo další vlně útoků také v ranních hodinách. Další výbuchy byly hlášeny v okolí Krasnodaru a sousední Adygejské republice. Afipská rafinerie patří k největším v regionu a Evropská unie na ni letos v dubnu uvalila sankce kvůli její roli v ruském válečném tažení.
Ruská armáda podle Moskvy zaútočila na zařízení pro skladování energie v Kyjevské oblasti a na nákladní loď v černomořském přístavu Oděsa. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že oba cíle sloužily vojenským účelům.
Mezitím v ruském Krasnodarském kraji vypukl požár průmyslového podniku po ukrajinském dronovém útoku, informuje agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Ve městě Afipskij, kde k požáru došlo, se nachází také ropná rafinerie.
Poslanci by měli dnes schvalovat vládní návrh na zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka odešli kvůli ruské vojenské invazi. Ve sněmovním finále je také senátní ústavní novela, která rozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost prověřování hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Poslanci by ji měli vrátit do druhého čtení kvůli dalším úpravám. Ve druhém čtení by poslanci mohli počtvrté pokračovat v debatě o změnách v doplňkovém penzijním spoření.
Novela ke zpřísnění podmínek dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků předpokládá například to, že žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. V Česku se budou muset zdržovat aspoň 16 dnů v měsíci. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek pozdě večer popřelo, že by lidé zapletení do nočního incidentu v Trenčíně, při němž zemřel občan Ukrajiny, byli vojáky. Ministerstvo to uvedlo v prohlášení, které zaslalo ČTK e-mailem. Všichni zúčastnění byli podle něj civilisté, dva z nich byli na Slovensku na pracovní cestě, nepatří ale mezi příslušníky ukrajinských obranných sil.
V hotelu SOG zemřel v noci na čtvrtek ukrajinský občan následkem bodných zranění. Podle ukrajinského ministerstva, které se odvolává na trenčínskou policii, utrpěl poškozený konkrétně dvě bodnořezná poranění v oblasti srdce a břicha a zemřel na akutní vnitřní krvácení.
Spojené státy dnes v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.
Kushner obě témata, o kterých se v Bruselu jednalo, označil za vzájemně propojené prvky trvalého míru. „Naším cílem je vyřešit bezpečnostní obavy všech stran praktickými a vzájemně dohodnutými opatřeními, které sníží riziko budoucího konfliktu,“ uvedl.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině se blíží a mohla by se podle něj týkat nejen Ukrajiny, nýbrž celé Evropy. Trump novinářům podle tiskových agentur také řekl, že se dnes v Bílém domě setkal s vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, o obsahu schůzky ale hovořit odmítl. Se zástupci Ukrajiny, kteří dnes Bílý dům navštívili také, se podle svých slov nesetkal.
„Bude to dohoda. Bude to velká dohoda a bude se týkat nejen Ukrajiny... Dokonce bych mohl říct, že by se mohla týkat celé Evropy. Bude to velká, krásná dohoda a všichni budou nadšeni,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Dodal, že urovnání války mezi Ruskem a Ukrajinou je velice blízko. Agentura AFP označila jeho vyjádření za „záhadná“. „Nemohu vám říci, o čem jsme spolu mluvili,“ uvedl pouze k setkání s Dmitrijevem.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Prezident Petr Pavel navrhuje obdobu Marshallova plánu pro poválečnou Ukrajinu. Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) obvinily tři vysoce postavené bezpečnostní činitele v případu kolem podvodných call center. NABU o tom informuje na svém telegramovém kanálu. Jde o prvního zástupce vedoucího jednoho z oddělení tajné služby SBU a dva vysoce postavené policejní činitele. Dalšími dvěma obviněnými jsou organizátor zločinecké skupiny a jeden jeho podřízený.
Švédsko znovu zavede kontroly na svých hranicích, a to na dobu šesti měsíců. Vláda skandinávské země v dnešním prohlášení uvedla, že k tomuto kroku přistupuje na základě vyhodnocení, podle něhož existuje vážná hrozba pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, píše agentura Reuters.
„Toto hodnocení vychází především z vážné bezpečnostní situace způsobené rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu, která vedla ke vzniku hybridních hrozeb a k pohybu či působení nepřátelských aktérů v schengenském prostoru," uvedla vláda ve svém prohlášení.
Válka na Ukrajině začíná vyčerpávat Evropu, Evropská unie by měla být součástí jednání o ukončení tohoto konfliktu, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání hlav států visegrádské čtyřky (V4), do které patří také Česko, Maďarsko a Polsko. Prezidenti zemí V4 ve společné deklaraci ale vyjádřili podporu Ukrajině a vyzvali ke spravedlivému a trvalému míru. Podpořili také další rozšiřování unie a vyslovili se pro zajištění cenově dostupných a bezpečných dodávek energií.
„Evropu začíná tato válka vyčerpávat morálně i ekonomicky. Miliardy, které jsou potřeba na pomoc Ukrajině, aby se dokázala bránit agresorovi, nakonec ale chybějí v nemocnicích, ve školách a v infrastruktuře jednotlivých členských zemí," řekl na tiskové konferenci Pellegrini.
Český prezident Petr Pavel po summitu visegrádské čtyřky (V4) na Slovensku vyzval k jednotnějšímu evropskému postupu při jednáních o míru na Ukrajině. Mezi prezidenty podle něj panovala téměř úplná shoda v otázce jednání o míru. Pavel to řekl na společné tiskové konferenci po společném plenárním zasedání.
Podle českého prezidenta nejsou mezi hlavami států zásadní rozdíly v názorech na zajištění míru na Ukrajině, na potřebu neodměňovat agresora ani na dodržování sankčního režimu. Pavel nicméně upozornil, že jednání o konci války již probíhají v různých formátech, aniž by byl dostatečně koordinován evropský postup.
Ruský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil k pěti letům vězení opoziční novinářku Žannu Němcovovou, dceru zavražděného opozičního politika Borise Němcova. Informuje o tom server Mediazona. Odsouzena byla kvůli tomu, že vede nadaci, kterou ruské úřady zařadily mezi nežádoucí organizace. Soud také Němcovové zakázal na devět let spravovat internetové stránky.
V Ruskem okupovaných Oleškách jsou lidé, kteří se nemohli zúčastnit nedávné evakuace. Někteří o evakuaci nevěděli, protože se schovávali ve sklepích. Jiní měli strach, že by je nejdřív ruská armáda podrobila prověrce. Další čekali na evakuační autobusy u cesty, ale v domnění, že je nezastihli, se vrátili domů. Ve městě také zůstali lidé s omezenou pohyblivostí, které ruští vojáci nedopravili na místo setkání. V rozhovoru pro agenturu Ukrinform to řekla vedoucí městské správy v Oleškách Teťjana Hasanenková.
