ONLINE: Děsivá bilance ruského útoku na školu s humanitárním centrem, mrtvých je už 40!
Počet obětí pondělního ruského útoku na centrum humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40, oznámil dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Už třetí den pokračují pátrací a záchranné práce na místě ruského úderu na školu v Komyšuvaše," napsal ukrajinský prezident. Ruské letecké pumy v obci, která leží poblíž frontové linie, v pondělí zasáhly budovu školy. Bylo to v době, kdy si do ní lidé přišli pro humanitární pomoc. Dramatické dění sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Vážení čtenáři,
děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.
Ukrajinský dronový útok zasáhl civilní minibus nedaleko obce Soldatskoje v ruské Belgorodské oblasti, na místě zemřeli muž, žena a malý chlapec, sdělil na platformě Telegram gubernátor Šuvajev. Ukrajinskou armádu obvinil z úmyslného úderu na vozidlo, kde se nacházeli obyčejní lidé.
Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast zabil tři civilisty včetně dítěte, uvedl gubernátor. Ukrajinští činitelé hlásí tři zabité při ruských útocích.
Počet obětí ruského leteckého útoku na vesnici Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40
Ukrajinská policie dnes publikovala záběry z osobní kamery jednoho z policistů, které ruský útok v pondělí zabil. Zachycují poslední okamžiky před dalším ruským úderem na místo. Agentura Reuters píše, že záběry ověřila.
Jsou na nich vidět trosky zničené budovy po úvodních útocích a několik lidí včetně žen v civilním oblečení, kteří stojí před vchodem do krytu. Po varování z vysílačky, že vesnici ohrožují letecké pumy, lidé - včetně policisty s kamerou - spěchají do podzemí.
Delegace z Ukrajiny, Německa, Francie, Británie, USA a zástupci NATO a Světové banky diskutovali v Bruselu o poválečné obnově Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Madridu na jednání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem a dalšími lídry v rámci summitu hlav států Latinské Ameriky.
„Jsme Španělsku vděční za poskytnutou pomoc. Připravují se další podpůrné kroky,“ napsal na sociální síti X.
Britský labouristický premiér Andy Burnham uvedl, že porážka Republikánské strany v amerických volbách v polovině funkčního období amerického prezidenta by měla svět přimět k jednotě v boji proti krizi spojené s rostoucími životními náklady. Tu podle něj přiživují konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině. „Prezident Trump výsledky uznal a věřím, že svět má nyní příležitost sjednotit se kolem otázky, která se týká nás všech: životních nákladů,“ řekl Burnham. Dodal však, že taková jednota není možná, „dokud zůstává nevyřešen konflikt na Blízkém východě, stejně jako konflikt na Ukrajině, který vyvolalo Rusko“.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes mimo jiné vyjádřil přesvědčení, že ze strany USA bude pokračovat podpora Ukrajiny. „Pokud jde o Ukrajinu, jsem mírně optimistický v tom, že v Kongresu nyní proběhne více diskusí - a to i napříč oběma stranami - o tom, co lze společně podniknout na podporu Ukrajiny. Domnívám se, že v této otázce během volební kampaně delší dobu váhali,“ řekl Wadephul novinářům v Berlíně.
Počet obětí pondělního ruského útoku na centrum humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40, oznámil dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Už třetí den pokračují pátrací a záchranné práce na místě ruského úderu na školu v Komyšuvaše,“ napsal ukrajinský prezident. Ruské letecké pumy v obci, která leží poblíž frontové linie, v pondělí zasáhly budovu školy. Bylo to v době, kdy si do ní lidé přišli pro humanitární pomoc.
Útoky, které v noci na dnešek ukrajinská armáda podnikla na Krymu, způsobily na poloostrově okupovaném Rusy rozsáhlé výpadky v dodávkách elektřiny. Informuje o tom projekt The Insider. Bez zásobování vodou zůstaly desítky měst a okresů, problémy byly ve veřejné dopravě.
Ukrajinské útoky způsobily poruchy na hlavních rozvodných sítích. Krymská vodárenská společnost oznámila, že kvůli přerušení dodávek elektřiny do čerpacích stanic zůstali zcela nebo částečně bez vody obyvatelé například Jevpatorije nebo Kerče. V Simferopolu voda tekla jen několik hodin ráno a dopoledne a pak poteče zase až večer. V Sevastopolu a Simferopolu se zastavil provoz trolejbusů, v Jevpatorii nevyjely tramvaje. Omezený je také provoz příměstských vlaků.
Ukrajina musí zrychlit tempo reforem, pokud chce splnit svůj cíl uzavřít přístupová jednání s Evropskou unií do konce roku 2028, uvedla dnes Evropská komise ve své pravidelné hodnotící zprávě o pokroku kandidátských zemí. Kyjev by se přitom mohl v přístupových jednáních fakticky oddělit od Moldavska, s nímž dosud postupoval souběžně. Moldavsko totiž v procesu přistoupení postupuje rychleji, vyplývá ze zprávy.
Z Litvy byly vyhoštěny tři osoby ukrajinské národnosti, které byly kvůli práci pro nepřátelské zpravodajské služby vyhodnoceny jako hrozba pro národní bezpečnost. Úřady zrušily platnost dokumentů, které tyto lidi opravňovaly k pobytu na litevském území, a zakázaly jim vstup do země na dalších pět let. Dnes o tom informoval litevský úřad národní bezpečnosti.
Vyhoštění jedinci podle úřadu vykonávali za finanční odměnu širokou škálu úkolů, které jim zadávaly nepřátelské rozvědky prostřednictvím sítě Telegram a jiných platforem. Další podrobnosti o jejich činnosti úřad nesdílel, upozornil však, že nepřátelské síly často využívají sociální sítě k verbování nových agentů. Apeloval na občany Litvy, aby v případě, že mají podezření, že dostali nabídku spolupráce s cizími zpravodajskými službami, toto okamžitě nahlásili.
Černá Hora, Albánie, Moldavsko a Ukrajina podle Evropské komise ukazují, že odhodlání k reformám přináší konkrétní pokrok na cestě k členství v Evropské unii. Vyplývá to z každoročního souboru zpráv o rozšíření EU, který dnes komise zveřejnila a který hodnotí pokrok jednotlivých kandidátských zemí za uplynulý rok a stanovuje priority pro další reformy. Podle EK přináší nynější přístupový proces více výsledků než kdykoli za posledních 20 let a jednání s nejpokročilejšími kandidátskými zeměmi postupují nevídaným tempem.
Podle polského premiéra Donalda Tuska vnímají Varšava a Praha válku na Ukrajině podobně, i když v postojích obou zemí mohou někdy být mírné rozdíly. Uvedl to po setkání s českým předsedou vlády Andrejem Babišem (ANO). Babiš uvedl, že Praha se bude zajímat například o to, jak Polsko řeší otázku protivzdušné obrany, kterou česká vláda vnímá jako prioritní. Podle něj by ČR a Polsko mohly zvážit i společné armádní nákupy, i když v minulosti nebyly tyto pokusy úspěšné. „Minimálně se o to pokusíme,“ uvedl Babiš.
„Máme podobný názor ohledně povahy ohrožení,“ uvedl Tusk s tím, že obě země chtějí mír na Ukrajině a hledají způsob, jak zajistit udržitelnost podpory bránící se země. Česká republika i Polsko jsou například členy koalice ochotných, tedy států podporujících zemi napadenou Ruskem.
Dobrovolníci v Česku vyrobili přes 8200 metrů čtverečních maskovacích sítí pro Ukrajinu. Iniciativa Motanka vznikla loni v listopadu při Česko-ukrajinském centru Krajanka v Jablonci nad Nisou a postupně se rozšířila do dalších 14 míst v Česku. S příchodem zimy poptávka po sítích roste, Motanka se proto rozhodla uspořádat v sobotu 7. listopadu v Jablonci společné pletení. Zapojit se může každý, kdo chce pomoci, řekla dnes ČTK vedoucí komunitního centra Krajanka Veronika Iblová.
Maskovací sítě pomáhají ukrývat vojenskou techniku, vybavení i pozice před nepřátelským pozorováním. Jejich výroba je časově náročná a stojí především na dobrovolnické práci. S blížící se zimou výrazně roste poptávka zejména po bílých maskovacích sítích, které jsou potřebné v zasněženém terénu. „S příchodem zimy potřebujeme vyrobit co nejvíc dalších sítí. Proto pořádáme ‚Velké motání‘, na které zveme všechny, kdo chtějí pomoci,“ uvedl Tomáš Novotný z iniciativy Motanka.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách, které se konaly v polovině prezidentova funkčního období, ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
„Prezident Trump zůstává ve funkci,“ připomněl Peskov. „Upřímně doufáme, že bude pokračovat ve svém mírotvorném úsilí,“ dodal mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Moskva v noci útočila na civilní a energetickou infrastrukturu i v dalších ukrajinských oblastech. Ukrajinské drony zasáhly jedno z logistických center ruského internetového velkoobchodu Ozon v Adygejsku v Krasnodarské oblasti, uvedla společnost na platformě Telegram. Podle předběžných informací nebyl nikdo zraněn.
Moskvou dosazené úřady na okupovaném Krymu hlásí omezené dodávky elektřiny v důsledku havárie, která se stala mimo území poloostrova. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by měl dnes se svým protějškem Donaldem Tuskem mluvit také o situaci na Ukrajině. Na východě Polska jsou nasazené české armádní vrtulníky, které přispívají k ochraně vzdušného prostoru například proti dronům. Oba státy jsou také členy koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu. ČR se ale nezúčastní společného cvičení jednotek některých zemí koalice, které se uskuteční v Polsku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách
„Za významný osobní přínos humanitární podpoře Ukrajiny, za aktivní lidskoprávní a charitativní činnost zaměřenou na záchranu ukrajinských dětí, občanů, lidí zasažených ruskou agresí, lidí nezákonně a násilně vysídlených z území Ukrajiny pod dočasnou ruskou okupací,“ píše se v dekretu o vyznamenání pro Trumpovou.
Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) odhalily skupinu, jejíž členové poskytovali výhody vysoce postaveným činitelům orgánů činných v trestném řízení za to, že mohli nerušeně provozovat podvodná call centra a další nelegální podniky. Dnes o tom na telegramu informoval protikorupční úřad a dodal, že další podrobnosti zveřejní později.
Zasažen byl podle šéfa tamní vojenské správy Tarase Pastucha také energetický objekt v Ternopilské oblasti na západě Ukrajiny. V Oděské oblasti Rusové útočili na energetické i civilní cíle, napsal náčelník tamní vojenské správy Oleh Kiper. Bylo zasaženo obchodní centrum a obytná oblast, nikdo však nebyl zraněn. V Dnipropetrovské oblasti jsou po útocích ruských dronů dva ranění, informoval šéf tamní vojenské správy Oleksandr Hanža.
V ukrajinské Záporožské oblasti dnes zahynuli při ruských úderech dva lidé, uvedl šéf tamní vojenské správy Mychajlo Semikin. Po ruském útoku na Vilňansk v Záporožské oblasti zahynula dvaapadesátiletá žena a třiašedesátiletý muž. Další člověk byl zraněn. Moskva podle Semikina proti městu podnikla dva údery, při kterých byl poškozen pětipatrový bytový dům a další rodinné domy. Ruské ministerstvo obrany napsalo, že cílilo na vojenské objekty. K útoku použilo vysoce přesné střely.
Dvoudenní setkání prezidentů zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, dnes večer začne společným kulturním programem za účasti hlav států. Na summit je pozvána také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mezi hlavní témata mají patřit podpora Ukrajiny, rozšiřování Evropské unie a dostupnost energií.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
