Šokující průzkum o zdražování potravin: Češi kvůli drahotě začínají šetřit na zdraví
Češi mění své chování. Omezují návštěvy restaurací a v obchodech stále častěji sahají po nezdravých a průmyslově zpracovaných potravinách. Důvod? Rostoucí ceny. Drahota už podle řady lidí dosáhla takové míry, že rezignovali na své zdraví. Vyplývá to z průzkumu Barometr Food společnosti Edenred. Odborníci přitom upozorňují, že jakýkoliv pokrm může být zdravý, i svíčková, jen je třeba ho správně připravit.
Průzkumu, který společnost Edenred provádí každý rok, se účastnilo zhruba 3500 respondentů a stovka restaurací. Věnoval se tomu, jak Češi mění své stravovací návyky v důsledku růstu cen. Výsledná zjištění odborníky negativně překvapila.
„Šetříme na zdraví. To bych vypíchla jako hlavní negativní trend, který nám vyšel. Poptávka po zdravých jídlech klesá,“ říká Aneta Martišková, ředitelka vnějších vztahů Edenred, co z průzkumu vyplynulo. Podle ní sami respondenti přímo uváděli, že zdraví pro ně jednoduše už není tak důležité.
Projevuje se to mimo jiné tak, že se zmenšuje spotřební koš lidí. „My v zájmu šetřit omezujeme velikost nákupu a až 70 procent respondentů nám uvedlo, že půlku nákupu mají ve slevách,“ líčí Martišková, podle které také průzkum zcela poprvé zaznamenal, že lidé měli mezi nákupy lednici téměř prázdnou nebo zcela prázdnou.
„Více nakupujeme trvanlivé potraviny a do popředí se dostavají tzv. vysoce zpracované potraviny. Proč? Jsou samozřejmě levné a dlouho vydrží,“ popisuje ředitelka další změnu chování Čechů.
Oběd? Hlavně levně a rychle
Mění se i vztah Čechů k restauracím – chodí do nich méně a objednávají si menší počet chodů. Průměrná cena obědů v Česku už podle dat Edenred vystoupala na 197 korun, což je oproti roku 2020 o 58 korun více. Nejdražší menu nabízí Praha, České Budějovice a Liberec, nejlevnější Olomouc a Zlín.
„Počet návštěv restaurací klesá, důležitá je pro nás cena a čas. To znamená levně a rychle. Důraz na zdravé stravování u strávníků také meziročně klesá,“ říká Martišková s tím, že roste počet lidí, kteří si do práce nosí krabičky s jídlem z domova. A kdo do restaurací chodí, utrácí méně. „Vynecháváme polévky a nápoje, kompletní oběd si dneska dopřeje zhruba 19 až 20 procent lidí,“ upozorňuje ředitelka.
Podle Martiškové tak stále víc nabývají na důležitosti polední menu. Upozorňuje navíc, že výhodu mají ty restaurace, které přicházejí s cílenými nabídkami. „Také přes 50 procent lidí uvedlo, že pokud by neměli podporu od zaměstnavatele v případě stravovacích benefitů, to jsou stravenky, tak by do restaurací chodilo méně,“ přidává další poznatek z výzkumu ředitelka.
Pozitivní nicméně pro restaurace je, že když si Češi podnik oblíbí, tak ho neradi mění. „Ta štamgastská kultura stále funguje a je pro nás důležitá (…) lidé když už si vyberou nějakou restauraci, tak jí zůstávají věrní. Raději přestanou na oběd chodit úplně, než aby změnili restauraci,“ říká Martišková.
Počítá se i zelenina v konzervě
Dalším pozitivním aspektem je, že Češi podle průzkumu jíst zdravě chtějí, avšak brání jim v tom podle svých slov cena. Zároveň 60 procent respondentů přiznalo, že vlastně neví, co zdravá strava reálně znamená, jak zkoumat složení a jaký mají zpracované potraviny vliv na zdraví.
Nutriční epidemioložka Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) potvrzuje, že lidé často v tom, co je zdravá strava, tápou. Zdůrazňuje proto, že je důležitá edukace. Není totiž podle ní pravda, že by zdravé jídlo muselo být nutně drahé. „Opravdu jakýkoliv pokrm jde připravit tak, aby byl v souladu s nutričními doporučeními, pokud se držíme jednoduchých pravidel. Ta pravidla nejsou vázána na nějakou kuchyni nebo chod,“ podotýká.
Tato pravidla jsou následující – každé jídlo by mělo obsahovat ovoce či zeleninu, bílkoviny, tuk a sacharidy, ideálně z celozrnného zdroje. „Neznamená to, že musíme nonstop chroupat jenom tmavou rýži a celozrnné těstoviny, ono se to dá docílit i třeba tak, že si občas koupíme chleba, který obsahuje i celozrnnou mouku, nebo když si doma děláme knedlíky, tak prostě do 10 procent přísypeme mouku celozrnnou k té bílé, na té chuti se to prakticky vůbec neprojeví,“ radí doktorka.
Upozorňuje navíc, že do zeleniny se počítá i mražená zelenina a ta v konzervě. A nejen zelenina, takové sardinky v konzervě jsou podle Selinger úplně stejně zdravé jako prémiový losos, akorát jsou mnohem levnější. Platí to i u olejů. „Řepkový olej má velmi podobné vlastnosti jako ten olivový olej a přitom je samozřejmě násobně levnější a dostupnější,“ přidává další radu, jak se stravovat zdravě a dostupně.
Tisícům úmrtí by se dalo předejít
Ředitel odboru veřejného zdraví ministerstva zdravotnictví Matyáš Fošum v souvislosti s průzkumem upozorňuje, že šetření na zdraví může mít velmi zlé důsledky. „Obecně 60 procentům úmrtí, které v České republice máme, tak se dá z pohledu stravy, nějaké prevence předejít,“ říká.
Nemocní lidé jsou navíc pro stát nákladní. Odhaduje se, že náklady na léčbu nemocí spojených s životním stylem vychází na více než 50 miliard korun ročně. „Každý druhý Čech má nadváhu, každý pátý má obezitu (…) zhruba přes milion lidí v České republice má diabetes,“ přidává hrozivé statistiky.
Přitom i malé kroky podle Fošuma mohou vést ke zlepšení – třeba takové, že lidé nevynechají řádný oběd a nebudou ho jíst nad klávesnicí počítače.
A tu mastnotu pak stáhneme vodkou.