Expert šokoval: Nakažených černým kašlem v Česku může být až 400 000
Nakažených černým kašlem může být v ČR podle odhadu Petra Šeba, vedoucího Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, kolem 400.000. Tedy zhruba dvacetkrát víc, než je případů potvrzených lékaři. Řekl to na dnešním pražském semináři Iniciativy Sníh. Případů, které lékaři u pacientů potvrdili, je podle dat Státního zdravotního ústavu od začátku roku do konce minulého týdne asi 18 000.
Počty případů podle odborníků rostou každé tři až pět let, covidová epidemie ale interval prodloužila. Protiepidemická opatření omezila setkávání lidí s nákazou, která by posílila jejich očkováním získanou imunitu. Současné počty případů na českém území jsou tak nejvyšší od roku 1959.
Problém vidí Šebo hlavně ve změně vakcíny používané v ČR, ke kterému došlo v roce 2007. Proto je v současné době nejvíc nakažených mezi 15letými až 19letými, míní. Nejvyšší riziko mají neočkované malé děti. Polovina z těch, které černému kašli ve světě podlehnou, podle něj zemře přímo na zápal plic způsobený černým kašlem, druhá polovina podlehne jiným infekcím, kterými se nakazí kvůli toxinem oslabenému imunitnímu systému.
Asi dvě procenta dětí, které se s nákazou dostanou do nemocnice, mohou mít podle Šeba trvalé následky, většinou neurologické. V ČR se letos nakazilo 255 dětí do jednoho roku věku. Očkování je součástí povinné hexavakcíny, jejíž první dávku dostávají v devíti týdnech.
Za zásadní pro ochranu nejmenších dětí odborníci považují očkování těhotných, ideálně kolem 28. týdne těhotenství. „Miminko se narodí s mateřskými protilátkami, které ho dva tři měsíce ochrání, než dostane vlastní vakcínu,“ uvedl Šebo s tím, že do začátku současné epidemie se v ČR nechávala očkovat jen jedna těhotná ze 100, v jiných evropských zemích je to minimálně polovina.
Přeočkování jednou za deset let
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové vytvořilo pořadí rizikových skupin, které by se měly nechat přeočkovat. Na prvním místě v něm figurují právě těhotné, za nimi osoby pečující o nejmenší neočkované kojence, tedy rodinní příslušníci nebo pracovníci porodnic a neonatologických oddělení nemocnic nebo zařízení sociální péče o děti. Další na seznamu jsou lékaři z urgentních příjmů, praktičtí lékaři nebo pracovníci oddělení, kam chodí pacienti s nemocemi dýchacích cest. Další na řadě jsou starší 65 let nebo nemocní s astmatem, cukrovkou, poruchami imunity a dalšími nemocemi.
Obecně Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje přeočkování dospělých jednou za deset let. Podle Šeba ale nemusí být vhodné pro lidi očkované pouze novější vakcínou, tedy mladší 17 let, protože u nich nevzniká imunitní odpověď na sliznicích. Tu by podle něj mohla lépe vyvolávat nově testovaná vakcína, která by se aplikovala do nosu.
Každých deset let se dospělí očkují zdarma proti tetanu, odborníci radí spojit to i s dalším přeočkováním. „Měla by být diskutovaná úprava legislativy umožňující nahradit alespoň jednou za životu vakcínu proti tetanu kombinovanou vakcínou,“ uvedla Bezdíčková. Se Šebem se shoduje v tom, že vakcínu proti černému kašli by měly mít hrazenou z veřejného zdravotního pojištění minimálně těhotné ženy, kterých je asi 90.000 každý rok.
V ordinaci lékaře pacienti zaplatí za vakcínu, která kombinuje látku proti černému kašli, záškrtu a tetanu zhruba 1000 až 1300 korun. Část ceny jim zpětně zdravotní pojišťovna proplatí při předložení účtenky. O tom, která očkování jsou z pojištění hrazená, rozhoduje Národní imunizační komise. Její příští zasedání je podle dřívějších informací MZd ve čtvrtek 6. června.
Bezva, ukrajinský černý kašel a co za exotiku přivezou muslimští migranti?