Češi zjišťují, že po cestě do Chorvatska míjejí skvost. Expert popsal náhlý zájem o Slovinsko

Z dat cestovních kanceláří vyplývá, že zájem o Slovinsko roste. Čím si to vysvětlujete?

Je to tak. Slovinsko je nesmírně pestrá země, je to malá země de facto velikosti rozlohy celé Moravy. Ale ta nabídka, která se tam turistům předkládá, je nesmírně pestrá, v podstatě lidi tam najdou i kousek toho mořského pobřeží, byť ne nějak rozsáhlý, ale je to taková ta třešnička na dortu, pak nádherné hory, Alpy, krásná jezera, divoké řeky, kras, historická města, spoustu památek UNESCO, koneckonců skvělá gastronomie, velké množství michelinských restaurací. A to, co je teď velký trend v posledních pěti letech, to hlavní, co objevují právě čeští turisté, jsou lázně, slovinské lázeňství. To je teď hodně na vzestupu, protože ta nabídka slovinských lázní je velmi zajímavá a hodně i cestovek právě tam směřuje v posledních letech, zvlášť po covidu, svoji nabídku.

Dá se Slovinsko pohodlně absolvovat i bez cestovní kanceláře?

Dá. Tím, že Slovinsko je země dojezdové vzdálenosti autem, tak spousta lidí jezdí tak. Jinak se tam objevuje spousta tranzitních turistů, ještě pořád je Slovinsko velkou částí českých turistů vnímáno jako tranzitní země po cestě do Chorvatska. Takže se tam třeba zastaví na pár dní. Každoročně přibývá turistů, kteří už nejedou nonstop do Chorvatska, přes noc ještě nejlíp, ale už i tu cestu berou jako cíl a vyhledávají tam minimálně v těch místech, které mají na cestě, nějaký turistický cíl a zastavují tam třeba na noc, na dvě. Slovinsko je zpestřením té cesty.

Je to destinace spíš pro aktivní dovolenou, nebo se tu dá i jen tak ležet v resortu a odpočívat?

Pořád je to hlavně pro aktivní dovolenou. Když se díváme na statistiky, tak skoro polovina českých turistů jezdí do horských oblastí, to znamená do Alp, do kopcovitých částí Slovinska, kde se dělají outdoorové sporty nebo turistika, cykloturistika, vodní sporty.

Takže pořád ještě je to tak, že drtivá většina českých turistů jezdí do Slovinska jako do země, která jim nabízí spíš aktivní vyžití, nicméně přibývá právě těch turistů, kteří jezdí do lázní, rodiny s dětmi, protože ve Slovinsku je velké množství příjemných akvaparků, ta letní nabídka je zajímavá. Lázeňská nabídka, ať už léčebná nebo relaxační, je celoroční.

A pak je tu mořské pobřeží, které samozřejmě nenabízí to, co Chorvatsko a jiné země, nicméně v posledních dvou letech určitě vnímáme, že spousta lidí i vyhledává mořskou alternativu namísto právě třeba Chorvatska a hledají, co Slovinsko v této oblasti nabízí.

Cesta autem na dovolenou: Na co si dát pozor a kudy nejrychleji k moři?

Jsou tam pláže, kde je možné se koupat?

Je tam pár pláží, není tam ta nabídka určitě tak pestrá, jako třeba v tom Chorvatsku, ale jsou tam.

A jsou kamenité, nebo písčité?

Jsou kamenité. Pobřeží Slovinska má asi 47 km, takže ono je poměrně krátké, ale je tam několik významných a krásných historických měst, Piran, Koper, Izola, to jsou všechno nádherná místa, kde turisté mohou objevovat památky a v rámci toho se i vykoupat.

Spousta lidí to moře využívá jako doplněk v tom smyslu, že jak je Slovinsko malé, tak když pobývají třeba v horách, v Alpách, tak není problém sednout do auta a za dvě hodiny být v Piranu nebo na pobřeží a někde se vykoupat. Mnohdy to lidé dělají jako jednodenní výlet. Funguje to i obráceně, když pobývají dole u moře, tak si zajedou třeba na rafting na Soču a zase se vrátí večer. Ta blízkost všech těch lákadel je zajímavostí.

Jaká opravdu hezká místa byste doporučil? Všichni nejspíš znají jezero Bled, ale kam se vydat dál?

Jezero Bled je klasika, to je místo, které je ikonické a je na všech prospektech, tím se Slovinsko propaguje nejvíc. Vedle ležící Bohinjské jezero je, řekl bych, v dnešní době možná víc navštěvované a je úplně odlišné od toho Bledského tou svou krásnou přírodou kolem. Startuje se tam na Triglav (nejvyšší hora Slovinska, pozn. red.), je takové ryze přírodní oproti Bledskému.

Samozřejmě za zmínku stojí Lublaň jako hlavní město. Své dílo tam zanechal architekt Plečnik, který je spjatý s naší historií na Pražském hradě. Další města, Ptuj, to je nejstarší slovinské město, na tom pobřeží jsem zmínil Piran, to je krásné historické město.

Z těch přírodních lákadel, lidé znají Postojnskou jeskyni, nedaleko leží Škocjanská jeskyně, ta je neméně zajímavá a je na seznamu přírodního dědictví UNESCO díky své jedinečnosti v podobě podzemního kaňonu, který tam vytváří řeka. Nedaleko je Lipice, nádherný hřebčín, který určitě všichni znají.

Když zmiňujeme Alpy, tak samozřejmě řeka Soča se svou ponurou historií za první světové války, kdy tady byla fronta, takže nejen rafting, lidé sem jezdí i za historií. Kranjska gora, nádherné lyžařské středisko.

Do Slovinska zasahují dvě alpské části, Julské Aply a na severu země, na hranicích s Rakouskem Kamnicko-savinjské Alpy. To je část, která není turisty tolik objevovaná jako ty Julské Alpy, ale svou přírodou nabízí neskutečně krásná místa, jako je Logarská dolina, krásné ledovcové údolí, pastevecká Velika planina, nádherné místo, kam vede lanovka. To je opravdu taková náhorní plošina plná takových těch starých pasteveckých chatrčí. Anebo třeba oblast Jezerska, kde se dá krásně jezdit na kole, v zimě na běžkách, a nad tou oblastí Jezersko je známá chata Češka Koča, která tam stojí od roku 1900, a stavěli ji právě čeští členové alpské klubu.

Těch míst je spoustu a samozřejmě lázně, o kterých jsem mluvil na začátku.

Stále populárnější je také cestování v karavanech. Lze tu kempovat nadivoko, nebo člověk musí pobývat v oficiálním kempu? A jak hustá síť kempů vůbec je?

Kempování má ve Slovinsku velmi bohatou historii už z dob Jugoslávie a samozřejmě na to navazujeme dál a dál. Doba koronaviru nastartovala kempování po celé Evropě a ve Slovinsku nevyjímaje, takže to nadšení pro kempování je tu z pohledu českých turistů obrovské. Slovinsko má co nabídnout, je to opravdu pestrá země na kempování, těch kempů je tam velké množství. Je to ideální cíl pro lidi, kteří chtějí kempovat, ať už u moře, v horách, v lázních, které jsou celoroční, ve městech, zkrátka těch variant je tam velké množství.

A protože Slovinsko je malá země a velmi se orientuje na ochranu přírody, dbají na zelenou barvu, kterou mají všude ve svých materiálech, v logu a podobně, tak s ochranou přírody jde ruku v ruce možnost volného kempování, které zkrátka ve Slovinsku dovoleno není. Je to tam dáno lokálními vyhláškami, zákonem, zkrátka ve Slovinsku nelze přespávat jinde v než k tomu určených místech.

Slovinsko má první prezidentku. Volby vyhrála blond advokátka, která zastupovala Trumpovou

Takže i batůžkáři, kteří by chtěli přespat volně pod širákem, se vystavují pokutě?

Vystavují se pokutě. Samozřejmě karavan a obytňák, to jsou věci, které jsou mnohem víc vidět, ale jsou exponovaná místa, kde si to ty regiony opravdu hlídají, jako třeba Bled. Sám jsem členem mnoha facebookových skupin, protože sám kempuji, provozoval jsem ve Slovinsku kemp, takže tu problematiku docela dobře znám a vídám různé diskuze o tom, jak lidé kempovali nadivoko ve Slovinsku, jak doporučují, že to jde, ale samozřejmě to jde jen do chvíle, než vás chytnou. Když vás chytnou, tak zjistíte, že to povolené není. Zkrátka Slovinsko má takto nastavené podmínky.

To mi připomíná debatu v Česku na podobné téma. Vždycky se hledá způsob, jak to obejít.

Já samozřejmě vím, že to lidé zkoušejí, spoustě lidem to vyjde, ale zase znám spoustu lidí, kteří opravdu byli chyceni a dostali pokutu. Zkrátka ta země není nafukovací, nemůže tam každý někde v přírodě volně parkovat a přenocovávat.

Jaká je cenová úroveň ve Slovinsku v porovnání s Českem?

Je to odvislé od regionů a destinací. Samozřejmě jsou exponovaná místa, pobřeží, Bled a podobně, kde ty ceny jsou vyšší. Ale když to zprůměruji, tak bych to přirovnal asi k o něco levnějšímu Rakousku. Takže ta úroveň je různá, lidé narazí na to, že někde jsou ty ceny přemrštěné, jsou vyšší než v Rakousku, ale zase jsou destinace, které nejsou tolik turisticky exponované, kdy ty ceny jsou velmi příjemné, ať už se týkají ubytování nebo jídla a podobně.

A co počasí ve Slovinsku? V jakém ročním období je nejlepší vyrazit?

Jsou to dvě roviny. Vždycky doporučujeme lidem, aby se z pohledu cestovního ruchu a vytížení vyhnuli prázdninovým měsícům, protože je všude plno turistů. Pokud nejsou závislí na prázdninách a dětech školou povinných, tak aby jezdili, pokud mají možnost, květen, červen, září, říjen.

Tím navážu na to podnebí. Jsme na jihu, velká část slovinského území je v podstatě přímořská, takže se tam naprosto v pohodě dá cestovat právě i v podzimních měsících nebo brzkých okrajových měsících sezóny. To znamená, v květnu tam narazíme na naprosto pohodové teplé počasí. Hory jsou specifická záležitost, tam se může člověk setkat s nepříznivým počasím, mnohdy jsme potkali v nejvyšších kopcích sníh i v červenci. Ale i v horách je teplo, v létě spíš hrozí odpolední bouřky. S tím souvisí to, že lidé by si měli plánovat horské túry tak, aby opravdu odpoledne byli už zpět z hor.

Obecně se dá Slovinsko využít celoročně. Poznávat přírodní krásy a města můžete v průběhu celého roku, to samé platí o slovinských lázních. Moře a aktivity v horách a v přírodě pak mají svoje omezené období závislé na počasí. No a pak je tu lyžování v zimě a třeba adventní trhy v Lublani a v dalších městech jsou nezapomenutelné.

Umí místní anglicky? Domluví se tu člověk pohodlně?

Slovinci historicky nebyli tak svázaní tím režimem jako my, to znamená, že oni ve školách i v době Jugoslávie měli cizí jazyky a učili se minimálně angličtinu. Takže ta jazyková vybavenost nejen mladých, ale i starší generace je naprosto skvělá a mnohdy člověk narazí na to, že i lidé v těch příhraničních oblastech na hranici s Rakouskem, s Itálií umí vícero jazyků, kromě angličtiny italštinu, němčinu. I když člověk jde do obchodu, tak narazí na to, že pokladní umí bravurně anglicky. Nebál bych se toho.

A naopak Slovinsko je naší starší generací vyhledáno, protože slovinština a čeština jsou hodně podobné jazyky. Já vždycky říkám, že při troše vůle na obou stranách se ti lidé domluví, spousta slov je podobných, takže to je výhoda Slovinska, člověk tam nemusí být nutně jazykově vybaven a stejně je tam schopný relativně v pohodě cestovat.

Největší letošní finty cestovek: Expert na problémy dovolených radí, jak se bránit

Napadá vás nějaký tip pro české turisty, který nebyl zmíněn? Nebo na co by si měli dát pozor?

Já bych doporučoval dělat rezervace včas. Nám ty statistiky ukazují, že po covidu jsme nastartovali období, kdy je Slovinsko na vzestupu, co se týká návštěvnosti českých turistů, každoročně jsou ta čísla rekordní oproti předcovidové době. Loňský rok byl opět rekordní a dá se očekávat, že letošek bude ve stejných šlépějích, a to platí nejen o českých turistech, ale i lidech z dalších evropských zemí.

Včasné rezervace platí i u kempování, hlavně v letních měsících, aby pak lidé nenaráželi na to, že přijedou někam a zjistí, že ten kemp je plný a pak musí hledat nějaké jiné varianty. A určitě bych doporučoval dodržovat všechno, co se ve Slovinsku má, ať už dopravní předpisy nebo cokoliv.

Jsou dopravní předpisy ve Slovinsku nějak výrazně odlišné oproti Česku?

Myslím, že ne. Rychlostní limity jsou v podstatě, jestli se nepletu, stejné nebo velmi podobné. Ve Slovinsku je dokonce povolená hranice alkoholu v krvi. Takže to je zase rozdíl oproti nám. Nicméně bych to asi nezneužíval. A policisté jsou korektní, ale přísní, takže určitě se nevyplatí s nimi nějakým způsobem diskutovat.

Hodně lidí, to je také téma, nadává na slovinské dálniční známky, protože ten kousek přes Slovinsko, který lidé přejíždějí při cestě do Chorvatska, je krátký na to, kolik ta dálniční známka stojí. Respektive nestojí tolik, ale je krátká. Kdyby byla desetidenní, tak spoustě lidem to vyjde na jejich pobyt v Chorvatsku. A neřešili by to. Ale tím, že ji musí kupovat potenciálně na cestě tam i zpátky, tak už potom to samozřejmě podražení je. Je to ale taková politika Slovinska, a byť jsme to mnohokrát zkoušeli, nic s tím bohužel neuděláme.

Každopádně pro toho, kdo jen netranzituje a jede do Slovinska na dovolenou tuto zemi poznávat, dálniční známka není problém.

Jaká je místní gastronomie?

Slovinsko je vinařská velmoc, protože těch vinařských destinací a na to navázaný cestovní ruch v podobě různých cyklotras je tam hodně, to tam funguje stejně jako u nás. Ve Slovinsku v Mariboru je nejstarší stále plodící vinná réva na světě. To je unikát zapsaný v Guinessově knize rekordů a každoročně probíhá její vinobraní. A je tam opět krásná vazba na Českou republiku, od roku 2015 rostou odnože této nejstarší vinné révy na Pražském hradě přímo v jižních zahradách, kde zanechal svoji výraznou stopu i architekt Jože Plečnik.

Takže Slovinsko je krásná vinařská oblast, ale i gastronomická, nesmírně pestrá. Jak jsem na začátku zmínil toho michelinského průvodce, který je tam od roku 2020, tak dneska mají ve Slovinsku celkem 9 restaurací s Michelinskou hvězdou, z toho jedna má dvě a jedna dokonce tři hvězdy. To je na takovou malou zemi poměrně zajímavá gastronomická nabídka. Ale nejde samozřejmě jen o michelinské restaurace, to je taková špička ledovce. V návaznosti na tu krásnou přírodu tam skvěle funguje agroturistika. Těch farem je tam obrovské množství a všude dělají sýry, salámy, lokální produkty a právě tyto produkty pak dodávají do těch restaurací. V podstatě se ve Slovinsku najíte skvěle úplně všude.