Česká iniciativa na nákup munice pro Ukrajinu: Našel se další přispěvatel, hlásí Lipavský

S návrhem na nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu mimo členské státy Unie přišel český premiér Petr Fiala na mimořádném summitu EU na počátku února.

Prezident Petr Pavel později na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 granátů pro Ukrajince.

K nákupu se dosud připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo, Litvu, Finsko či Nizozemsko a Lucembursko až po Polsko. Lipavský před týdnem novinářům v Bruselu řekl, že Praha zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 000 kusů a dalších 500 000 kusů je v jednání.

Lipavský dnes bude ve Slovinsku jednat se svými protějšky z formátu C5 - ministry zahraničí Slovenska Jurajem Blanárem, Slovinska Tanjou Fajonovou, Maďarska Péterem Szijjártóem a Rakouska Alexanderem Schallenbergem. Zasedání se bude týkat rozšiřování a fungování EU, ruské agrese proti Ukrajině nebo migrace. Při pracovním obědě se k nim připojí šéf diplomacie Černé Hory Djordje Radulović. Společně projednají podporu zemí západního Balkánu v jejich cestě do EU.

Oceňovaná muniční iniciativa: Analytik pro Blesk vysvětlil, jak se Česku podařilo zazářit

Rozšiřování EU

Jednání se podle Lipavského ponese v duchu podpory rozšiřování EU o země západního Balkánu. „To je asi to hlavní téma, které těchto pět zemí spojuje,“ poznamenal. Naposled C5 jednala ve Vídni loni v září, podle Lipavského bude blok deklarovat jednotu v konkrétních otázkách. „Není to o tom, že bychom ladili text prohlášení, ale politický signál z regionu je velmi důležitý,“ doplnil.

Česko na jedné straně a Slovensko s Maďarskem na druhé mají rozdílný pohled na příčiny války na Ukrajině a způsoby jejího řešení i podpory Ruskem napadené země.

Zatímco ČR dodává i vojenský materiál, další jmenované státy to odmítají. Názorové rozdíly bývají znatelné i například na tiskových konferencích po jednání Visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko). V Praze se v nedávné době sešli premiéři a později šéfové diplomacií těchto zemí.

„Myslím, že to (dnes) vyhrocené nebude. Je to o úrovni očekávání, která od takových setkání jsou. Zatímco u V4 je nastavená laťka očekávání relativně vysoko, stejně tak je velmi detailně zkoumán každý rozdíl nebo rozpor, tak u tohoto středoevropského formátu, který je od počátku orientován na řešení vztahů mezi zeměmi, nemyslím, že jsou takto vysoká očekávání,“ konstatoval Lipavský.

Podle ministra je důležité se o válce na Ukrajině bavit a dál nastolovat téma podpory Ruskem napadené země. „Je potřeba se bavit i o humanitární pomoci i o různých druzích podpory třeba z hlediska rozšiřování EU,“ dodal.