Návrat vojny v Česku? Pavel rozvířil vody, poslanci mají jasno: Základ musí být v dobrovolnosti

Podle Pavla nemá základní vojenská služba v Česku dobrou pověst. „Přestože mnoho mužů, kteří ji absolvovali, na ni s odstupem let vzpomíná s jistou nostalgií a zapomnělo všechno špatné, pro mnoho z nich to byly ztracené dva roky života a takhle to taky prezentují,“ řekl prezident v pořadu Hráči. „A takové vnímání základní vojenské služby přežívá v myslích mnoha lidí,“ dodal. 

Debata o rozšíření záloh armády se ale vede oprávněně nejen podle Pavla. Místopředseda výboru pro obranu Jan Hofmann (ODS) upozorňuje na to, že záložníků každým rokem ubývá. „Nemyslím si, že je nutné zavádět povinnou vojenskou službu minimálně do doby, než začneme využívat již schválené nástroje pro získání informací o možných záložácích,“ sdělil Hofmann Blesku. 

„Nikdo tu nechce zavádět povinnou vojnu a děsit především dospívající občany. Musíme ale hledat cesty, jak zlepšit personální stav armády nebo i aktivních záloh,“ souhlasí Opltová. „Nechci, aby to vyznělo špatně, 2 % HDP na obranu jsou fajn, ale bez lidí to nepůjde,“ dodala.

Dobrovolníci jsou základ

Hofmann je přesvědčen, že právě probíhající modernizace armády je odpovědí na nevalný zájem mladých lidí o vojenskou kariéru. „V současné době jsme na startu modernizace armády, která jistě zaujme i řadu uchazečů o práci v armádě, aktivních zálohách či dobrovolně předurčených,“ míní Hofmann.

Právě dobrovolníci jsou podle Pavla v současné době pro armádu stěžejní. „Já vidím cestu v tom, zprostředkovat lidem, kteří o to mají zájem, možnost alespoň základního výcviku. Ten může trvat dva až tři měsíce, dá se rozvrhnout do menších časových úseků a myslím si, že mnoho mladých lidí by takovou formu výcviku uvítalo,“ řekl prezident. 

Prezident Petr Pavel v Hráčích: Povinná vojna? V Česku ne!

„Dokážu si představit zkrácený výcvikový kurz například v létě mezi semestry na vysoké škole, abychom mladé nestavěli před dilema a rozhodování výcvik, nebo škola,“ souhlasí Opltová.

S dobrovolností vojenské služby souhlasí i opoziční SPD. „Pokud by byly odvody zavedeny, tak výhradně na základě dobrovolnosti s proaktivní rolí státu,“ uvedl pro Blesk člen sněmovního výboru pro obranu Radovan Vích (SPD). Zároveň ale odsoudil zrušení základní vojenské služby (ZVS). „Zrušení ZVS v roce 2004 bylo chybou, která se bude velmi těžko napravovat, navíc je to citlivá věc politicky,“ řekl Vích. 

Opltová upozornila na nutnost nastavení systému, který předejde rozhodování rodina, nebo armáda. „Pokud najdeme systém, který bude podporovat vzdělávání, bude kompatibilní s rodinným životem a zajistí personální obsazení armády, aktivních záloh a třeba i mezičlánku, například vycvičené veřejnosti, tak to bude úspěch pro celou naši zemi,“ shrnula Opltová. 

Prezident upozornil na možnost podporovat některé odborné dovednosti, které jsou využitelné při krizových situacích nebo při obraně státu, jako je například obsluha dronů a spojovacích prostředků, zdravotní výchova nebo různá odborná školení ve střelbě. Tyto dovednosti jsou podle něj pro mnoho lidí atraktivní a platí si za ně v privátních zařízeních.

Lukašenkova kritička v Praze: S Lipavským otevřela kancelář, S Pavlem mluvila i o Ukrajině

„Pokud by se na takovém výcviku podílely naše ozbrojené složky a záchranná služba, tak by do toho stát samozřejmě mohl přispět. Částečně by si to mohli hradit i ti zájemci, bylo by to výhodné pro obě strany a zároveň by tím stát získal přehled o lidech, kteří by v případě krize byli ochotni a připraveni podílet se na řešení krizové situace,“ přiblížil Pavel. 

A co administrativní odvody?

Velkým tématem, které dlouhodobě akcentuje Pavel, jsou administrativní odvody. Ty tu podle prezidenta měly být už od doby přechodu na plně profesionální armádu. „Už tehdy mnozí argumentovali tím, že profesionální armáda má celou řadu výhod, ale má také jednu zásadní nevýhodu, a tou je tvorba záloh v případě potřeby,“ řekl prezident.

„Tím, že v dnešní době ten administrativní úkon neprobíhá, tak ministerstvo obrany vlastně ani nemá představu, s jakými lidskými zdroji se dá pro obranu státu počítat,“ vysvětlil Pavel. 

„Armáda potřebuje získávat informace o skladbě a kondici české společnosti. Kvalitní příprava v tomto směru by v okamžiku ohrožení mohla znamenat záchranu mnoha životů,“ souhlasí Opltová. Zhruba před rokem byla schválena novela zákona, která má administrativní odvody svým způsobem nahradit.