Těžké chvíle rektorky na mši za oběti: Setkávali jsme se s nimi na chodbách... Buďme k sobě dobří!
Mše za oběti teroru na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy přinesla řadu emotivních momentů. Vedle proslovu pražského arcibiskupa Jana Graubnera to byla i slova zlomené rektory UK Mileny Králíčkové, která se statečně ujala úkolu promluvit před truchlícími lidmi ve Svatovítské katedrále a s bolestí v hlase mluvila o zbytečné smrti mladých lidí, ale také děkovala za pomoc.
Na oltář byly během bohoslužby položeny růže, jedna za každou oběť. „A jednu přidáme i za toho, který se nechal zlem tak ovládnout a tak zmanipulovat, že se stal nástrojem příšerné smrti,“ uvedl arcibiskup Jan Graubner.
Proč růže i pro vraha, který rozesel zkázu, utrpení a bolest? „Chceme tím vyjádřit naší víru, že láska musí nakonec vždycky zvítězit,“ vysvětloval arcibiskup.
„Vyjadřuji upřímnou soustrast všem zarmouceným, kterým zahynul blízký člověk. Když někdo přijde takto zbytečně o život, trvá velmi dlouho, než vůbec můžeme přijmou tuto tragickou zprávu. Ať už je to náš blízký, rodinný příslušník, spolužačka, spolužák, kolegyně nebo kolega, někdy nestačí k pochopení této ztráty ani celý život,“ řekla v závěru mše rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
„Život každého člověka je svou jedinečností obohacením a součástí životů nás ostatních, a proto je jeho ztráta nenahraditelná. Život mladého člověka je nenaplněnou možností vykonat pro ostatní mnoho dobrého a i proto se nás jeho násilné ukončení dotýká o to více. Jestliže se přitom jedná o lidi, s nimiž jsme se setkávali na chodbách naší univerzity, nebo v posluchárnách, jsme jejich smrtí zasaženi ještě hlouběji,“ pokračovala.
Statečně se ujala nesnadného úkolu a nejednou děkovala... Poděkovala všem, kdo posílají slova podpory v těžkých dnech, všem, kteří aktivně pomáhají či zdravotníkům a členům Integrovaného záchranného systému.
„Mimořádné díky patří kolegiu děkanky Filozofické fakulty, které svým mimořádným nasazením na místě zachránilo řadu dalších životů,“ uvedla Králíčková.
„I nadále si pomáhejme, buďme k sobě dobří, buďme k sobě ohleduplní a vzájemně si prosím buďme oporou. V tyto těžké chvíle by nikdo z nás neměl zůstat sám,“ dodala rektorka s třesoucím se hlasem.