Zoufalý nedostatek pediatrů v Česku: Praktika nemá každé dvanácté dítě, ukázala data

Dětských praktiků je podle dat ÚZIS kolem 2000, starají se přibližně o dva miliony dětí, z nichž čtvrtina je mladších čtyř let. Asi 90.000 starších dětí už je registrováno u praktického lékaře pro dospělé. Situace je v regionech různá, na Moravě obecně lepší, ale v Karlovarském kraji nemá dětského lékaře přes 13 procent dětí a ve Středočeském kraji více než 17 procent dětí.

Za posledních pět let zaniklo přes 300 ordinací, takže zhruba u 300.000 dětí v poslední době rodiče nového lékaře hledali. Nových ordinací zároveň vzniká méně, než zaniká. Více než 65 let bylo loni navíc téměř třetině dětských praktických lékařů. „Zhruba 900 úvazků s vysokou pravděpodobností v následujících pěti až osmi letech odejde,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Podle předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilony Hülleové je v současné době zhruba 15 procent lékařů nad 70 let a jen 14 procent pod 40 let, takže prostá věková obnova nestačí. Naprostá většina pracujících v oboru jsou navíc ženy, které kvůli mateřství často práci přeruší nebo omezí.

Dlouhodobým řešením je podle analýzy ÚZIS zvýšení produkce vzdělávacího systému, je ale třeba překlenout sedm až 10 let, než noví lékaři nastoupí do praxe. Krátkodobě může podle Duška pomoci zapojení nemocničních dětských lékařů, posílení kapacit stávajících ordinací nebo využití například lékařek na mateřské na částečné úvazky. Podle odhadů by tak mohlo vzniknout 100 až 200 nových úvazků.

Ani zázračná dieta, ani jídelníček: Kvalitní spánek zamává s kily! Jak ho docílit?

Jak motivovat české pediatry?

„Abychom (problém) přibrzdili, musíme využít stávající kapacity na maximální možnou míru. Musíme motivovat lékaře, kteří pracují dneska na nemocničních dětských odděleních,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Připustil ale, že jakékoliv omezení dětské lůžkové péče v regionech je politicky mimořádně citlivá záležitost. Oddělení, která někdy bývají obsazená jen ze čtvrtiny své kapacity, ale musí mít podle personální vyhlášky stále tolik lékařů, jako by byla plná.

Podle náměstka ředitele největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Jana Bodnára se ukazuje, že finanční motivace pro zakládání nových ordinací v potřebných regionech nebo k navyšování kapacit je omezená. „Můj osobní pohled je, že větší potenciál mají organizační opatření,“ uvedl. Pojišťovna podle něj zvažuje převedení některých dětských oddělení na stacionáře.

Změny by podle Dvořáčka mohla nastartovat už úhradová vyhláška na příští rok, která musí být dokončená do konce října. Ta podle Bodnára zvýhodní primární péči proti jiným ambulantním segmentům meziročním navýšením úhrad o 8,3 procenta proti šesti procentům v ostatních ambulancích. Plánuje také financování sdružených praxí více lékařů, konkrétní parametry je ale podle něj ještě třeba jednat.

Podle Hülleové je třeba podpořit sdružené praxe a částečné úvazky, lékaři ale také musí mít dostatečné finanční ohodnocení, aby se jim práce v ordinaci vyplatila ve srovnání s nemocnicí. Za zásadní také považuje, aby studenti pediatrie trávili více času na praxích v ordinaci dětského praktika, kde mohou jednu z možností své budoucí práce poznat.