Boj novin o přežití, DPH je už teď jedna z nejvyšších v Evropě. Couvne vláda z dalšího zvýšení?

Vládou navržený konsolidační balíček obsahuje také úpravu dosavadního DPH na denní tisk ze současných 10% na 21%. V nedávné době se nicméně vedly debaty o zavedení snížené sazby, která činí 12%. Noviny tedy od Nového roku rozhodně zdraží, ať už se vláda rozhodne pro nižší či vyšší sazbu.

To následně spustilo lavinu kritiky od představitelů médií. Podle nich je v ohrožení existence novin a také by to znamenalo, že Česká republika bude mít na noviny nejvyšší sazbu v celé Evropě. „Všechny relevantní české profesní organizace tento krok kritizovaly. Naše Asociace kritizovala zároveň způsob, jakým se někteří členové vlády vyjadřovali k roli novin (tištěných či internetových) ve společnosti. Některá vyjádření byla hodně nešťastná. Velice diplomaticky řečeno,“ řekl Blesk Zprávám předseda představenstva Asociace Online Vydavatelů Ing. Libor Matoušek.

Úmorný boj o balíček: Poslanci zívali i usínali. Opozici se nepodařilo prosadit zamítnutí balíčku

Asociace online vydavatelů poskytla Blesk Zprávám informace z evropské organizace News Media Europe ohledně daní na noviny v jednotlivých státech Evropy. Tak například v Belgii, Dánsku a ve Velké Británii jsou noviny bez daně. Ve Francii je na noviny zavedená nízká daň 2,1% a v Itálii 4%. Ve většině evropských států činí daň 5%, např. v Rakousku, Chorvatsku, Maďarsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku nebo Rumunsku. U našich zbylých sousedů je to pak v Německu 7% a na Slovensku 10%. Zbylé státy v Evropě nemají zavedenou vyšší daň než 11%. Nejvyšší sazba je v Bulharsku, kde je daň na noviny 20%. To znamená, že už nyní má Česká republika jednu z nejvyšších daní na tisk.

Vládní rozhodnutí kromě toho pomáhá dezinformátorům a také se objevují názory, že takový krok nepomůže deficitu rozpočtu. „Zvýšená sazba na noviny státu absolutně nepomůže. Jde o naprosto marginální příjem, který ale počítá s tím, že vydavatelé budou tisknout stejné objemy. Ale pokud by došlo k avizovanému omezení tištěných novin, tak z nuly se daň vybírá poměrně špatně. Jako vše, co násobíte nulou,“ okomentoval Matoušek.

Tisk v ohrožení, vláda problém zlehčuje

Noviny již čelí existenčním problémům kvůli konkurenci online zpravodajství a rostoucím nákladům na papír, tiskárnu a distribuci. Českým médiím navíc klesají zisky. „Můj osobní názor je takový, že Ministerstvo financí přišlo s větším množstvím změn, než jí doporučili ekonomové z NERVu a vznikl jistý zmatek. Vydavatelé si to pak vyložili jako další hřebíček do rakve tradičních vydavatelských domů, které procházejí velice turbulentním obdobím,“ řekl Matoušek.

Ke zrušení některého tisku přitom došlo už v zahraničí. Na konci června například skončily nejstarší rakouské noviny Wiener Zeitung, které existovaly od roku 1703. Ve Francii zanikly noviny France Soir či ve Velké Británii deník The Independent.

Proti zvýšení sazby DPH na tištěné noviny se už dříve vymezila i Unie vydavatelů. Podle šéfky správní rady a zároveň předsedkyně představenstva Chzech News Center, které vydává i Blesk, Libuše Šmuclerové, je návrh nelogický a likvidační. Řekla to v pořadu Blesku Hráči.

Tvrdí, že výnos, který si vláda od dané změny slibuje – zhruba 160 až 200 milionů ročně – je hausnumero, protože nelze předpovědět, jak s touto změnou vydavatelství naloží. Pokud ale někdo přestane deník vydávat, což už někteří zvažují, oslabí celý řetězec ostatních vydavatelů deníků. „Distribuce zejména tisku v České republice je složitý organismus. Rozpočty jsou našponované už nyní kvůli růstu cen energií, zdražování papíru, tam už není kde brát. A pokud se zvýší DPH a jeden titul odejde z trhu, jeho náklady na distribuci musí uhradit ostatní, takže je to taky může strhnout. Jednotliví vydavatelé cenu přenesou na zákazníky, tím jim zákonitě půjde (prodaný – pozn. red.) náklad dolů, a je z toho lavinový efekt,“ vypočítává Šmuclerová. A dodává, že pak zákonitě stoupne počet lidí, kteří čerpají informace jen z online prostředí, kde je zejména práce vyhledávačů a sociálních sítí problematická a namísto odpovědných editorů nám zprávy vybírají a řadí algoritmy. Podle Šmuclerové tím dojde k „boomu“ dezinformací, které vláda bude složitě a draze napravovat, a také k odsunutí lidí v seniorním věku či v regionech na okraji společnosti. Právě ti totiž mají v tištěných denících oporu.

Přestřelky k balíčku: Lidovci chtějí nižší DPH na vložky a pleny, Juchelka vytkl vládě chaos

Také podle Matouška je reálnou hrozbou, že kvůli zvýšení DPH někteří vydavatelé zkrátka tištěné noviny přestanou vydávat. „Ano, je to reálné,“ odpověděl Matoušek.

Proti přesunutí novin do zvýšené sazby DPH bojovala také opozice. Prezident Petr Pavel řekl, že by si zvýšení DPH na noviny zasloužilo další debatu.

Premiér Petr Fiala uvedl v pořadu Blesk Zpráv Ptám se, pane premiére, že důvodem, proč noviny ve snížené sazbě nejsou, je neshoda ve vládě. „Neshodli jsme se na tom, aby noviny byly ve snížené sazbě, jsou v té 21% sazbě. Za rozvržením stojí vládní koalice,“ nechal se slyšet premiér.

Podle Fialy nebude mít vládní rozhodnutí vliv na svobodu tisku. „Jsem přesvědčen, že to nebude mít vliv na svobodu tisku ani na šíření informací. Ten nárůst zase není tak velký,“ řekl v pořadu Ptám se, pane premiére.

„Těžko u pojmu svobody tisku odpovědět stručně a bez souvislostí. Přesnější by asi bylo říci, že jakékoliv další ekonomické zatížení vydavatelů pracujících pod redakční zodpovědností zhoršuje schopnost distribuovat relevantní a ověřené informace k občanům České republiky,“ okomentoval Fialův projev v Blesku Matoušek.