Česko trápí akutní nedostatek praktických lékařů na venkově! Ordinace zanikají, mladí se nehrnou

Nedostatek praktických lékařů na venkově je jedním z problémů zdravotní péče v Česku. Pacienti stárnou a s nimi i jejich lékaři – 40 % praktiků v České republice je ve věku nad 60 let. Generační obměnu obvykle zajišťují nově atestovaní lékaři, regiony mimo město však doplácí na jejich nerovnoměrné rozdělení, proto v nich mnohdy praktici zoufale scházejí. Každá zrušená venkovská praxe tak stovky pacientů staví do situace, kdy musí za novým lékařem dojíždět desítky kilometrů, nebo v krajním případě zůstanou bez praktika úplně.

Finanční pobídky lékaře nemotivují

Jak vysvětlil MUDr. David Halata, vedoucí Pracovní skupiny venkovského lékařství SVL ČLS JEP,  i když lékaři na venkově chybí, neznamená to, že by s ním nechtěli svou profesní budoucnost spojit.

Jak totiž ukázal průzkum mezi dvěma stovkami mladých praktiků před atestací, více než polovina z nich by byla ochotná opustit město a jít pracovat na venkov. A i když mají k dispozici  finanční pobídky ze strany Ministerstva zdravotnictví, krajů a zdravotních pojišťoven, tak se přesto na vesnici nehrnou.

„Podle průzkumu až 54 % mladých praktických lékařů zvažuje práci na venkově, ovšem za správných podmínek pro jejich práci. Současné formy podpory se příliš nepotkávají s tím, co by lékaři považovali za atraktivní. Například místo jednorázového příspěvku na pořízení ordinace by spíše uvítali dlouhodobou podporu ve formě trvalé finanční bonifikace zdravotních pojišťoven za neatraktivitu venkova. S tím by Ministerstvo zdravotnictví, kraje a pojišťovny měly počítat při úvahách, jak dostat lékaře do vzdálenějších oblastí,“ vysvětluje MUDr. David Halata.

Důležitým faktorem pro práci ve venkovských praxích je podle mladých lékařů také podpora dalšího vzdělávání, rozvoje a zvyšování kompetencí a v neposlední řadě zajištění kvalitního vzdělání pro děti a kvalifikované práce pro partnera či partnerku. Jenže tyto faktory nejsou v krátkodobém horizontu řešitelné.

Mladí lékaři chtějí sdružené praxe

Podle MUDr. Halaty je také velmi zajímavé, že 64 % mladých praktiků v průzkumu preferovalo tzv. sdružené praxe, tedy tým primární péče složený z více lékařů, sester a dalšího personálu na jednom místě. „Mladí lékaři také uváděli, že by uvítali možnost částečných úvazků, a to jak ženy – v 82 % případů, tak překvapivě i muži – téměř v 65 % případů. V Česku jsou přitom sdružené praxe a práce na částečné úvazky v primární péči vzácností, převládajícím modelem je jeden lékař, jedna sestra, který z principu částečné úvazky neumožňuje, “ říká MUDr. Halata s tím, že jejich podpora ze strany státu by mohla přispět k zabezpečení vstupu většího počtu lékařů do oboru všeobecné praktické lékařství.

Potřeba částečných úvazků nesouvisí podle Halaty s mateřstvím či péčí o děti, ale s tím, že pokud bude lékař pracovat půl století v jedné ordinaci, tak brzy vyhoří.

„Častečné úvazky chtějí mladí lékaři hlavně proto, aby se mohli realizovat ve dvou specializacích, tedy např. aby mohli pracovat na záchrance, v hospicu, na interně atd. Zkrátka chtějí mít práci pestrou, jenže to v současném modelu jeden lékař-jedna sestra není možné,“  vysvětluje Halata.

Česko tíží nedostatek dětských doktorů. Ředitel: Rodiče zahlcují urgenty i kvůli pláči dítěte

O venkovském lékařství medici netuší

Jednou z příčin nedostatečného zájmu mladých praktiků o venkovské oblasti je podle expertů i to, že během studia medicíny se o něm mnoho nedozví. Podle průzkumu slyšelo o venkovském lékařství pouze 7 % respondentů. „Výuku oboru všeobecné praktické lékařství na lékařských fakultách považuje za nedostatečnou 82 % respondentů, její obsah ani rozsah již neodpovídá dnešním standardům v řadě jiných zemí Evropy. Systém potřebuje větší počet praktických lékařů, případné změny v učebních plánech ale tento požadavek vůbec nezohledňují,“ říká MUDr. Kateřina Javorská, členka výboru SVL, postgraduální studentka oboru Veřejné zdravotnictví na Lékařské fakultě v Hradci Králové.

Co musí umět vesnický praktik?

A jaký je rozdíl mezi venkovských a městským lékařstvím? „Venkovský lékař se musí naučit z méně udělat více. Často nemůžete okamžitě poslat pacienta k jinému specialistovi, takže se musíte naučit spoustu dalších léčebných postupů, jako je např. punkce kolen, drobná chirurgie, výplachy užší. A musíte navázat užší kontakt s komunitou. V zahraničí už ví, že nejefektivnější cesta, jak nalákat studenty na venkov, je ukázat jim v praxi, co tato práce obnáší, a pomoci jim navázat vztah s komunitou. V některých zemích jsou studenti na stáži 16 týdnů, u nás jsou to sotva dva týdny. Pokud student naváže s místními kontakt a léčí je delší dobu, je mnohem větší šance, že se do ordinace vrátí,“ vysvětluje MUDr. Halata, který sám pracuje v malé obci na Zlínsku.

Halata: Představa Bezdíkova z Básníků je zastaralá

Podle odborníků by právě mohly velmi pomoci stáže pro mediky v ordinacích venkovských lékařů již během studia. To ostatně letos na jaře úspěšně nabídla v rámci projektu „Staň se praktikem v Královéhradeckém kraji!“ Lékařská fakulta v Hradci Králové, IPVZ, SVL ČLS JEP ve spolupráci s Královéhradeckým krajem. 

„Často od studentů slýcháme, že jim stáž na vesnici otevřela oči, protože se jim během studií na fakultě lékaři z jiných oborů vysmívali, že se stanou těmi „hloupými venkovskými praktiky“, aniž by o té specializaci vlastně něco věděli. Velice často se pořád šíří představa Bezdíkova z filmových Básníků, ale to je skutečně už  30 let stará představa. Pokud student na stáž přijde, my získáme možnost ukázat mu soudobý obraz venkovského lékařství,“ dodává MUDr. David Halata.

Co na to resort zdravotnictví?

Pracovní skupina venkovského lékařství Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP podle Halaty již představila svoje vize, jak nalákat mladé lékaře na venkov na Ministerstvu zdravotnictví.

„Překvapivě jsme se s panem ministrem shodli, že většina našich závěrů dává logiku, a řekl, že většinu těch nápadů podpoří,“ uzavírá MUDr. Halata.