7°C
Velké srovnání cen 50 potravin: Co nám nejvíc luxuje peněženky? Jak zdražila vejce, vepřové, sýry či pečivo
I když růst cen meziročně lehce zvolnil, strašák jménem vysoká inflace stále obchází Česko. Jedním z „tahounů“ je totiž zdražování potravin. Jak se u nich změnily cenovky během roku války na Ukrajině i oproti roku 2019, poslednímu před pandemií covidu? Blesk se na to podíval a hezký pohled to rozhodně není…
Napřed trochu čísel: Lednový meziroční růst cen byl 17,5 procenta. Ten únorový 16,7 procenta. Pokles to sice je, ale je o něco menší, než kolik očekávala Česká národní banka (ČNB). Třeba potraviny meziročně zdražily o 18,3 procenta, což je o 2,1 procentního bodu víc, než kolik centrální banka předpovídala. Nejvíce to lidé pocítí v peněženkách při nákupu vajec – ta zdražila o 99,7 procenta – nebo cukru, který podražil o 83 procent.
„Růst cen potravin zůstává rychlý. To souvisí s předchozím výrazným zdražením agrárních a potravinářských komodit jak ve světě, tak i na domácím trhu,“ uvedl šéf měnové sekce ČNB Petr Král. Nad očekávání centrálních bankéřů také zdražily pohonné hmoty. Nejrychlejší meziroční růst pak byl u regulovaných cen, kam spadají hlavně energie, i když tady ČNB naopak čekala horší scénář, než jaký nastal.
„Růst regulovaných cen zůstává nadále silný… Ve srovnání s lednem však dynamika regulovaných cen mírně zpomalila, což souviselo se zlevněním dodávek energií od některých distributorů pod cenový strop,“ podotkl Král.
Začne klesat
Ekonomové a analytici se shodují, že v následujících měsících začne inflace klesat. Pod dvoucifernou hranici by se podle optimistických odhadů mohla dostat v létě. „Pod úroveň deseti procent se inflace dostane v červnu anebo nejpozději během letošního třetího čtvrtletí. V závěru letošního roku by celková meziroční inflace mohla klesnout pod sedm procent,“ míní hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Podobně mluví i ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský. „Pro další měsíce předpokládáme, že dezinflační trend ještě zesílí. Už v březnu by se inflace mohla snížit až o dva procentní body,“ míní. Někteří jeho kolegové ale nejsou tak optimističtí a myslí si, že bude trvat ještě poměrně dlouho, než se inflace dostane k dvouprocentnímu cíli stanovenému ČNB.
Pomůže zelenina
Pomoci ke snižování růstu cen má i zlevňování některých potravin. „V následujících měsících by se měla situace zlepšovat u ovoce a zeleniny díky dovozu nové úrody z jihu Evropy,“ míní hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček, který ale jedním dechem dodává, že u masa situace tak růžová nebude. „Lze očekávat další zdražování kvůli redukci některých evropských chovů,“ dodal.
Zatímco u paprik nebo květáku, jejichž ceny vyskočily v řádech desetikorun, tak lze doufat ve zlepšení, u vepřového nebo kuřecího masa se Češi musí s největší pravděpodobností připravit na to, že vysoké ceny zůstanou.
Chce zvýšit úroky
Skeptický je i jeden ze členů rady centrální banky Tomáš Holub. Ten sice očekává pokles inflace na jednocifernou úroveň ve druhém pololetí, zároveň však vyjádřil obavy, že se ji nepodaří snížit až k dvouprocentnímu cíli ČNB. Vyslovil se proto pro další zvýšení základní úrokové sazby. Ta je od loňského června na 7 procentech.
Ukazují prstem na ostatní
Ceny potravin řeší i ministr zemědělství Zdeněk Nekula (53, KDU-ČSL). Ten se už kvůli cenám cukru obrátil na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i Českou obchodní inspekci. A zaměřit se chce i na další potraviny. Jeho rezort také povede skupinu, která se bude problému s cenami potravin věnovat. Nekula zdůraznil, že chce přistupovat stejně k zemědělcům, potravinářům i obchodníkům.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy řetězce za zdražováním nestojí a žádný z nich nemá na trhu dominantní postavení. Dodal, že vláda by měla navrhnout snížení DPH u potravin a také prověřit konkurenceschopnost mezi dodavateli. „Když nemáte možnost zakoupit mezi pěti šesti dodavateli, tak ti velcí toho samozřejmě zneužívají,“ míní a odmítl, že by za růstem cen bylo navyšování marží obchodníků.
Šéf Agrární komory Jan Doležal zase nesouhlasí, že by za zdražování mohli zemědělci. „Ceny jsou nám diktovány. Jediný, kdo může určovat cenu směrem k nám, tedy výkupní ceny, a potom směrem ke spotřebiteli, jsou obchodní řetězce,“ řekl pro Český rozhlas Doležal.
A prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová zase podotýká, že ceny v obchodech jsou enormně vysoké, a odmítá, že by za zdražování potravin mohli zpracovatelé. Ve výsledku tak všichni ukazují prstem na ostatní.
I obchody jsou plné, hlavně narvané vozíky.