14°C
Klasický podzim v Česku možná zmizí, říká odborník. Bylo dřív listí barevnější?
Změny klimatu nejvíc pociťujeme během letních veder. Stejně viditelné ale bývají i na podzim. Že letos přišlo babí léto pozdě a listí už není tak barevné, jak bývalo dřív? Na vině jsou mimo jiné i sucha. „Změny klimatu mohou v delším časovém horizontu téměř vymazat podzim z našeho seznamu ročních období,“ varoval Blesk Zprávy Dalibor Dostál z České krajiny.
„Klimatologové předpokládají, že se s rostoucími teplotami budeme klimaticky ,stěhovat‘ do oblasti Středomoří, kde je dlouhé léto, které pak přechází rovnou do chladnější části roku. Klasický podzim by tak u nás mohl úplně chybět,“ řekl Dostál.
Klimatické změny mění podzim i jiným způsobem. „Už nyní narušují například biorytmus u stěhovavých ptáků. Některé druhy prodlužují pobyt na našem území, některé místo na jih odlétají na západ. Část stěhovavých ptáků, i když se zatím jedná spíše o menší skupiny, neodlétá na jih vůbec a celou zimu tráví u nás,“ vysvětlil odborník.
A jak to vidí s podzimním listím zahraniční experti?
Podzimní New York se v amerických filmech typicky zahalí do teplých barev. Odborník na změnu klimatu Mukund Rao měl ale pocit, že město červená a oranžoví čím dál tím později. Přestože podzim už dávno nastal, stromy zůstávaly zelené. Poblíž lesíku proto už v roce 2020 umístil kameru.
Rok 2021 byl o něco teplejší a kamera výzkumníkovi ukázala, že v tomto roce stromy skutečně změnily barvy o něco později než předchozí sezonu, kdy projekt spustil.
Také se o dva dny zkrátila doba mezi zbarvením listů a jejich opadáním. V roce 2020 trval „vrchol“ babího léta 11 dnů, o rok později si ho lidé užili už jen 9 dnů. Jedním z faktorů ale může být pozdější změna barev, zatímco čas opadání se nezměnil.
Proč stromy vlastně mění odstín? Jakmile přijdou nižší teploty, přestávají produkovat chlorofyl, díky kterému jsou zelené. Spolu s odchodem slunečného období už jím ale nechtějí plýtvat. Raději se tak zahalí do žlutých, oranžových a načervenalých pigmentů.
Jak moc bude strom zářit, to ovlivňují teploty, světlo a délka dne. Nejlepší podmínky pro typické podzimní listy vytváří kratší teplé dny a chladné večery. Funguje to jako pobídka přestat produkovat chlorofyl.
Když ale teplé dny zůstávají i na podzim a místo mrazíků se objevují teplejší noci, stromy mohou ztrácet zeleň později. Barvivost pak vydrží jen chvilku, odstíny jsou tlumenější.
Přiměřené množství srážek může být předzvěstí barevného podzimu. Naopak sucho, jaké jsme zažili také letos, stromy stresuje. A to v kombinaci s malým i velkým množstvím dešťů.
Pěkné zabarvení tak u stromů nemusí moc dlouho vydržet. Ze zelené okamžitě přechází do hnědé, následně opadají. Nestihnou se tak hezky vybarvit anebo to trvá jen chvilku.
Není ten podzim nějaký nudný? Aneb co ovlivňuje intenzitu barevného listí
Profesorka Susanne Rennerová se na rozdíl od Mukunda Raa nedomnívá, že listí měnilo barvu později. Hlavní dopady se podle ní promítají do intenzity odstínů, které nejsou tak zářivé. Podle serveru Climate Central, který zkoumá dopady klimatu, vedou světlé a chladné dny u listů k červeným pigmentům, které poškozují větší mrazy.
Rennerová si zároveň myslí, že v roce 2040 budou listy při současných klimatických změnách schnout dokonce rychleji než nyní a stejně rychle skončí. Už nyní opadají dřív, myslí si. Příčinu vidí v produktivnějším období během jara a léta.
Také teď měly v některých lesních oblastech, které postihly vyšší teploty, zestárnout listy v průměru o jeden a půl dne dřív na jeden stupeň Celsia. Kromě změny klimatu stromy ovlivňuje také znečištění ovzduší, patogeny a usazování kyselin.
„Některé studie ukazují, že horké léto, deštivý podzim, a dokonce i znečištění dusíkem souvisí s kratším a matnějším obdobím podzimního listí. Naopak pozdější změny barev spojují s teplejším dřívějším jarem a menším počtem podzimních bouří,“ myslí si bioložka Stephanie Sperová.
Největší vliv má podle ní na stromy jaro, kdy se na nich objevují první lístky. Ty se kvůli teplejším zimám objevují dřív.
Další faktor pro barevný podzim představuje míra oxidu uhličitého v atmosféře, který se ukládá do stromů. Někdy tak žloutnou později, mohou kvůli němu zůstávat zelené.
Dokonce i po suchém létě ale zůstává těžké odhadovat, jak moc barevný podzim nás čeká. Některé efekty mohou podle vědců doběhnout opožděně. Pokud bylo suché letošní léto, předchozí prázdniny ale stromy pochytaly více srážek, mohly stihnout vyprodukovat víc fotosyntátů a vytvořit si energetické zásoby. Po několikaletém suchu už ale nastanou problémy.
Jsem z toho nešťastná a potvrzuju, že letos vůbec není hezky barevné a zdravé listí. Loni jsem si bez problému nasbírala krásné barevné javorové listy, ze kterých dělám růžičky a pak mám hezké kytičky na podzimní výzdomu. Letos je listí zkroucené, hnědé, jakoby spálené a sem tam se objeví zdravá žlutá nebo červená barva. Příroda nám vrací, co si zasluhujeme.