V Praze, stejně jako ve městech celé střední Evropy, se v důsledku klimatické změny pomalu zvyšují teploty a přibývá extrémních projevů počasí. „V budoucnu bude velmi pravděpodobně docházet k častějšímu výskytu tropických dnů nebo vln veder,“ upozorňuje Petr Konvalinka, předseda Technologické agentury České republiky (TA ČR). Proto vznikl projekt tuzemských výzkumníků, které finančně podpořila TA ČR částkou 2,1 milionu korun. Spolupracoval na něm též Akademie věd ČR (CzechGlobe) i Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL).
Stromy a trávníky, zachránci města?
Například stromy na otevřeném prostranství v centrech měst během dne pocitově ochlazují teplotu vzduchu až o cca 8 a půl až 11 stupňů Celsia ve stínu v porovnání s teplotou na sluncem zalité ploše. V ulicích mají stromy menší efekt, průměrně zhruba o 4 stupně Celsia, a v noci naopak pocitovou teplotu mírně zvyšují. „Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4–2,1 °C,“ konstatuje Michal Lehnert z UPOL.
Třebaže má nezavlažovaný trávník teplotu povrchu rovnou horké půdě, zavlažovaný ji může mít až o 20 stupňů nižší. Nezbytností však je, aby byla přítomna vazba na spodní vrstvy půdy, jinak se rozpálí podobně jako betonová dlažba. To je příklad zatravněných kolejových pásů. Jiné výsledky ukazují prvky modré infrastruktury a práce s vodou.
Kašny na náměstích mají sice minimální efekt na snížení teploty vzduchu. Vodotrysky nebo mlžné brány snižují teplotu vzduchu přibližně o 1,2 °C. Navíc se ochlazující efekt váže pouze na bezprostřední okolí vodního prvku. Pokropení ulic sice sníží teplotu povrchu, ale jen na 20 minut a pouze o 1,3 až 3,1 stupně Celsia.
Nedá se však říci, že by kterákoliv opatření byla zbytečná. „Na druhou stranu mají jinou funkci - kropení snižuje prašnost v ulicích, mlžnou bránu „milují” děti a pítka jsou důležitá pro přísun tekutin během horkých vln,” upozorňuje Jan Geletič. Zelené fasády a střechy jsou při snižování teploty vzduchu také málo účinné, ale zato snižují povrchovou teplotu či zadržují dešťovou vodu. Účinnost opatření je jedna strana mince, užitečnost je strana druhá.
„Například historické kašny na olomouckých náměstích mají nulovou funkcionalitu, zato mají významnou historickou a estetickou hodnotu,” tvrdí Jan Geletič. Totéž by se dalo vztáhnout i na Prahu. U moderních opatření by měla zvítězit funkcionalita. Co se vody týče, pítka plýtvají vodou minimálně, zato dešťová voda se moc nevyužívá. Na tu by se podle Jana Geletiče měla města zaměřit.
Situace v Praze
Klimatický projekt se vypracoval ve spolupráci se zástupci měst Brna, Olomouce, Ostravy a Plzně. Výzkumníkům poskytl potřebné podklady, data a zpětnou vazbu. „Prakticky by se dalo říci, že pro Prahu platí podobné závěry jako pro Olomouc (obě města mají památky zapsané na seznamu UNESCO),” konstatuje Jan Geletič z Akademie věd.
Města chvalitebná, stát nedostatečný?
Podle ochranáře Petra Stýbla přistupují nižší správní celky k přírodě lépe než kraje a stát. „Obce se určitě starají o přírodu mnohem více, než stát,“ uvádí Petr Stýblo. Jako příklad uvádí trend nevyholování trávníků. Když je tráva vyšší, snáze udrží vodu, je v ní chladněji a stává se přirozeným domovem hmyzu a zvířat. Na státní úrovni je situace daleko horší. Zákony prý nejsou psány tak, aby ochraňovaly přírodu.
„Když příroda překáží, kdekterá lobby si vybojuje povolení k její likvidaci,“ kritizuje ochranář a dodává: „Místní lidé přírodu chtějí. Když mohou, tak se jí chrání prostřednictvím samospráv.“ Ze svých městských sídel na krajských úřadech prý zaměstnanci nedohlédnou do přírody. „Na státní úrovni zatím ochranáři prohrávají jednu bitvu za druhou,“ dodává Petr Stýblo. Jen až prý začnou lidé pociťovat dopady klimatické krize „na vlastní kůži“, stanou se ekologičtějšími.
Jak rychle roste teplota v autě na přímém slunci? Videohub
Magistrát sází ve velkém
„Klimatická změna se nejen v Praze, ale i dalších metropolích ve světě již delší dobu projevuje a na zvýšené teploty se připravujeme ve velké míře,“ sděluje Blesku tiskový mluvčí magistrátu Tadeáš Provazník. V posledních měsících přijalo město řadu strategií, například Klimatický plán hl. m. Prahy do roku 2030. „Velký ohled klademe také na podíl vegetačních prvků a zelených ploch v zastavěném území, a to zvláště v širším centru Prahy,“ dodává Provazník.
I když jich roste jako hub po dešti, nemají prý mlžítka a další podobné vodní prvky v ulicích snižovat dlouhodobě teploty ve městě, ale slouží k dočasnému ochlazení města (zvláště v letních měsících) a samozřejmě pro zchlazení obyvatel v ulicích města. Magistrát sází na revitalizace sadů, vnitrobloků, dále výsadbu nových stromů, rekonstrukce parků, náměstí a nábřeží. Mlžítka a pítka jsou prý pouze doplňkem.
„Jedna konkrétní preference by z našeho pohledu nebyla efektivní, proto se snažíme zvýšené teploty související s klimatickou změnou řešit několika zmíněnými způsoby,“ odpovídá Provazník. Od roku 2020 do roku 2024 je „rozjetých“ více než 200 projektů města. „Pečujeme ve větší míře o parky a zeleň a vysazujeme nové stromy, přičemž za poslední čtyři roky bylo v Praze nově vysazeno asi půl milionu stromů. Pro hlavní město i městské organizace pořizujeme elektromobily, čímž snižujeme vypouštění emisí, a podporujeme ve větší míře carsharing a cyklistickou dopravu,“ dodává závěrem.
