Experti o „apokalypse“ na Ukrajině: Hrozí kontaminace okolí, toxické látky se mohou dostat i do jídla
Minimálně desítky let. Tak dlouho se bude ukrajinská příroda vzpamatovávat z ruské války. Boje však pokračují, a skutečný dopad na životní prostředí můžeme jen odhadovat, přestože jsou už teď nezměrné. „Různé ekosystémy mají různou dobu obnovy – například se odhaduje, že obnovení původní stepi v chráněných územích na jihu Ukrajiny potrvá padesát let,“ odhaduje programová koordinátorka projektu Ukrajina Marcela Černochová z neziskové organizace Arnika. Odborníci promluvili o enviromentální katastrofě.
„Ničení životního prostředí se z pochopitelných důvodů trochu odehrává ve stínu těch lidských tragédií, které sledujeme a se kterými soucítíme. Především kvůli tomu, že Rusko používá taktiku spálené země a ničí velké území včetně měst intenzivním bombardováním,“ řekl také tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrabek.
Informace o škodách na životním prostředí shromažďuje a eviduje velká část společnosti, zapojují se různé organizace a instituce. Experti, novináři i další občané sbírají důkazy za pomoci speciálních telefonních linek, mobilních aplikací či sociálních sítí.
Patří mezi ně i odborníci na monitoring životního prostředí a kvality ovzduší Maksym Soroka (Čistý vzduch pro Ukrajinu) a Oleksij Angurec (Zelený svět), kteří jsou součástí týmu, připravujícího metodiku hodnocení a kalkulace škod způsobených ruskou invazí.
Zcela opodstatněný je pro to výraz ekocida – záměrné poškozování životního prostředí člověkem, který tím chce oslabit svého nepřítele. Podle Maksyma Soroky je však důležitá jedna věc: „Neoddělovat zločiny proti životnímu prostředí do nějaké speciální kategorie, jsou to totiž také zločiny proti lidskosti,“ zdůraznil. Považuje to za součást genocidy proti ukrajinskému lidu.
„Ukrajinské životní prostředí a příroda jsou úmyslně ničeny s cílem ublížit lidem, zničit jejich domovy a znemožnit jim žít ve své zemi. Ukrajinští lidé zejména na venkově a menších městech mají velmi hluboký vztah ke své zemi, k místu, kde se narodili, kde žijí,“ připomněl.
Často také odmítají evakuaci, přestože kolem nich dochází k náletům a ostřelování. „Právě tito lidé velmi těžce nesou to, že ke všem válečným hrůzám a ztrátám svých nejbližších musí ještě sledovat ničení svých polností, hospodářství, svého kraje,“ doplnil Soroka. Neméně totiž odnáší válečné řádění příroda.
Výbuchy znečistí vodu i vzduch na další desítky let
„Bohužel se může stát, že některé ekosystémy, populace některých živočichů a rostlin byly zničeny natolik, že jsme je nenávratně ztratili,“ obává se Černochová. Je však těžké cokoliv předvídat.
Dochází k početným úhynům, ale i k hromadnému zabíjení volně žijících druhů. Jsou jim ničena přirozená stanoviště a narušují se jejich rozmnožovací a migrační cykly. „Přes Ukrajinu například prochází důležité migrační cesty celé řady ptačích druhů,“ upozornila Černochová.
Ekologická katastrofa podle ní, Soroky i Angurce probíhá už od začátku války. „Již od prvního momentu, kdy začaly boje, ostřelování, havárie a požáry průmyslových objektů, jsme svědky hrůz a zločinů proti lidskosti, ale také environmentální apokalypsy,“ shodují se všichni tři odborníci.
Veškeré válečné aktivity mají na ukrajinskou přírodu nepředstavitelný dopad, ať už jde o živočichy, rostliny, poškozené lokální ekosystémy a kontaminované prostředí. „A je těžké říct, co je z těchto příkladů důležitější – vymizelý druh, zamořené území třeba i obývané nebo vyhořelý les,“ vyjmenovala. Také podle ukrajinského ministerstva životního prostředí bylo poškozeno už více než milion hektarů přírodních rezervací.
Pohromu zhoršuje každý další výbuch, stejně jako nevybuchlá munice, miny či vraky válečné techniky. „Je odhadováno, že už nyní se jedná o 214 tisíc tun šrotu,“ sdělila Černochová. Nejvíc podle ní bije do očí přesun těžké vojenské techniky a ostřelování, které způsobuje požáry. Ty vedou k obrovským problémům na lokální i regionální úrovni, zejména na jihu a východě země.
Místo největších bojů, Donbas, je zároveň nejprůmyslovější oblastí Ukrajiny. Těží a zpracovávají se tam fosilní paliva, nachází se tam chemické závody i ocelárny. Obklopují je sklady problematických látek i staré nevyčištěné ekologické zátěže.
„Obě strany často útočí na rafinerie a sklady ropy, aby ochromily logistiku svého protivníka. Výbuchy, požáry či zatopení zasažených oblastí tak znečišťují vodu, vzduch i půdu nebezpečnými látkami, které mohou zůstat v životním prostředí desítky let,“ varoval Hrabek.
Půda je otrávená ropou a těžkými kovy. Toxické látky se mohou dostat do potravin
Výbuchy munice, požáry a havárie na Ukrajině také výrazně chemicky znečišťují vzduch. Požáry produkují skleníkové plyny, které negativně ovlivňují klima celého světa. Toxické látky unikají zejména při ostřelování průmyslových objektů a zásobníků pohonných hmot. Podle Oleksije Angurce došlo například v oblastech Severodoněcku a Charkova k několika zásahům průmyslových areálů a úniku nebezpečných látek.
Odhadovaný únik škodlivin způsobený bombardováním a ostřelováním ropných skladů už podle ní od začátku války přesáhl 290 tisíc tun. Takové množství škodlivin vypustí velký hutní závod za rok a půl. Znečištěné ovzduší přitom není jen problém Ukrajiny, může „doputovat“ i do okolních zemí. „Záleží na typu znečištění, směru a rychlosti větru,“ vysvětlila Černochová.
V rámci projektu „Čistý vzduch pro Ukrajinu“ už ve východních oblastech několik let monitorují kvalitu ovzduší, na několika místech nainstalovali stanice. Díky nim mohou aspoň někde sledovat situaci a v případě zhoršení reagovat. „To ale samozřejmě pokrývá jen rizika spojená s ovzduším a jen na některých územích.“
Zaminovaná krajina způsobuje další globální pohromu. Velký problém představuje kontaminace půdy. Kromě požáru vybuchlý granát nebo střela zanesou místo a okolí exploze těžkými kovy. Nejen těmi je ale půda otrávená. Například únik pohonných látek ze zasažené nebo přemisťující se vojenské techniky ji znečistí ropnými látkami.
„Všechny toxické látky v půdě se pak v budoucnu mohou dostat buď přímo do potravin, nebo do potravního řetězce,“ upozornila Černochová. Ukrajinské zemědělství a farmáři čelí i dalšímu nebezpečí. „Na mnoha místech není možné hospodařit ani sklidit obilí kvůli bezpečnostní situaci, zaminování polí a nevybuchlé munici. Bohužel Ukrajina je označována za obilnici světa a válka tak velmi bolestivě zasáhne i některé chudší země, kde reálně hrozí hladomor,“ dodala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odcestuje tento týden do Ankary, kde se ve středu či ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řekl to dnes podle agentur na tiskové konferenci. Do Istanbulu, kde by se mohly uskutečnit ve čtvrtek rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem, zamíří podle svých slov v případě, že tam přijede i ruský prezident. K přímému jednání na nejvyšší úrovni Zelenskyj vyzval Putina po předchozím návrhu Kremlu na přímé rozhovory mezi zeměmi, které mezi sebou válčí.
Ruská ekonomika se potýká se stále většími potížemi kvůli válce na Ukrajině a západním sankcím, tvrdí podle agentury AP ekonom a ředitel Stockholmského institutu přechodové ekonomiky (SITE) Torbjörn Becker. Evropa by však podle něho měla nadále zůstat aktivní a vyvíjet na Rusko tlak. Ukrajina se už více než tři roky brání plošné ruské vojenské agresi.
"(Ruský) finanční systém a celkový stav hospodářství jsou pod tlakem. Nejsou v rovnováze a rizika narůstají. To ale neznamená, že si můžeme v klidu sednout a odpočívat," řekl Becker novinářům po schůzce ministrů financí členských států Evropské unie (EU).
V bojích na Ukrajině zahynulo nebo utrpělo zranění asi 900.000 ruských vojáků, řekl na počátku dubna novinářům nejmenovaný vysoce postavený činitel NATO na okraj schůzky ministrů zahraničí Aliance v Bruselu. Mrtvých je čtvrt milionu. Jen za letošní únor NATO ruské ztráty odhaduje na více než 35.100.
Kromě půdy byly znečištěny také vodní toky jako Dněpr v Záporožské oblasti. Důvodem jsou poškozené čističky odpadních vod. Právě kontaminace řek způsobuje další potíže, protože velké množství toků směřuje do Černého moře. „Navíc v Černém moři probíhají vojenské operace, které způsobují velké znečištění a ekologické problémy,“ informovala Černochová.
Česko je špičkou v dekontaminaci: Má zkušenosti "díky" sovětským vojskům
Pro život v Černém moři je válka obzvlášť ničivá, domnívá se tiskový mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. V chersonské oblasti je Černomořská biosférická rezervace a konflikt těžce dopadá na vodní živočichy i ptactvo na březích. „Ohrožuje je nadměrný hluk, výbuchy, požáry, toxické znečištění i ropné skvrny z potopených lodí,“ uvedl. Podle jedné z nejnovějších zpráv zemřelo přes 3000 černomořských delfínů.
Mohlo by s „ekologickou obnovou Ukrajiny“ nějak pomoci Česko? „Česká republika patří ke špičkám v oblasti dekontaminace znečištěných lokalit a území,“ řekla Černochová. Po roce 1989 se věnovalo velké úsilí odstranění ekologických zátěží z dob komunistického režimu. Ty souvisely hlavně s pobytem a aktivitami sovětských vojsk.
„Díky tomu u nás vznikla celá řada specializovaných firem, pracovišť a špičkových odborníků. Pokud vím, tak na toto téma již probíhají rozhovory mezi představiteli obou zemí a připravuje se spolupráce,“ doplnila.
Spolu s kolegy připravuje v rámci Čistého vzduchu pro Ukrajinu studii lokálních případů poškození životního prostředí, které se týká východních oblastí. Region i tamní odborníky dobře znají, což jim pomůže vyhodnotit jednotlivé kauzy.
„Přístup k informacím o kvalitě životního prostředí je bohužel v ukrajinských podmínkách přetrvávající problém, i když válečný konflikt přinesl v tomto ohledu alespoň částečné zlepšení,“ zakončila.
