Pálení knih jako součást vyučování: Okupanti nutí Ukrajince, aby děti posílali do ruských škol
Ruští okupanti údajně nutí ukrajinské učitele a děti, aby nastoupili do nově vybudovaných škol a drželi se ruských osnov. Při hodinách dějepisu v okupovaných částech země musí vyučující tvrdit, že Rusko Ukrajinu nenapadlo, mezitím co Rusové dál pálí „nevhodné“ učebnice. Úřady znepřáteleného státu ukrajinským civilistům vyhrožují odebráním jejich dětí v případě, že je do dané školy nepošlou. „Jejich cílem je destrukce ukrajinské národní identity,“ říká bývalá ministryně školství.
Ruské autority dohlížející nad okupací daných oblastí Ukrajiny mají podle výpovědí místních vyhrožovat rodičům odebráním jejich dětí v případě, že si nezažádají o ruský pas a nepošlou své ratolesti do nově vybudovaných škol. Ve školách se žáci učí pokřivená fakta o invazi i o dlouhodobém konfliktu mezi dvěma zeměmi, který začal rychle eskalovat po anexi Krymu v roce 2014.
„Místní nechtějí své děti posílat do těchto škol, ale bojí se,“ řekl pro Radio Free Europe učitel dějepisu z okupované Chersonské oblasti Serhij Šyškovskyj. „Lidé se bojí, že přijdou o své děti, a nevědí, jak na takové požadavky reagovat.“ Podobně jako žáky se snaží ke kooperaci donutit i ukrajinské učitele, kteří mají na nových školách vyučovat podle ruských osnov, okupanti zde ale narazili na silný odpor.
„Hledají zaměstnance, ale ráda bych poukázala na mizivou spolupráci ze strany našich vyučujících,“ řekla serveru nejmenovaná učitelka ze záporožského Enerhodaru. „Můžeme na to být pyšní. V tuhle chvíli mají nedostatek učitelů. Bylo mi řečeno, že vyučujícím volají a dokonce je navštěvují doma.“ Ve městě s nástupem do ruské školy souhlasili jen dva lidé.
Místo výuky propaganda
Podle prokyjevského člena městské rady Mariupolu Maksyma Borodina představuje velkou část ruského vzdělávacího programu právě propaganda. „Přímo učí děti, aby nesnášely Ukrajinu,“ konstatoval Borodin. „V takzvaných hodinách dějepisu říkají, že Ukrajina odstartovala probíhající válku, a odmítají fakt, že Rusko napadlo Ukrajinu a Mariupol a dalo tak vzniknout veškeré téhle hrůze.“
S jeho tvrzením souhlasí bývalá ukrajinská ministryně školství Lilija Hrynevyčová, která mimo jiné poukázala na „dezinformační bublinu“, v níž obyvatelé okupovaných oblastí momentálně žijí. „Často nemají přístup k internetu a sledují jen ruské programy v televizi,“ upozornila. „Děti tohle všechno taky slyší a pak jdou do školy, kde okupanti svými příběhy zcela zahlcují akademické prostředí.“
Cílem ruských autorit je v tuto chvíli „destrukce ukrajinské národní identity“, pokračovala Hrynevyčová. „To je ten důvod, proč okamžitě začali pálit knihy o ukrajinské historii. Kvůli tomu začali zasahovat do vzdělávacího systému a ničit naše školy.“ Podle informací vydaných ukrajinskou kanceláří státního zástupce bylo od propuknutí invaze poničeno 1 971 místních škol, z nichž 194 bylo kompletně zničených.
Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře. Normu v úterý schválila Státní duma, tedy dolní komora parlamentu, dnes tak učinila i horní komora čili Rada federace. Vyplývá to ze zpráv ruské agentury Interfax nebo serverů Meduza a The Moscow Times. Zapotřebí je ještě podpis prezidenta Vladimira Putina.
Obžalovaný zakladatel proruského paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír (ČVZM) Ivan Kratochvíl dnes u soudu vypověděl, že v roce 2017 zamýšlel založit pobočku skupiny na Donbasu. Chtěl, aby ji vedl bývalý voják Martin Sukup, kterého později české soudy v nepřítomnosti odsoudily za boj v řadách separatistů k 21 letům vězení. Kratochvíl ale popřel, že by na Donbas zároveň vyslal vycvičit spoluobžalovaného Miloše Ouřeckého s cílem, aby domobrancům po návratu předal bojové zkušenosti pro případné ústavní, hospodářské a politické změny v ČR.
Ruské drony na Ukrajině podle serveru Ukrajinska pravda a místní policie zasáhly už v úterý soukromý podnik ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti, kde vypukl požár ve skladě. Podrobnosti o podniku neuvádí.
