Češi mají letos na kominíky atypické požadavky. A v čem je problém starých kotlů?
S nástupem chladných dnů si Češi vzpomenou na kominíky. Ti se pak před začátkem topné sezóny nezastaví. Obecně jsou nejvytíženější od října do prosince, letos jim ale lidé volali kvůli počasí už v září. Frmol mívali i v předchozích letech, kdy jezdili čistit a kontrolovat spalinové cesty. Přesto se to letos v něčem změnilo.
„Poptávka se razantně zvedla již zhruba od května, kdy lidé začali hromadně řešit alternativní zdroje vytápění vzhledem k situaci se stálým růstem cen plynu a elektřiny,“ odpověděl Blesku Martin Kučera z kominictví Čert.
Nejvíc narostla poptávka po instalaci krbových kamen. „Tohle řešení chce realizovat celá řada lidí i ve vnitřních oblastech Prahy, jako jsou Vinohrady, Vršovice nebo Letná. Je to naprosto atypická věc,“ doplnil. Zvýšenou poptávku očekávají minimálně do konce zimy. Aktuální výhledy podle nich nenasvědčují tomu, že by se situace na trhu s energiemi uklidnila.
„Zaznamenali jsme velký nárůst zájmu o topení pevnými palivy, jako je dřevo a peletky, což nebylo obvyklé. Vzhledem k tomu, že poptávka je několikanásobná a situace ve vytápění není příznivá, očekáváme tuto zvýšenou poptávku ještě dlouhé měsíce,“ řekla Dana Bartošová z kominictví Palkanin.
„Enormně se oproti předchozím rokům zvýšil zájem o další kominické práce, třeba o vložkování, úpravy či frézování komínů. Na rozdíl od naší běžné práce zahrnující čištění, kontrolu a revizi spalinových cest, je tato činnost časově náročnější. Proto jsou dodací lhůty u těchto prací delší,“ doplnil pro Blesk Zprávy Jaroslav Schön ze Společenstva kominíků.
Podobně se také zpomalily dodací lhůty krbových kamen, kotlů či paliv. Lidé poptávkou po kominických pracích reagují na pokračující energetickou krizi, nejisté dodávky a cenu paliva, hlavně zemního plynu. „Snaží se být co nejvíce soběstační, aby je politická situace neovlivnila,“ potvrdil Kučera.
„Drtivá většina našich zákazníků, kteří využívali k topení a ohřevu vody spotřebič na zemní plyn, se chce pojistit a mít k dispozici i náhradní zdroj tepla. Většinou se jedná o lokální spotřebiče na pevná paliva, tedy krbová kamna a podobně,“ popsal také Schön.
Poradit se s kominíkem je vhodné i při zprovoznění staršího topicího zařízení a před koupí nového spotřebiče. Ne vždy totiž představy zákazníků poslouží danému účelu.
Kominické oko se hodí také při stavební úpravě komínu, stejně tak před jakýmkoliv uvedením nové spalinové cesty do provozu. Zvlášť pokud předtím komín nepoužívali. Nehledě na to, že tím dodrží zákon o požární ochraně a příslušné prováděcí vyhlášky týkající se mimo jiné bezpečnosti.
Například během revize spalinových cest kominík - revizní technik posoudí, jestli spalinová cesta dokáže bezpečně odvádět spaliny do volného ovzduší bez ohrožení požární bezpečností stavby a zdraví a životů jejích obyvatel. A zkontroluje možné úniky spalin do vnitřních prostor objektu. Bez kontroly by lidé neměli spalinové cesty vůbec používat.
1340 požárů komínů za rok 2021
Ve spalinách se nachází mimo jiné plynné a pevné látky, odváděné do volného ovzduší. Komínem prochází nespálený uhlík i oxid uhelnatý. Ten může ohrožovat lidské zdraví, pokud unikne netěsnostmi spolu s dalšími zplodinami.
„Udržovaná spalinová cesta je v neposlední řadě také prevencí proti otravám oxidem uhelnatým, ke kterým stále dochází hlavně v domácnostech, které používají spotřebiče na plyn. Na rozdíl od pevných paliv nejsou spaliny u plynu cítit, a tím spíše se doporučuje kominíka v předepsaných lhůtách ke kontrole povolat,“ upozorňuje Pavel Dědič, soudní znalec v oboru a předseda znalecké a rozhodčí komise Společenstva kominíků ČR.
Plynný uhlík se při ochlazení usazuje na vnitřních stěnách spalinových cest a tvoří saze, při obsahu většího množství vody také dehtové usazeniny.
Kominík při čištění a kontrole spalinových cest na jedné straně odstraňuje saze a dehet a tím zabraňuje jejich možném zahoření. Na straně druhé kontroluje možné úniky spalin do vnitřních prostor objektu. Při čištění starších typů spalinových cest na plynná paliva se pravidelným čištěním hliníkových komínových vložek navíc významně zvyšuje jejich životnost.
„V roce 2021 vyjeli hasiči uhasit 1340 požárů komínů. Bylo by jich daleko víc, kdyby kominíci svou práci neprováděli. Například v loňském roce, podle statistiky Společenstva kominíků ČR, odhalil každý kominík při své práci průměrně dva zadehtované komíny, dvacet závad přímo ohrožujících požární bezpečnost a na dvacet pět závad přímo ohrožujících zdraví a život osob,“ upozornil Schön.
Spolu s energetickou krizí hrozí, že se některé domácnosti vrátí ke starým neekologickým kotlům. Ministerstvo životního prostředí tuto možnost prodloužilo do roku 2024, což je o dva roky déle oproti původnímu plánu.
Kučera v první řadě radí kontrolu odborníkem, než se řadu let nepoužívané krby, kamna nebo kotle někdo pokusí spustit. Kominík musí zkontrolovat stav komínu a průchodnost. „Také bychom doporučili promyslet, zdali se starý kotel z titulu své efektivity opravdu finančně vyplatí,“ připomněl.
Společenstvo kominíků v tom vidí další zásadní problém: Některé kotle jsou připojené na komíny, které se však nachází na konci své životnosti.
Zodpovědně podle Bartošové z Palkaninu postupuje jen menší část zákazníků. Před instalací spotřebiče na pevná paliva si nejdřív nechají zkontrolovat nebo upravit komín. Ostatní si nainstalují kamna sami do „volného“ komína a jen část z nich si dodatečně pozve kominíka, aby udělal revizi.
„V tu chvíli řešíme, že jsou připojeni v cizím komíně, který jim nepatří. Nebo je v půdě do komína zazděný trám, popřípadě není komínový průduch vůbec průchozí. V dalších případech jsou narušené komínové přepážky a kouř se dostává i do okolních průduchů,“ popsala Bartošová.
Kominíci počítali s tím, že se nejpozději letos vymění kotle a zrekonstruují komíny
„Kominíci při provádění čištění a kontrol počítali s tím, že nejpozději v letošním roce se v rámci výměny kotle provede i rekonstrukce komínu. V takových případech proto není používání stávajících spotřebičů a nevyhovujících komínů bezpečné,“ upozornilo. Před jejich provozováním varují, provozovatelé tím ohrožují nejen požární bezpečnost obydlí, ale i i své zdraví a životy.
Odborníci v neposlední řadě důrazně varují, aby lidé topili jen předepsaným palivem uvedeným v návodu ke spotřebiči. Dřevo by mělo být ideálně vysušené podle alespoň 2 až 3 roky a obsahovat maximálně 20 % vlhkosti.
Přičemž čerstvě pokácené dřevo obsahuje vlhkost 50 – 60 %, při skladování v provětrávaném prostoru ztrácí třetinu vlhkosti ročně. To neplatí pro dřevní brikety nebo pelety, kterými můžeme topit hned.
„Ideálně topit tvrdým vysušeným dřevem případně lisovanými briketami opět z tvrdého dřeva. Optimální je i kombinace obou těchto možností. Například brikety použít na noc, protože vydrží opravdu dlouhou dobu a není nutné často přikládat. A vyhnout se pochopitelně tomu, co do spotřebiče nepatří,“ poradil Kučera.
Bartošová připomněla vyhnout se topení odpadky a výrazně neomezovat přívod vzduchu pro spalování. „Pokud uživatelé budou dodržovat těchto pár zásad, nemusíme se bát požárů a zadehtovaných komínů,“ uvedla.
Kontroly komínů je ve většině případů nutné provádět minimálně jednou ročně, ve vybraných případech i vícekrát. Kominická firma by při tom měla zákazníkovi sdělit požadavky na bezpečný provoz. Zprávu o provedené kontrole je vhodné archivovat.
„Z pohledu vhodného období je možno kontrolu provést v jakémkoli ročním období, avšak obecně se doporučuje kontroly provádět v letních měsících, kdy se netopí,“ dodal Kučera. Společenstvo kominíků považuje za ještě praktičtější, kdyby si lidé kominíka objednávali po skončení topné sezóny. Byl by pak dostatek času na odstranění případných vad i pro nalezení vhodného termínu.
Sovětům už tak čajna pomáhá s dodávkami polovodičů, proto jim na to USA nyní asi taky dali embargo, jeden z důvodů + čipů. A Sověti navýšili obchod s oxidem hlinitým, ten se používá pro zbrojní a letecký průmysl. Čajna nahradila v tomhle Sovětům Austrálii, která tam dovoz oxidu hlinitého zakázala kvůli využití pro vojenské účely.