Obchod roku a americký sen po česku: Kdo jsou miliardáři Baudiš, Kučera a Vlček z Avastu?

Prvopočátky Avastu sahají do roku 1988, kdy se o nějaké velké bezpečnosti počítačů ještě nedalo mluvit. To byl ale přesně ten důvod, proč dva mladé muže napadlo se na tuto oblast zaměřit.

Pavel Baudiš vystudoval informační technologie na Vysoké škole chemicko-technologické, poté pracoval jako grafik ve Výzkumném ústavu matematických strojů. S počítači byl v kontaktu neustále, díky čemuž jednoho dne narazil na počítačový virus Vienna. To byl jeden z prvních viru, které se ve střední Evropě objevily a čirou náhodou jej popsali Slováci Miroslav Trnka a Peter Paško, kteří později založili antivirou firmu ESET.

Ale zpět k Avastu – Baudiše virus Vienna velmi zaujal a v roce 1988 napsal první bezpečnostní systém, jenž měl proti podobným škodlivým programům chránit. „Viry se tehdy šířily na nakažených disketách a někdo mi takovou disketu tehdy přinesl ukázat. Byl jsem zvědavý, jak virus pracuje, a podařilo se mi vytvořit i program, který byl schopný ho odstranit,“ vzpomínal Baudiš v roce 2018 pro Hospodářské noviny.

Český antivirový gigant Avast převezme NortonLifeLock: Zaplatí za něj přes 186 miliard

Bylo jasné, že viry představují hrozbu, která se bude jen zvětšovat, se svým kamarádem Eduardem Kučerou se tak dohodl, že se oblasti budou věnovat ve větší šíři. Kučera byl tehdy absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a stejně jako Baudiš pracoval ve Výzkumném ústavu matematických strojů, jen místo grafiky vyvíjel tiskárny.

Oba dva muži založili pod přísným dohledem Socialistického svazu mládeže družstvo Alwil, v rámci kterého začali vymýšlet, jak by bezpečnostní systémy pro počítače mohly vypadat. Na to nakonec přišli, a když po pádu režimu začala doba přát podnikání, družstvo v roce 1991 zlikvidovali, založili společnost Alwil Software a na trh umístili antivirový program avast!. Název odkazoval na slovo „pozor“ z pirátského slangu.

Z firmy nadšenců globálním gigantem

Program byl okamžitým hitem, využívaly jej hlavně státní instituce. Z malého projektu dvou nadšenců se stala skutečná firma, jejímž hlavním řídícím pracovníkem byl Kučera. Výkonným ředitelem společnosti zůstal až do roku 2009, kdy získal ocenění Podnikatel roku. Baudiš byl technologickým mozkem.

Společnosti se dařilo zhruba do roku 2000, kdy do Česka začala přicházet konkurence, hlavně firma Symantec (toto jméno si dobře zapamatujte, ještě se k němu vrátíme). Své antiviry nabízela tak levně, že Alwil Software tomu nemohl konkurovat a hrozilo mu, že zanikne. Baudiš s Kučerou ale dali hlavy dohromady a dohodli se na tehdejší dobu bezprecedentní věci – svůj program poskytli zdarma pro celý svět. Placené byly jen funkce navíc.

„V letech 2000 až 2002 to vypadalo, že zkrachujeme. Do té doby jsme si představovali, že budeme mít takovou rodinnou firmu, co bude dodávat služby po Česku. Pak jsme si ale řekli, že je jedno, jestli vyvíjíte programy pro pět lidí nebo sto milionů, a rozhodli se jít do světa,“ popisoval Kučera. Tehdy také začal svou firmu nazývat spíše Avast než Alwil Software. K oficiálnímu přejmenování na Avast došlo v roce 2010.

Antivirový gigant Avast pláče: Bývalý šéf Steckler (†62) zemřel při autonehodě

Nabízet základní program bezplatně se ukázalo jako dobrý nápad, antivirus skutečně začali využívat lidé po celé planetě. V roce 2009 si firmy všimli i západní investoři a pražskému projektu poskytli 100 milionů dolarů. V roce 2014 už investice dosahovaly objemu miliardy dolarů.

Baudiš s Kučerou se v té době začali stahovat do pozadí, už zasedali jen v představenstvu. Do čela firmy se postavil americký manažer Vincent Steckler, jenž nedávno zemřel při autonehodě. Avast dovedl do pozice globálního korporátu, což nakonec bylo završeno v roce 2016 nákupem konkurenčního brněnského výrobce antivirů AVG. Spojení dávalo smysl, Avast ovládal hlavně neaglické trhy, AVG západní. Společně byly nezastavitelní.

Jenže Avast si na nákup musel půjčit, takže se nějaký čas potýkal s dluhem. Eventuálně se mu podařilo s břemenem vypořádat a v roce 2018 vstoupil na londýnskou burzu. Investoři společnost nacenili na 70 miliard, přičemž půlku vlastnili Baudiš s Kučerou. Udržet si částečný podíl se jim vyplatilo, už v té době byli mezi desítkou nejbohatších Čechů. Zhruba třetinový podíl drží oba muži stále.

Miliardáři, kteří utrácí jen na charitě

Teď se píše rok 2021 a Avast potvrdil, že jej za 186,3 miliardy korun převezme NortonLifeLock. To je nové jméno pro Symantec – ano, ten Symantec, kvůli kterému pražská firma na přelomu tisíciletí musela změnit obchodní model, který jej vyšvihnul do světa. Kruh se tak uzavřel. Časopis Forbes aktuálně oceňuje Baudišův majetek na 51 miliard korun, je 8. nejbohatším Čechem. Hodnota majetku Kučery dosahuje 29 miliard a sdílí příčku 8. nejbohatšího Čecha. Hospodářské noviny odhadují, že s oznámenou akvizicí oba dva muži ještě majetkově posílí.

Na celém příběhu je nejpozoruhodnější to, že jak Kučera, tak Baudiš k pohádkovému jmění přišli jednoduše pílí a dobrým nápadem. Nikdy se veřejně neprezentovali, rozhovory poskytovali jen velmi zřídka, snažili se držet spíše v pozadí. Ani je nikdy nedoprovázel žádný skandál.

Kellner (†56) před smrtí zbohatl o desítky miliard. V exkluzivním žebříčku je devět Čechů

„Na rozdíl od spousty kolegů-podnikatelů jsme neměli čas utrácet peníze. Já jsem si třeba první auto koupil, když mi bylo 58. Pak jsem občas zašel i na nějakou aukci, ale že bych si koupil obraz za 10 nebo 50 milionů, to mě nikdy nenapadlo,“ řekl před třemi lety Baudiš pro Českou televizi.

Oba muži se svými manželkami také provozují nadační fond Abakus, kam vkládají část svého jmění a v rámci kterého pomáhají seniorům, znevýhodněným dětem a rodinám s dětmi.

Ředitel odmítá mzdu i bonusy

Křišťálově čistý obraz zakladatelů Avastu pak doplňuje současný ředitel Ondřej Vlček, jenž ve firmě působí od roku 1996, kdy nastupoval jako brigádník- vývojář. Postupně se vypracoval na šéfa technologií a později ředitele spotřebitelské divize, až se v roce 2019 stal CEO. Tehdy také založil laboratoř Avastu pro umělou inteligenci a kyberbezpečnost.

Stejně jako Baudiš a Kučera se drží spíše v pozadí veřejného dění a své volnočasové aktivity směřuje na charitu. S manželkou Katarínkou založili Nadaci rodiny Vlčkových, do které vložili 1,5 miliardy korun. Ta pomáhá hlavně nemocným dětem, ale skrze nadaci koupili například i zchátralou usedlost Cibulka, kterou chtějí kompletně zrenovovat a vytvořit v ní paliativní středisko a vzdělávací prostor.

Vlček dlouhodobě hovoří o tom, že úspěch se nedá měřit penězi. V Avastu se proto vzdal své mzdy a odmítá i roční odměny, v Česku mezi podnikateli nevídaná věc. Příjem má jen z akcií firmy, drží dvouprocentní podíl společnosti. Podle Forbesu hodnota jeho majetku činí 4,2 miliardy korun, je 55. nejbohatším Čechem. A oznámení akvizice? Vlček slibuje, že v Avastu bude navždy česká stopa.