Extrémní počasí? Češi bojují proti klimatickým změnám šedou vodou i mechem na střeše
Sucha, povodně i vlny veder? Češi se snaží s extrémními výkyvy počasí něco dělat a novými projekty společně bojují proti klimatickým změnám. Najdou se i kontroverznější kroky jako vytváření kompostovaných kapslí, ale i logické kroky jako snižování teploty na rozpálených střechách vysazováním rostlin. U příležitosti tiskové konference k představení finalistů soutěže o přizpůsobování se klimatické změně představili i unikátní zelený hotel.
Extrémy v počasí nejsou žádnou novinkou. Přívalové deště, povodně, vlna veder i sucha. A ačkoliv ne vždy jsou výkyvy počasí ovlivněny lidským chováním, za řadu z nich si můžeme sami. Ať už budováním velkých polí bez remízek či stavěním betonových „bludišť“ bez zeleně.
Odborníci již léta upozorňují na to, že pokud nezačneme své chování měnit, bude extrémů přibývat. Velmi zjednodušeně se totiž nelze divit, že se mohutně vylije řeka z koryt při větším dešti, jelikož se nestihne vsáknout do suché půdy, a nelze se divit vlnám veder ve městech, když není v okolí zeleň, která by osvěžovala vzduch. A stejně tak se nelze divit suchu, které je ale tématem na více než jeden článek.
„O suchu začal mluvit ministr Richard Brabec mluvit už v roce 2014. Naštěstí se ukazuje, že lidé změnu klimatu vnímají a mluví o něm,“ poznamenal během tiskové konference Nadace Partnerství náměstek ministra Vladislav Smrž. To potvrzuje například i soutěž Adapterra Awards, u jejíž příležitosti byla tisková konference svolána.
Kompostovatelné kapsle na kafe i 200 km alejí
Soutěž je totiž o projektech reagujících na klimatickou změnu. Každoročně pak počet účastníků stoupá, jak uvedl jeden ze zástupců Nadace. Letos se přihlásilo přes 100 projektů a o vítězi se bude rozhodovat v následujících týdnech. Do finále, kde můžete hlasovat i vy, se dostal například projekt o vysázení 200 kilometrů alejí na Podblanicku či i zelený hotel v centru Prahy.
„Jsou to projekty týkající se lesů, takové které mají způsob hospodaření na zemědělských pozemcích. Je zde také velké množství zajímavých budov,“ vypočítávaly se projekty na tiskovce.
Do „zeleného“ hotelu Mosaic House Design Hotel se byly podívat i Blesk Zprávy. Přízvisko zelený si ubytovací zařízení získalo díky svým krokům v souladu s životním prostředím. Střecha hotelu je osázená zelení a panuje tak na ní o několik stupňů menší teplota, pokoje jsou vybaveny žaluziemi s čidly, aby se sami zavíraly, když do nich začne pražit slunce, kapsle do kávovaru jsou kompostovatelné a voda z umyvadel a sprch putuje potrubím do toalet - splachuje se tak tzv. šedou vodou místo klasické pitné. A na vodu se nyní zaměříme.
Budeme si v budoucnu probourávat podlahu?
Především na využívání šedé vody se experti dívají s jistou nadějí, alespoň u nás. Češi jsou totiž unikátní tím, že pravidelně deset litrů pitné vody doslova spláchnou do kanálu bez dalšího využití. Dalších 30-60 využíváme na sprchování. „Při ceně vodného a stočného na kubík je to za těchto 10 litrů jedna koruna. Je asi potřeba to lidem říkat takto,“ konstatoval Adam Vizina, vedoucí oddělení hydrologie Vodohospodářského ústavu T. G. Masaryka již dříve na jiné tiskové konferenci.
Právě využití šedé vody, a tedy vody, která již byla využita a následně „prohnána“ systémem filtrace s bakteriemi, by mohlo s plýtváním vodou v Čechách výrazně pomoci. „Zelený“ hotel byl ve využití vody průkopníkem. Podle technika, který nám systém šedé vody představoval, se ale pořád setkávají s problémy.
Voda, která teče z umyvadel a sprch do nádrže, se totiž nejdříve musí upravit. „Bakterie uvnitř sežerou nečistoty a voda musí projít přes UV filtraci. Za den se stihnou jen 4 kubíky denně. To je na provoz hotelu málo,“ uvedl s tím, že velkým plusem a spotřebou je hlavně předehřívání vody.
O šedé vodě a jejích plusech a mínusech mluvil již dříve s Blesk Zprávami i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Když to děláte do novostavby, tak to dává smysl. Rovnou se tam udělají dvojí trubky a jednoduchý systém čištění. A skutečně ty projekty už existují. My je samozřejmě podporujeme. Vidíme dokonce, že u mladých při vybírání nového bydlení kolikrát rozhodne to, zdali se šedá voda či dešťovka využívá. Chtějí ekologické a vlastně i ekonomicky výhodné bydlení,“ uvedl s tím, že je ale problém u starších domů, kdy by si tak majitelé museli probořit podlahy. U těchto staveb je prozatím jednodušší postavit dešťovou nádrž.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.