Covid nemoc špinavých rukou nevymýtil: Žloutenka zabíjí i během pandemie
Každoročně je 28. červenec, den narození objevitele viru hepatitidy B a nositele Nobelovy ceny Profesora Barucha Samuela Blumberga, označován za Světový den hepatitidy. Hepatitidou, která je často označována jako nemoc špinavých rukou, se lze nakazit prakticky kdekoliv a velmi dobře se šíří v kolektivech. Ročně tak onemocní stovky lidí a někteří o tom ani nevědí. Nákaza viry hepatitidy může mít i závažný průběh, přejít do chronického stadia a vést ke vzniku cirhózy a karcinomu jater. Každých 30 vteřin umírá ve světě člověk na onemocnění související s hepatitidou, a to i v krizové době pandemie covidu-19. Přesto se počet pacientů podle údajů VZP v loňském roce v Česku snížil.
Známo je pět hlavních virů vyvolávajících hepatitidy - A, B, C, D a E. „Asi nejznámější je v Česku typ A, přezdívaný také nemoc špinavých rukou. Nejzávažnějším onemocněním jsou ale hepatitidy B a C, které celosvětově vedou k více než milionu úmrtí a 3 milionům nových infekcí ročně. Společným znakem těchto dvou typů je přenos infikovanou krví a tělesnými tekutinami. Nejčastěji se lidé nakazí při sexuálním kontaktu nebo injekčním užíváním drog. Rizikové mohou být například i aktivity jako tetování či piercing, pokud nejsou prováděny za dodržení potřebných hygienických podmínek,“ uvádí ředitelka Státního zdravotního ústavu MUDr. Barbora Macková.
Ročně onemocní tisícovka Čechů
Co se týká aktuální situace v Česku, nejvíce případů zaznamenáváme u virové hepatitidy C (VHC). Ročně se jí nakazí kolem tisícovky Čechů, za rok 2020 to bylo konkrétně 771 lidí. U hepatitidy A (VHA) se počet hlášených nákaz v posledních letech pohyboval průměrně ve stovkách (183 v roce 2020), u hepatitidy B (VHB) pak v desítkách případů pro akutní VHB (27 případů v roce 2020) a stovkách případů pro chronickou VHB (142 případů v roce 2020). V porovnání s řadou států regionu WHO/EURO (53 států) je situace ve výskytu virových hepatitid v Česku relativně příznivá.
Léčba za 850 milionů
V roce 2020 se léčilo s hepatitidou o 1 209 klientů VZP méně než v roce předchozím. Celkově se s různými formami žloutenky léčilo 11 562 nemocných a náklady na péči o ně činily 846,1 milionu Kč. Nejvíce pacientů trápí chronická virová hepatitida, kterou mělo 9 438 nemocných.
Nejvíce pacientů bylo v Praze, přes 2,5 tisíce, a v Ústeckém kraji, bezmála 2 tisíce. Naopak nejlépe na tom byly kraje Olomoucký a Zlínský s 215 a 321 nemocnými. Za léčbu všech pacientů s hepatitidou vydala VZP 846 118 milionů.
Nemoc končí i smrtí
Hepatitida, též známá jako žloutenka, protože se často projevuje zežloutnutím kůže či bělma, je závažné onemocnění jater, které může skončit i smrtí. Nejčastější příčinou onemocnění je virová infekce, dále může být způsobena chemickými látkami (i léky), alkoholem, vrozenými vadami nebo imunitním systémem pacienta.
Akutní infekce hepatitidy B i C může trvat až 6 měsíců. Během této fáze jsou nakažení jedinci schopni přenést virus i na další osoby. Kromě zežloutnutí očního bělma a kůže, které se ne vždy objeví, bývají příznaky akutní infekce značně nespecifické a lze je snadno zaměnit s příznaky celé řady odlišných chorob.
Důkladné mytí rukou i ovoce a zeleniny
Pokud je osoba pozitivní na virus hepatitidy déle než 6 měsíců, trpí chronickou infekcí. S tím souvisí také nutnost provést transplantaci jater, která při jejich selhávání představuje život zachraňující lékařský zákrok. Problémem zůstává trvalý nedostatek dárců. Většina lidí s chronickou hepatitidou nemá příznaky žádné nebo obdobně jako u akutní formy pouze nespecifické. Nakažení mohou šířit virus na ostatní. I proto je nutná prevence, k níž patří mimo jiné důkladné mytí rukou, oplachování ovoce a zeleniny před konzumací anebo očkování.
Nechte se očkovat
„Závažnost průběhu onemocnění se liší jednak dle typu hepatitidy a jednak dle podmínek ze strany pacienta – věku, fyzické kondice a zdravotního stavu. Virovým hepatitidám A a B lze předcházet očkováním a vakcíny jsou dostupné všem. Proti hepatitidě B je očkování v České republice součástí rutinního očkovacího kalendáře a hrazeno ze zdravotního pojištění. Očkují se děti v prvém roce života a také rizikové skupiny osob,“ připomíná dále Macková.
Nejzákeřnější? Žloutenka typu C
Virové hepatitidě C, které je v ČR evidováno nejvíce, očkováním předcházet nelze. Většinou probíhá jako mírné onemocnění, často je diagnostikována náhodně, například při preventivních prohlídkách. Až v 80 % může po letech, pokud není diagnostikována (během 20–30 let) přejít do chronicity s vývojem cirhózy nebo karcinomu jater, a to až u 30 % nemocných. Chronicky nemocný také představuje zdroj infekce pro okolí. Virus se přenáší nejčastěji kontaminovanou krví a v posledních letech se jedná převážně o problém injekčních uživatelů drog, kteří tvoří až 80 % všech nemocných. Existuje účinná antivirová léčba, která může vyléčit přes 95 % infikovaných.
Mezi důvody, proč právě typ C i v České republice počtem případů převažuje, patří dlouhé intervaly od infikování do projevu klinických příznaků nemoci a také fakt, že klinické příznaky bývají mírné. Nemoc tedy bývá rozpoznána později, než by bylo pro pacienta i prevenci šíření nákazy žádoucí. V naší zemi také máme poměrně vysoké procento injekčních uživatelů drog, podle dostupných údajů kolem 45 tisíc.
