Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C
Nejčtenější
na Blesk.cz

Český lithiový poklad zpět na scéně: Havlíček chce baterie za miliardy, co těžba na Cínovci?

Autor: Markéta Mikešová - 
28. července 2021
05:30

Je pár měsíců do voleb a do hry se opět vrací lithium. Tentokrát ale vlastně tak trochu muselo. Evropská komise jen před několika dny představila návrh, podle kterého by se od roku 2035 nesměly v EU prodávat nové vozy s emisemi, což reálně vylučuje všechny kromě elektromobilů. A pokud chceme vyrábět elektromobily, jsou k tomu třeba lithiové baterie. Stát zastoupený ministerstvem průmyslu a obchodu proto v úterý podepsal s ČEZem memorandum o stavbě tzv. gigafactory na výrobu těchto bakterií, přičemž hlavní surovinou by mělo být české lithium těžené na Cínovci. Jenže o této těžbě se mluví už několik let a cenný kov ještě stále leží v zemi. Jak daleko klíčový projekt, který zásadně ovlivnil předchozí sněmovní volby, vůbec je?

Psal se říjen 2017, volby do Poslanecké sněmovny byly na spadnutí a v české politické sféře se nemluvilo o ničem jiném než o relativně neznámém kovu, kterého má naše země neuvěřitelné zásoby – lithiu. Už tehdy byly lithiové baterie klíčovou technologií, která pohání naši každodenní elektroniku jako mobilní telefony, zároveň se vkládaly do elektromobilů, o kterých bylo známo, že jejich výroba půjde nahoru a lithiové baterie budou třeba. Mít v ruce lithium tak znamenalo mít v ruce potenciální zlatý důl a ostře se sledovalo, kdo jej nakonec u nás bude těžit.

V té době podepsal tehdejší ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) memorandum o spolupráci v oblasti těžby a zpracování lithia v Česku s australskou společností European Metal Holdings (EMH), což velmi bouřlivě napadlo hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem. Podařilo se mu celou věc prezentovat jako snahu ČSSD vytuneloval a okrást stát, načež když ANO vyhrálo volby, memorandum bylo vypovězeno. S tím ustala i debata o českém lithiu.

Teď tu máme rok 2021, zase se za chvíli konají sněmovní volby a opět slyšíme o lithiu. Do jaké míry je to náhoda, do jaké nutnost a do jaké součást politického boje, je těžké posoudit, faktem však je, že Babiš v červenci celou věc připomněl komentářem pro Právo. Ale hlavně EU dala jasně najevo, že bez elektromobilů se obyvatelé výhledově neobejdou, takže lithiové baterie bude třeba vyrábět, ať chceme nebo ne. A k tomu je třeba potřeba lithium.

Velké plány s gigafactory

Současný ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v úterý v této souvislosti podepsal s ČEZem memorandum o stavbě celé továrny na lithiové baterie. Nazývá ji gigafactory – jméno převzaté od továren Tesly – a půjde o skutečně obrovský projekt za minimálně 50 miliard korun. „Je to jasný psychologický akt, v rámci kterého sdělujeme, že věříme ambicím, které jsou spojeny s elektromobilitou (…) Česká republika jako průmyslově orientovaná, automobilová země by měla stát u minimálně jednoho takového projektu,“ vysvětloval Havlíček.

Stát podle něj pomůže buď penězi, nebo výběrem lokality a pracovníků, případně kombinací všeho. Hlavním investorem bude ČEZ, ale nebude jediným, jedná se s více partnery. „Není jich více než pět, se dvěma jsme v pokročilé fázi jednání. Není tajemstvím, že jedním z nich je Volkswagen a druhým korejská LG,“ podotkl vicepremiér.

Jasnější obrysy by plány měly dostat na konci podzimu, na ministerstvu na tom pracuje desetičlenný tým. „Není vyloučeno, že by tu mohly být v čase i dvě gigafactory,“ řekl dále Havlíček s tím, že v Česku by díky tomu mohlo vzniknout okolo 2300 pracovních míst a další stejný počet nepřímých pracovních míst. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš pak prozradil, že horkým kandidátem pro lokalitu jsou pozemky bývalé hnědouhelné elektrárny Prunéřov 1.

Notifikace u Evropské komise by měla skončit příští rok. „Když všechno půjde dobře, tak by gigafactory mohla stát a být v provozu někdy kolem roku 2025,“ odhaduje Beneš.

Rozhodnutí o výstavbě dolu už příští rok?

Ale to hlavní, továrna by měla využívat právě české lithium z Cínovce. Takže se nabízí otázka, jak je těžba daleko, když dříve vyvolávala takový ohlas.

Během období mezi oběma volbami došlo ke změně, která souvisí s tím, proč u úterního memoranda byl ČEZ – v březnu loňského roku vstoupil se svojí firmou Severočeské doly do společnosti Geomet, která je dceřiná EMH (té EMH, do které se Babiš dříve strefoval). Geomet má přednostní právo na průzkum a využití ložiska lithia na severu Čech. ČEZ v ní získal majoritní podíl, firmu tedy ovládá. A protože ČEZ je státní podnik, těžba se dostala do rukou státu, čímž se definitivně ukončil spor, že by strategický kov měl na starosti někdo „cizí“.

Podle Beneše by měla těžba i výstavba továrny na sebe navazovat. „Z hlediska časového je to tak, že my jsme teď v procesu EIA (hodnocení vlivu na životní prostředí, pozn. red.), který je rozdělený na část těžební a část zpracovatelskou. V té těžební jsme o kousek dál, tam ten proces běží, zjišťovací řízení by mělo být ukončeno na konci tohoto měsíce. Je to všechno podle harmonogramu,“ popisoval ředitel ČEZu.

„Co se týče části zpracovatelské, tam se v tuto chvíli zabýváme tím, že posuzujeme dvě metody, ze kterých jednu nakonec vybereme. Ať už to bude klasická modifikovaná sádrovcová metoda nebo modernější metoda, kterou konzultujeme s kolegy z VŠCHT a společností Lafarge, která je blíže cementářské výrobě,“ pokračoval Beneš.

Harmonogram je podle něj takový, že vytěžené lithium bude mít Česko v ruce právě ve chvíli, kdy už bude stát gigafactory. „Rozhodnutí o výstavbě toho dolu má být někdy do konce příštího roku, začátek produkce někdy v polovině roku 2025. Plná produkce hydroxidu lithného někdy v roce 2028,“ říká šéf ČEZu.

Cena suroviny raketově vystoupala

Cínovec přitom není jediné místo, kde se u nás vyskytuje lithium. Ložisko, byť mnohem menší, se nachází také v západočeském Horním Slavkově. Báňský úřad Karlovarského kraje na jaře povolil společnosti Sanaka Industry, spadající do portfolia investiční skupiny RSJ Investments podnikatele Karla Janečka, hornickou činnost, v červnu pak i stavbu separační linky. Těžbě už tak de facto nic nebrání, proti projektu ale vystupují místní obyvatelé.  

Vše se odehrává ve chvíli, kdy cena lithia za poslední rok neuvěřitelně vyskočila. Zatímco loni v létě se podle serveru Tradingeconomics tuna uhličitanu lithného prodávala za zhruba 39 tisíc yuanů (cca 130 400 korun), od letošního března se cena drží okolo 90 tisíc yuanů (cca 300 tisíc korun). Hydroxid lithný se prodává za dokonce ještě více. Lithum se tedy stalo velmi zajímavou investiční komoditou a kvůli poptávce po elektromobilech není očekáván větší propad.

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi