Dinosauří trus skrýval nečekané překvapení. Vědci objevili 230 milionů let starý druh brouka
Představte si hmyzí chásku, která si jde po svém na řasami pokrytém kameni. Z ničeho nic ji ale pozře štíhlý, dlouhokrký předchůdce dinosaura. Hmyzí život končí - ale tento pochmurný příběh má i světlou stránku. Díky složité kombinaci štěstí a mikrobiální aktivity drobná hmyzí tělíčka zamrzla v čase. A o 200 milionů let později je objevili vědci probírající se zkamenělým trusem, napsal zpravodajský server The New York Times.
Koprolit, jak se zkamenělý trus odborně nazývá, může poskytnout mimořádně podrobný pohled na dávno ztracené ekosystémy, uvádí nový výzkum zveřejněný v odborném časopise Current Biology.
Tým vědců v trusu z období triasu objevil téměř neporušené hmyzí jedince z vyhynulých druhů, které byly dosud vědě neznámé. Vědci předpokládají, že zkoumaný kus koprolitu patřil blízkému příbuznému dinosaura zvaného Silesaurus opolensis, který žil asi před 230 miliony lety; byť to je u trusu těžké určit, jakmile se oddělí od svého původce.
„Rozhodli jsme se probádat koprolity, abychom se pokusili pochopit, kdo koho v tomto ekosystému konzumoval,“ řekl hlavní autor studie Martin Qvarnstrom, paleontolog z univerzity ve švédské Uppsale.
Přibližná podoba Silesaura | Dmitry Bogdanov / dmitrchel@mail.ru
Zkameněliny jako „miniaturní sarkofág“
Koprolit byl nalezen nedaleko obce Krasiejów v jižním Polsku, kde byly vykopány fosilie Silesaura opolensis a dalších obratlovců z pozdního triasu. Jen málo vědců se na tomto nalezišti zajímá o koprolity, řekl spoluautor studie Grzegorz Niedzwiedzki, rovněž paleontolog na univerzitě v Uppsale. Mnoho koprolitů tu může být stále nevyzvednutých.
Přitom tyto nenápadně vypadající zkameněliny mohou fungovat jako „miniaturní sarkofág“, který po stovky miliónů let uchová pohromadě křehké struktury, jako je srst, peří - anebo jako v tomto případě trojrozměrný hmyz.
„Postupem času jsme zjistili, že koprolity mohou poskytnout fosilní důkazy dávných organismů, které jinak nejsou příliš často uchovány,“ řekla Karen Chinová, paleontoložka z Coloradské univerzity.
Brouk z podřádu řasožraví | Reitter (1845-1920): "Fauna Germanica: Die Käfer des deutschen Reiches"
Ovšem podívat se do zkamenělého trusu může být těžké, řekl doktor Qvarnstrom. Proto vědci vzali vzorek koprolitu do Evropského synchrotronového radiačního zařízení (ESRF) ve francouzském Grenoblu, kde nechali obsah naskenovat a trojrozměrně překopírovat. Poté následovalo náročné procházení vzniklých obrázků a odhadování, co je co, dodal Qvarnstrom. Krom hmyzu koprolit obsahoval „malé kousky bůh ví čeho, napůl strávená sousta čehosi“, řekl.
Objev neporušených hmyzích těl vědce překvapil a doktor Qvarnstrom si nejprve myslel, že hmyz musel na trus vylézt až po jeho vyloučení a uvíznout v něm. Ale tato teorie se vyvrátila, když vědci našli těla stejného druhu hmyzu v různých fázích rozkousání - od téměř uchovaných až po oddělené hlavy, křídla a další části těl drobného, milimetr a půl dlouhého hmyzu.
Vědci došli k závěru, že tento nový druh nazvaný Triamyxa coprolithica patří k vyhynulé a dosud neznámé čeledi z vývojového kmene nejmenšího podřádu brouků Myxophaga, tedy řasožraví, kteří v současnosti žijí v blízkosti porostů řas.
Brouci jsou nejspíš nejrozmanitější skupinou organismů na planetě. Dozvědět se více o jejich rané evoluci může vědcům pomoci pochopit, proč tomu tak je, řekl Martin Fikáček, spoluautor studie a entomolog na Národní univerzitě Sun Yat-sen na Tchaj-wanu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.