O prasnicích v kotci, zalehlých selatech i ceně vepřového. Připlatíme si za moderní chov?
Vepřové je u Čechů velmi oblíbené, za rok dokážeme v průměru pozřít až 42 kilo tohoto druhu masa. Bohužel Česko nedokáže naše žaludky uspokojit, podle Zemědělského svazu jsme soběstační jen na 40 %. Má to mnoho důvodů, tím hlavním je ale výkupní cena masa, která je menší, než jsou náklady. Chov vepřů se prostě tolik nevyplatí. Blesk Zprávy tak vyrazily na jednu z farem, aby se podívaly, jak takový chov vypadá, ale zjišťovaly také, proč stagnuje a kolik stojí.
Vyhřívaná podlaha, vodní mlha ve vedrech každých deset minut a neustálý přísun vody a jídla. Takový je život prasat v moderních stájích. Ač se tato zvířata nepodívají ven, mají se podle odborníka a hlavního zoologického pracovníka prasečáku ve Lhoticích Jiřího Veselého velmi dobře.
„Ti kdo tvrdí, že zvířata nejsou šťastná jen neznají tu realitu. Vypíchnou jen to nejhorší, ale o těch 95 % firmách, které to dělají dobře, nemluví,“ konstatoval v rozhovoru pro Blesk Zprávy Veselý, který se kolem prasat točí už 25 let.
Prasečák za 75 milionů? SMS upozorňuje na chyby
Blesk Zprávy se do prasečáku v Jindřichohradecku dostaly ku příležitosti tiskové konference Zemědělského svazu o cenách vepřového. Do tajů moderního chovu prasat nás vedle Veselého zasvětil i majitel Rhea Holdingu Josef Kolář. Ten vlastní vedle 2 tisíc prasat také 3500 dojnic, 880 tisíc kuřat a pyšní se i několika rybníky.
Prasečák, který jsme navštívili, je otevřen od března loňského roku. Jeho výstavba a zařízení stálo 75 milionů korun a nyní pojme 600 prasnic. „Chováme selata o váze 25-30 kilo. Sami si je vykrmujeme,“ seznámil nás Kolář se svou činností u jednoho z prasečáků, kde se malá prasátka rodí a následně jsou přesunuta do výkrmny.
„Moderní prasečák není žádná špinavá stodola. Je to farma, která musí splňovat hygienické požadavky ČR i EU, abychom udrželi zvířata zdravá a aby byla v dobré kondici,“ řekl Kolář Blesk Zprávám s tím, že každá farma prochází pravidelnou veterinární kontrolou. Zaměstnanci navíc při vstupu musí do povinné sprchy, aby zvenčí nezavlekli jakoukoliv nákazu. K dispozici jsou i jednorázové obleky.
Den s prasaty: Moderní prasečák na Jindřichohradecku. Provedl nás majitel Josef Kolář | Blesk - Nikola Forejtová
Celá farma je navíc opatřená digitálními systémy, které monitorují stav zvířat i samotnou budovu. Kolář poznamenává, že krmení i ventilace je plně automatizovaná. Díky moderním technologiím jsou zaměstnanci potřeba jen přes den a u rození selat. V případě problémů, jako je např. výpadek proudu jsou zaměstnanci upozorněni SMS zprávou a je automaticky nahozen náhradní generátor.
Proč jsou prasnice v malém kotci?
Přesto se ptáme, proč jsou některá prasata natěsnána v poměrně malém prostoru. Především prasnice, které se připravují na porod a která zrovna krmí selata. „Jedná se o systém protizalehnutí. Chrání se tím malá selátka, protože prasnice je neklidná, převaluje se a nemá od selat klid. Když třeba vstane, rampa jí vyzdvihne nahoru, kde se vklidu nají a napije. Jinak dokáže zabít až polovinu svých selat, přeci jenom má přes 200 kilo a sele má kilo,“ vysvětluje nám zoolog Veselý s tím, že i přesto se stává, že jedno sele matčiny pohyby nepřežije.
Den s prasaty v Písečné: Prasnice musí být pár dní ve speciálním boxu, aby svá selata nezalehla | Blesk - Nikola Forejtová
„Prosazovat skupinové kotce je neštěstí. Stává se také, že jsou prasnice agresivní a dokázala by tak selata, i cizí, roztrhat. Musíme si také uvědomit, že jsou to domestikovaná a šlechtěná prasata, není to jako venku,“ pokračuje chovatel na dotaz Blesk Zpráv.
Selátka pak mají vyhřívanou podlahu, aby jim bylo teplo. Čerstvě po narození si je vezme přítomný chovatel, který jej ošetří, vytře hleny a zajistí pupeční šňůru. Navíc musí chovatel zajistit, aby se do tří hodin poprvé napilo, aby bylo zdravé a plné sil. Jedna prasnice dokáže přitom na svět přivést až 14 selat. V průměru je to 14,5.
Prasnice je následně po 25 dnech odvedena do volnějšího výběhu ke svému stádu. Podle Veselého si dokáže vepř „zapamatovat“ až 50 svých druhů. Zde jim je umožněn pohyb a ve velkých vedrech jsou každých deset minut oprašovány vodní mlhou. Ven se ale prasnice nedostanou, jak uvedl i majitel Kolář.
Je to i z důvodů bezpečnosti. Podle chovatele Veselého by stačil infikovaný pták nebo bakterie a v ohrožení by byl celý chov. „Jsou to naši mazlíčci, když se na ně podíváme. Jen to bereme realisticky,“ uvedl dále Veselý.
Podle prezidenta Zemědělského svazu Martina Pýchy počet prasnic v ČR stagnuje. „Soběstačnost je někde na úrovni 40 %. Jsme ale přesvědčeni, že bychom měli udělat vše proto, aby se chov prasat zachoval,“ uvedl na tiskové konferenci po návštěvě vepřína.
To ale není podle odborníků nic jednoduchého. Kromě samotné stavby a zajištění technologií kolikrát blokuje výstavbu i okolí, jak podotknul Kolář. Stručně řečeno totiž lidem může vadit hluk i odér, který se z farem táhne. Dalším problémem je sehnat schopné a vystudované lidi, kteří mají s chovem zkušenosti.
Výkup za 27 korun, náklady za 34 korun
Blesk Zprávy samozřejmě zjišťovaly i cenu vepřového. Podle Koláře se na ceně vepřového moderní chov neodráží. Modernizace je jenom krok kupředu a také krok k tomu, aby se firma udržela na trhu vedle konkurence.
Konečná cena je podle odborníků výsledkem zpracovávání a následného dovezení masa do obchodů, kde na něj prodejna nalepí svou cenovku. „V současné době prodáváme vepřové za 29 korun za kilo, což je už rok pod nákladovými cenami. To není cena od nás, co je na pultech obchodů, to je otázka na jiné,“ uvedl pro Blesk Zprávy Kolář. Nákladové ceny masa jsou přitom 34 korun za kilo a místy se maso vykupuje i za 27 korun.
Den s prasaty v Písečné: Prasnice mají mimo porodní období klid a volný výběh | Blesk - Nikola Forejtová
„Velký vliv na cenu má prasečí mor – je Evropě, v Asii a nyní už i v Africe. Evropa se potýká s tím, že hlavní producentské země se bojí, že nebudou moci finalizovat a prodávat svou produkci v Číně, tedy u jednoho z největších spotřebitelů,“ dodal Pýcha, který vyzval další části obchodního řetězce, aby platil alespoň evropský průměr, který činí kolem 32 korun za kilo.
Proč Blesk nepíše o tom, co NEPODRAŽÍ? Ušetřil by spoustu místa!