Psík a nutrie na seznamu smrti: Invazivní novela řeší i rušení ohňostrojů. A budí emoce

K finálnímu projednání novely mělo dojít minulý pátek, ovšem nedostalo se na ní. Nejdříve schůze začala o hodinu později, jelikož nebyl přítomný ani jeden ministr a poté schvalování zablokoval nezařazený poslanec Lubomír Volný – rozhodl se mluvit tři a půl hodiny, většinu času úplně mimo téma. Navrhoval také úpravy některých pozměňovacích návrhů, ačkoliv je neměl pořádně připravené a byly gramaticky špatně.

Svým vystoupením chtěl docílit toho, aby Sněmovna dala prostor zástupcům petic zpochybňující postup vlády v koronakrizi. Docílil ale spíš jen odporu celé Sněmovny a odložení projednávání. K němu by mělo dojít tento týden.

Co je smyslem novely

Novelu dva roky připravovalo ministerstvo životního prostředí společně s ministerstvem zemědělství a různými státními organizacemi, mimo jiné Státní veterinární správou a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským. Vláda návrh zákona schválila v lednu.

Hlavní cíl úpravy spočívá v tom, že v něm bude nově popsáno, jak přesně bojovat s invazivními druhy, a to na základě evropské legislativy. Implementuje totiž nařízení Evropského parlamentu a Rady o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů, a také nařízení Rady o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře.

Turisté si z Čertova jezera udělali ilegální kluziště: De*ilní ochranáři, nadávali strážci parku

„V praxi půjde o to co nejrychleji odstranit nově zjištěný výskyt invazních nepůvodních druhů a v případě již značně rozšířených invazních nepůvodních druhů zajistit regulaci tak, aby nedocházelo k jejich dalšímu šíření,“ popisoval v lednu ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ke každému invazivnímu druhu se podle novely bude přistupovat jinak. „U rostlin půjde zejména o využití mechanických metod jako je kosení či vytrhávání,“ uvedlo ministerstvo životního prostředí s tím, že v případě zvířat se to bude odvíjet od toho, zda se jedná o hmyz, ptáka, hlodavce apod. „V zásadě však téměř vždy půjde o kombinaci extenzivního odchytu či odlovu, který by snižoval růst populací s cílenými opatřeními v místech, kde hrozí největší rizika,“ říká resort.

Záměrné šíření? Pokuta až dva miliony

Invazivními druhy se budou muset zabývat i majitelé pozemků. To znamená, že pokud vám na zahradě roste třeba bolševník, je nutné jej sekat. A pokud by se majiteli nedařilo jej likvidovat, je možné se domluvit s místními orgány, které pomůžou, mohou i přispět finančně. V případě toho, že majitel bude výskyt ignorovat, pak hrozí, že úřad mu rostlinu přijde posekat sám.

Neudělí však pokutu, k té by se přistoupilo jen tehdy, že by člověk šíření invazivního druhu sám podporoval – třeba kdyby bolševník záměrně vyséval. V tomto ohledu jsou sankce relativně přísné, fyzická osoba může zaplatit až 100 tisíc korun, právnická 2 miliony korun.

Další nebezpečná květina se dostala do Česka. V Polsku dokonce zabíjela, co s ní?

Aktuálně evropský seznam invazivních druhů, který Česko přejímá, zahrnuje 30 druhů živočichů a 36 druhů rostlin. Některé mohou být lidem poměrně známé, jsou u nás přemnožené. Patří mezi ně třeba nutrie říční, psík mývalovitý, želva nádherná, rak mramorový, v rámci rostlin můžeme uvést pajasan žláznatý. Kompletní výčet najdete na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která má monitoring invazivních druhů v Česku na starosti.

Mnoho výhrad ochránců

Spousta druhů na unijním seznamu se ovšem v tuzemsku nevyskytuje. Podle Českého svazu ochránců přírody tak ministerstvo životního prostředí promarnilo s novelou příležitost rozšířit bruselský seznam o zvířata a rostliny, se kterými má Česko reálně problém. Úřady u nás totiž evidují 2000 nepůvodních druhů, kdy invazivních je z toho 15 procent.

„Bohužel, MŽP už při tvorbě novely ustoupilo demagogické argumentaci tzv. hospodářů v krajině, a nevyužilo možnosti, po které volali odborníci biologové, aby onen výběr EU byl rozšířen o invazivní druhy, které v naší krajině skutečně škodí. Většina druhů ze seznamu EU se totiž ve střední Evropě vůbec nevyskytuje a nemá tu ani šanci přežít,“ upozorňoval ČSOP.

Postěžoval si také, že novela obsahuje „generální pardon pro severoamerickou douglasku tisolistou“, ten označuje za nesystémové ustanovení. Douglaska tisolistá je cizokrajný jehličnan, který se u nás vysazuje stále častěji, protože má kvalitní dřevo. Podle ochránců je ohrožen hned 12 druhy kůrovců.

Výlet do přírody, kde je krásně a bez živáčka: Ochránci mají tipy, kam vyrazit

Nejvíc ale ČSOP vadily pozměňování návrhy, které se vyrojily. Například od poslance Josefa Kotta (ANO), schválený zemědělským výborem, o usnadnění kácení stromů kolem vodovodů a kanalizací. „Vzhledem k hustotě vodovodních a kanalizačních řádů v intravilánech obcí a měst znamená toto ustanovení faktickou rezignaci na ochranu uliční zeleně,“ uvedli ochránci. V březnu byli přesvědčení, že novela je tak špatná, že by měla být zcela stažena.

Lesní stráž by mohla nekalosti nahrávat

Od té doby výbor pro životní prostředí doporučil Sněmovně neschválit jiný sporný návrh Kotta, rovněž kritizovaný Českým svazem ochránců přírody, jenž měl rušit ochranu silně ohrožených živočichů při zemědělském, vodním a lesnickém hospodaření. Tento nápad hodnotila jako špatný i organizace Hnutí Duha nebo AOPK.

„Pan poslanec svůj návrh odůvodnil komplikací při boji s hrabošem polním, kdy zemědělci musí žádat o výjimku podle zákona o ochraně přírody pro aplikaci rodenticidů na polích s výskytem silně ohrožených a chráněných druhů, jako je například sýček či křeček. Přitom tyto druhy se vyskytují jen na malé části našeho území. Sýčka u nás hnízdí posledních 100 – 130 párů.  A intenzivní zemědělství je právě jedním z nejvýznamnějších důvodů dramatického úbytku tohoto druhu,“ podotkla agentura na ochranu krajiny.

Mrtvý kocour, smrt labutě i zamořené Kladno. I to přinesly silvestrovské oslavy

„Předložený návrh navíc ruší kromě sýčka a křečka i ochranu u všech ostatních silně ohrožených druhů. Pokud by byl schválen, bylo by tedy například legální při hospodaření na rybnících likvidovat téměř všechny druhy našich žab, v lesích hnízda čápů černých, na zemědělské půdě hnízda chřástala polního či křepelek. Ochrana se snižuje také u silně ohrožených druhů netopýrů a mnoha dalších druhů,“ pokračovala s kritikou AOPK.

Výbor pro životní prostředí naopak podpořil schválení návrhu, aby členové stráže přírody a lesní stráže získali širší pravomoci. Mohli by tak zastavovat auta ve zvláštně chráněných územích, pokud by měli podezření, že lidé porušili zákaz vjezdu. To by se týkalo také významných ptačích území. Lesní stráž by navíc mohla nahrávat a fotografovat člověka, který porušuje lesní zákon, případné trestání třeba nelegální těžby dřeva by tak bylo jednodušší.

Zelenou od výboru dostala i úprava, aby úřady mohly zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů v chráněných a ptačích územích. Že pyrotechnika ptáky zabijí a představuje problém, upozorňuje už několik let Česká společnost ornitologická.