Beátě (50) objevili cysty a hrozí jí selhání ledvin. Covid komplikuje léčbu pacientů
Beátě (50) bylo teprve 29 let, když jí lékaři objevili objevili cysty na ledvinách a malou cystu na játrech. Problémy s ledvinami měla už její babička i maminka a stejně jako u nich diagnóza zněla: Polycystická choroba ledvin. Onemocnění znamená pro Beátu velký psychický nápor. Na dnešek připadá Světový den ledvin. Podle odhadů odborníků onemocněním ledvin trpí každý 10. Čech a po 75. roce života je to již každý druhý. Celosvětové statistiky pacientů s nemocnými ledvinami navíc nově ovlivňuje i prodělané onemocnění covid-19.
„Poprvé jsem zaznamenala projevy nemoci ve 29 letech – měla jsem problém se zády a při vyšetření na ultrazvuku mi lékaři objevili cysty na ledvinách a malou cystu na játrech,“ říká Beáta. Polycystická choroba ledvin je vrozená nemoc, která způsobuje zvýšený výskyt cyst v tomto životně důležitém orgánu a postupně snižuje jeho funkčnost. V případě paní Beáty ji doprovází i extrémní polycystická choroba jater.
„Nemoc mě ale neomezovala, až v 35 letech jsem začala mít zvýšený krevní tlak, přestože jsem žila zdravě, nikdy jsem nekouřila a téměř vůbec nepila alkohol. Začala jsem brát léky na tlak,“ popisuje Beáta. Během dalších pěti let ale začala pozorovat, že jí začalo růst břicho, které často i bolelo. „Připisovala jsem to všemu možnému, ale nakonec se ukázalo, že se mi kvůli cystám zvětšují játra. Z druhé strany se zase zvětšovaly ledviny a utlačovaly i další orgány. Proto jsem často trpěla bolestmi a nepříjemným tlakem,“ vypráví.
100 cyst o velikosti až 9 centimerů
Nakonec onemocnění dospělo do takového stavu, že paní Beáta už bolestí měla problém i sedět, přidala se také neustálá únava. Lékaři paní Beátě jen na játrech spočítali pomocí CT více než 100 cyst o velikosti 2 až 9 centimetrů. Zvětšené orgány vyžadují různá omezení i ve stravě. Omezuje koření, tuky, množství jídla. Kvůli léku na ledviny zase musí pít alespoň 4,5 litrů vody denně. Ve 43 letech po roce na neschopence musela odejít do invalidního důchodu.
Beáta: jsem ve třetí fázi selhávání ledvin
„Už v této době mě lékaři v pražském IKEM indikovali na transplantaci ledvin a jater. Nebyla jsem tehdy připravená, připadala jsem si na to příliš mladá a také jsem se bála rizik, která jsou s transplantací spojená. Zkrátka jsem chtěla ještě vyzkoušet další možnosti,“ popisuje paní Beáta. Tehdy se spojila s doc. MUDr. Janou Reiterovou, Ph.D., z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Ta jí nasadila léčbu tzv. protirůstovým hormonem, který zpomaluje enormní růst jater. Ledviny také již přibližně rok léčí moderním přípravkem speciálně vyvinutým pro boj s rozvojem cyst v ledvinách.
„Díky léčbě se držím, ale krevní testy se mi horší. Nicméně pořád jsem ve třetí fázi selhávání ledvin. Nepříjemné jsou ale tlakové bolesti způsobené neustálým růstem jak ledvin, tak jater,“ říká paní Beáta. „Musela jsem také úplně zapomenout na své oblíbené sporty – kolečkové brusle, lyže nebo kolo, protože při pádu bych riskovala prasknutí cyst, a z toho mám opravdu strach.“
Psychická zátěž v době pandemie
Onemocnění znamená pro paní Beátu velký psychický nápor. „To je na tom celém nejtěžší, člověk pozoruje, jak se postupně fyzicky mění, bez možnosti to ovlivnit. Navíc v době pandemie nemohu dělat nic, co by mi pomohlo na nemoc zapomenout, bazény jsou zavřené, kina taky, lidé se nesmí potkávat. Myslím, že nemoc kvůli tomu prožívám mnohem intenzivněji než dříve. Jako by nic jiného než covid neexistovalo a lidé o ničem dalším už nechtějí slyšet,“ říká.
Snaží se neklesat na mysli, denně se udržuje v kondici procházkami a věří, že bude léčba ještě pomáhat. Choroba se bohužel projevila také u syna Beáty a u dalších příbuzných. Z předchozích zkušeností s vlastní nemocí mu i příbuzným paní Beáta poradila, aby včas vyhledali pomoc odborníka – nefrologa, který bude mít průběh jejich nemoci pod kontrolou.
Léčbu komplikuje covid-19
Takzvaná polycystická choroba ledvin autosomálně dominantního typu (PCHLAD) se v České republice týká přibližně 5 000 lidí. Je nejčastějším dědičným onemocněním ledvin.
„Více než polovina pacientů s polycystickými ledvinami dospěje mezi 50. až 70. rokem života do fáze selhání, kdy je třeba zahájit dialýzu nebo podstoupit transplantaci. Dosud jsme měli k dispozici léčbu zaměřenou pouze na příznaky a striktní léčbu vysokého krevního tlaku. Nově je pacientům s rychle postupujícím onemocněním k dispozici moderní terapie, která oddaluje selhání ledvin v průměru o 6,5 roku,“ říká prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FASN, člen správní rady České nadace pro nemoci ledvin a přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Vzhledem k tomu, že léčba je v Česku dostupná krátce, a také proto, že poslední rok jsou nefrologická pracoviště zahlcena pacienty s covid-19, ji zatím ve specializovaných centrech užívají „pouze“ desítky pacientů. „Reálná potřeba je určitě o dost vyšší, v řádu až několika stovek pacientů. Předpokládáme tak, že v dalších letech počet lidí na této terapii poroste,“ doplňuje prof. Tesař s tím, že léčba se soustředí do sedmi specializovaných nefrologických pracovišť, a to Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, IKEM a fakultních nemocnic v Plzni, Hradci Králové, Olomouci, Ostravě a Brně.
Koronavirus ledviny poškozuje
10 až 15 procent světové populace trpí určitou formou onemocnění ledvin. Podle odhadů odborníků onemocněním ledvin trpí každý 10. Čech a po 75. roce života je to již každý druhý.
Celosvětové statistiky pacientů s nemocnými ledvinami navíc nově ovlivňuje i prodělané onemocnění covid-19. První zprávy uvádějí, že až 30 % pacientů hospitalizovaných s COVID-19 mělo středně těžké nebo těžké poškození ledvin.Koronavirus může cílit přímo na ledvinové buňky, které infikuje. Ledvinové buňky mají receptory, které dovolí, aby je nový koronavirus napadl.
Postižení ledvin u pacientů s prodělaným onemocněním covid-19 se většinou projevuje přítomností bílkoviny v moči a přítomností krve v moči. Také krevní plazma vykazuje příliš vysoké hodnoty kreatininu a močoviny. Tyto odchylky však nebývají vizuálně patrné a člověk si jich nemusí všimnout. Odhalí je až laboratorní vyšetření krve, které provádí praktický lékař nebo nefrolog. Lidé nad 50 let, kteří trpí diabetem, vysokým krevním tlakem nebo kardiovaskulárním onemocněním mají jednou za čtyři roky na takovéto vyšetření nárok zdarma.
Poškození ledvin je v některých případech natolik závažné, že vyžaduje dialyzační léčbu. „Mnoho lidí s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 jsou pacienti, kteří trpí i jinými chronickými onemocněními, včetně vysokého krevního tlaku, obezity a cukrovky. Tyto nemoci samy o sobě přispívají k selhání našich ledvin,“ říká MUDr. Petra Ronová, primářka dialyzačního střediska Fresenius NephroCare, a dodává: „Onemocnění covid-19, zvláště pokud probíhalo s vysokou horečkou a dechovými obtížemi, je pro tyto lidi velká hrozba a mohlo by onemocnění ledvin významně zhoršit. Tito pacienti by měli být vyšetřeni v nefrologických ambulancích.
Jak poznáte nemocné ledviny?
„Ledviny většinou nebolí, proto o jejich onemocnění řada pacientů ani neví a varovným příznakům nemusí věnovat pozornost, nebo je přisuzuje onemocnění jiných orgánů,“ říká prof. MUDr. Romana Ryšavá, CSc., vedoucí lékařka Nefrologické kliniky VFN a 1. LF UK a předsedkyně České nefrologické společnosti.
Mezi varovné příznaky onemocnění ledvin patří například vysoký krevní tlak, otoky dolních končetin, velká únava, hubnutí či změna barvy a charakteru močení. Onemocněním ledvin trpí zejména jedinci, kteří mají i další přidružené choroby, jako je cukrovka, hypertenze, kardiovaskulární choroby či některá geneticky podmíněná onemocnění (např. polycystická choroba ledvin). Mezi rizikové faktory pro rozvoj onemocnění ledvin se řadí kouření, nízká porodní hmotnost nebo naopak obezita v dospělosti a některé vývojové vady močového systému.
