Sobota 22. ledna 2022
Svátek slaví Slavomír, zítra Zdeněk
Oblačno, déšť se sněhem 1°C

Biochemička Zažímalová uhájila post šéfky Akademie věd ČR. Získala podporu pro virologické centrum

Aktualizováno -
7. prosince 2020
16:44
Autor: ČTK - 
7. prosince 2020
16:10

Předsedkyní Akademie věd ČR by i v letech 2021 až 2025 měla zůstat Eva Zažímalová. V pondělní volbě pro ni hlasovalo 209 z 224 přítomných členů akademického sněmu. Volbu akademiků ještě projedná vláda, poté kandidátku jmenuje prezident Miloš Zeman. Své druhé funkční období by pak Zažímalová začala 25. března 2021. ČTK v pondělí o výsledku volby informovali zástupci Akademie věd (AV). Akademický sněm Akademie věd ČR v pondělí také podpořil vznik Národního virologického centra. Návrh na vybudování pracoviště, které by koncentrovalo virologický výzkum, představili zástupci Akademie věd (AV) už v říjnu. Projekt by měl být financován v rámci Národního plánu obnovy. 

Vědkyně v pondělí uvedla, že ji zvolení s tak silným mandátem velmi těší a nebere to jako samozřejmost. Místopředseda AV, filozof a historik Pavel Baran pak poznamenal, že Zažímalová získala jeden z nejsilnějších mandátů v historii volby. Baran zdůraznil, že na předsedkyni leží velká zodpovědnost za výzkum jako takový i za jeho neuniverzitní část. Ta podle něj představuje zásadní civilizační hodnotu ve středoevropském prostoru.

„Péče o ní není samozřejmostí, je třeba jí věnovat stoprocentní nasazení,“ řekl Baran. Podle něj Zažímalová v předchozích letech této oblasti potřebnou péči věnovala.

Nové centrum by mělo sjednotit virologický výzkum

Zažímalová k nejbližším krokům ohledně vybudování centra řekla, že ty závisí především na rozhodnutí vlády a na tom, jaké doporučení vládě dá Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Dodala, že si je jista, že projekt, který instituce zatím předložila, je kvalitní z hlediska vědeckého i toho, co Česko potřebuje.

Zažímalová dále řekla, že centrum bude stát hodně peněz - odhadem 5,5 miliardy korun. Zároveň zdůraznila, že taková věc s malou podporou dělat nejde. „Buďto to uděláme velkoryse tak, aby to sloužilo desítky let, ku prospěchu České republiky, nebo nemá smysl, se do toho pouštět vůbec,“ uvedla.

Dodala, že by mělo vzniknout centrum, které bude mít návaznost na již existující pracoviště rozptýlené po republice. Podle ní AV pro tuto myšlenku získala některé kolegy z vysokých škol, celou tuzemskou virologickou komunitu a poměrně velkou podporu ze zahraničí. „Ale jak říkám, to rozhodnutí není na nás. My si tím říkáme o obrovskou odpovědnost a obrovskou práci,“ konstatovala.

Centrum by mělo sjednotit rozptýlený virologický výzkum a pomoci v boji proti budoucím epidemiím.

Priorita? Zlepšit finanční stabilitu instituce

Zažímalová byla jedinou kandidátkou na šéfa AV. Odbornice na experimentální botaniku měla už podle dřívějších informací ČTK podporu většiny z 54 ústavů akademie.

Vědkyně k hlavním prioritám i pro své další funkční období řadí zlepšení finanční stability instituce. Zažímalová dlouhodobě zdůrazňuje, že na rozvoj vědeckých institucí musí mířit více peněz. Už dříve uvedla, že zhruba 60 procent rozpočtu musí akademie získat v grantech, což je podle ní neúnosné.

Vědkyně chce jednat o lepších platech pro výzkumníky

Mezi své úspěchy řadí to, že se AV ČR v posledních letech více otevřela veřejnosti, spolupráci s dalšími institucemi i mezi ústavy navzájem. Komunikace s veřejností je podle Zažímalové součástí práce vědce. „Při popularizaci se své téma velmi dobře naučíte, do větší hloubky, jinak. Znáte ho po vědecké stránce, ale veřejnost klade logické otázky, které si vědec mnohdy ani neuvědomí. Rozšíří mu to tak pohled na práci, kterou dělá,“ tvrdí.

Důležitá je podle Zažímalové také komunikace s jednotlivými součástmi Akademie věd ČR. „Jednou už jsem všech 54 ústavů projela, začínám druhé kolo. Je to nejcennější způsob kontaktu, hodně se dozvím o jejich úspěších i potížích. Navíc mohu propojit vědce, kteří někdy zkoumají různým způsobem jedno téma a nevědí o sobě,“ uvedla letos na jaře Zažímalová, která příští rok v květnu usedne do poradní sedmičlenné vědecké skupiny Evropské komise. Ta má pomáhat s tím, aby politika EU byla v souladu s nejnovějšími poznatky vědy.

Vědkyně chce také v následujícím období jednat o lepších platech pro pracovníky výzkumných organizací. Za zásadní považuje také posílení spolupráce AV s univerzitní, veřejnou a podnikatelskou sférou.

K rostlinám se biochemička dostala náhodou

Pětašedesátiletá Zažímalová v Akademii věd působí od konce 70. let. Svou kariéru spojila s Ústavem experimentální botaniky, který v letech 2007 až 2012 také řídila.

Zažímalová se věnuje výzkumu fytohormonu auxinu, zabývá se jeho metabolismem a molekulárními mechanismy jeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Profesuru v oboru anatomie a fyziologie rostlin získala v roce 2013.

K experimentální botanice se přitom na začátku své vědecké kariéry dostala náhodou. Absolventce biochemie nedovolili zapojit se do výzkumu na Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV, protože tam pracoval její otec. Začala tak pracovat v Ústavu experimentální botaniky. „Nakonec jsem se dostala k molekulární biologii - fyziologii rostlin. Začalo mě to bavit, už jsem u toho zůstala,“ vzpomínala na své začátku letos v rozhovoru s ČTK.

Video „Dnes léčíme i rakovinu, která dříve zabíjela.“ Mikrobiolog Vilček popsal vývoj nových léků - David Budai, Aleš Brunclík

Je členkou Učené společnosti České republiky a Evropské akademie věd a umění. Nedávno byla jmenována členkou Group of Chief Scientific Advisors (GCSA). Nezávislou poradní skupinu, která pomáhá Evropské komisi, doplní v květnu 2021.

Akademický sněm tvoří ředitelé a vědci z 54 ústavů AV, ale i zástupci vysokých škol, státních orgánů, průmyslu a obchodu. Kvůli epidemii koronaviru dnes členové sněmu jednali prostřednictvím.

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa