Covidová vakcína mražená na -70 °C. Pfizer po potížích dodá letos o půlku méně dávek vakcíny

Začátkem listopadu americký Pfizer a německý BioNTech oznámily, že třetí fáze klinického testování jejich mRNA vakcíny na koronavirus vypadá velice slibně: výrobu protilátek stimulovala v 95 % případů, a to i u seniorů – těm často imunita na vakcínu dostatečně nereaguje.

První očkování dostanou Američané, i Evropská unie ale nasmlouvala 200 milionů dávek (pro 100 milionů lidí) s opcí na další stomilion. Některé z nich se dostanou i do Česka.

Potíže v dodavatelském řetězci

Problémy v dodavatelském řetězci společnosti Pfizer však byly jedním z důvodů, proč firma letos nabídne jen polovinu původně plánovaného množství vakcíny proti covidu-19. Pfizer v posledních týdnech vyjádřil předpoklad, že do konce roku dodá asi 50 milionů dávek vakcíny; původně ale bylo cílem 100 milionů dávek, napsal list The Wall Street Journal. V roce 2021 se však farmaceutická firma chystá dodat 1,3 miliardy dávek.

Vakcína proti covidu nejdřív pro obézní? Experti varují před problémy tlouštíků

„Navýšení kapacity dodavatelského řetězce se surovinami zabralo více času, než jsme očekávali,“ uvedla mluvčí amerického Pfizeru. „Je také důležité zdůraznit, že výsledek klinických testů přišel později, než co předpokládala původní projekce,“ dodala.

Za normálních okolností by farmaceutické společnosti nechaly nákup komponentů potřebných pro výrobu vakcíny, zajišťování výrobních linek a distribuce až po schválení vyvíjeného produktu.

„U této (vakcíny) se to však dělo všechno najednou,“ sdělil deníku WSJ zdroj obeznámený s výrobním procesem. „Dodavatelský řetězec jsme začali nastavovat v březnu, když byla vakcína stále vyvíjená, což je zcela nebývalé,“ uvedl.

The Wall Street Journal rovněž s odvoláním na nejmenovaný zdroj přímo se podílející na vývoji vakcíny Pfizeru uvedl, že „některé z prvních dodávek surovin nesplňovaly standardy“, což zdrželo produkci.

Nesnáze s uskladněním

Právě distribuce vakcíny odhalila jeden oříšek: německo-americká vakcína dlouho nevydrží v podmínkách běžných klinik či lékáren, ba ani četných nemocnic, protože jejich normální mrazáky na ně nestačí. V řádu několika dní se musí vakcína použít, jinak se vyhodí.

V rozvinutých zemích to asi zvládnout půjde, byť s obtížemi a náklady navíc – Pfizer už zařizuje zvláštní mrazicí boxy s GPS lokalizací a shání kvanta suchého ledu (mraženého oxidu uhličitého).

Zapotřebí bude perfektní souhra výroby, skladů, automobilového a leteckého rozvozu i očkujících lékařů; a také jejich pacientů, aby chodili na injekce, jak mají. Ale rozvážet takto vakcínu do zemí třetího světa? Nemyslitelné.

Tryskáče, pizza boxy a supermrazáky. Masová výroba vakcíny je možná těžší než její vývoj

Navíc konkurence - například firmy Moderna či CureVac - už mají použitelnou vakcínu také na dosah, navíc takovou, které stačí běžné vybavení; ta od CureVacu dokonce dlouho vydrží i v pokojové teplotě.

A tak Pfizer nechce zůstat pozadu. „Uvažujeme o několika možnostech pro vakcíny příští generace,“ řekl serveru Business Insider Mikael Dolsten, šéfvědec Pfizeru. „Myslím, že očkování na covid-19 příští rok představíme v práškové podobě. Té by stačila lednička.“

Vakcína i pro britskou královnu

Očkovací látka firem Pfizer a BioNTech se podává ve dvou dávkách s odstupem tří týdnů.

Použití očkovací látky Pfizeru a BioNTechu jako první země na světě ve středu povolila Velká Británie, která si objednala dávky pro 20 milionů lidí. Britská vláda podle Reuters uvedla, že očkovací látka by mohla být v zemi dostupná od tohoto týdne. Vakcínou se dle agentury AFP má nechat očkovat i britská královna Alžběta II.

Vakcínu nyní také přezkoumává americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), který by mohl preparát schválit ještě do konce letošního roku.

Vakcíny proti covidu jsou na obzoru, jenže za jakou cenu? Brusel mlží, tady jsou data