Pokladní dřív než důchodci? Studie překvapila, kdo by měl očkování dostat přednostně

Španělsko schválilo svůj očkovací plán v úterý, jako jedna z prvních zemí Evropy.  Populaci dělí do 18 kategorií na základě čtyř kritérií: smrtnosti, vystavení viru, socioekonomického dopadu a přenosu choroby. První na řadě budou senioři a obyvatelé pečovatelských domovů, zdravotníci z první linie, pak jejich ostatní kolegové a personál domovů. Čtvrtá skupina zahrnuje lidi s postižením závislé na péči jiných osob.

„Další pořadí oznámíme později. Nejzranitelnější lidé půjdou první,” uvedl ministr zdravotnictví Salvador Illa. „Byl ustanoven etický rámec, který dává přednost principům rovnosti, důstojnosti, potřebám, férovosti, ochraně mladistvých a lidí s postižením, vzájemnosti a solidarity,“ cituje ho El País.

Epicentrum: Evoluční biolog Flegr předpovídal tisíce mrtvých denně. V čem se ještě mýlil?

První očkování očekává Španělsko v lednu, do konce března chce očkovat asi 2,5 milionu obyvatel (z celkových 47 milionů). „V prvním pololetí to bude významná část populace,“ slíbil podle El Paísu před týdnem premiér Pedro Sánchez. Zamluveno skrz EU má ovšem vakcíny pro 80 milionů lidí.

Americký plán počítá v první fázi, rovněž do března, se záchranáři a zdravotníky v první linii, nemocnými se dvěma komorbiditami (chorobami, které zabíjejí v kombinaci s covidem) a seniory v hustě obydlených oblastech, dohromady 45 miliony lidmi.

Česko má od 7. září orientační plán, Národní strategii očkování proti nemoci covid-19. „V první etapě budou očkováni ti nejzranitelnější, tedy chronicky nemocní pacienti a osoby ve věku 65 let a starší, zdravotničtí pracovníci a pracovníci orgánů ochrany veřejného zdraví vykonávající epidemiologicky závažné činnosti a dále také pracovníci a klienti v sociálních službách. V první vlně se jedná přibližně o 3,5 milion osob,“ řekl tehdy profesor Roman Chlíbek, člen epidemiologické a klinické skupiny na ministerstvu zdravotnictví a České vakcinologické společnosti.

Česká vláda si prostřednictvím Evropské komise objednala koronavirové očkování pro 5,5 milionu lidí, hradit se bude ze zdravotního pojištění. Zároveň ministerstvo zdravotnictví chystá osvětovou kampaň, aby přesvědčilo množství skeptických Čechů.

Blatný se vykrucoval z dotazu na dětské zimní boty. A vakcína bude pro 5,5 milionu Čechů

Avšak španělský badatel Jorge Rodríguez na Chalífově univerzitě v Abú Zabí zpochybňuje kritéria, jež většina očkovacích strategií používá. „Naše výsledky jdou proti stávajícím plánům, prakticky doporučují opačný postup,“ řekl listu El País vědec, který ve Spojených arabských emirátech pracuje na matematickém modelování biologických procesů a šíření covidu za různých okolností propočítává od jara.

„Naše výsledky jednoznačně ukazují, kterak plánování očkování podle prioritních skupin může dosáhnout dramatického snížení celkového počtu obětí (v některých případech víc než 70 %) oproti žádné prioritizaci,“ napsal Rodríguez ve studii, jež ještě neprošla odborným recenzním řízením. Už ji však zveřejnil server medRxiv.

„Také výsledky naznačují, že ve všech případech, ať už se počítá s jakoukoli účinností vakcíny i jakýmkoli proočkováním populace, by přednost ve vakcinaci neměli mít ti s nejvyšší smrtností, nýbrž ti s nejvyšším počtem denních kontaktů s lidmi. Dokonce naše výsledky ve všech případech ukazují, že upřednostnění lidí s nejvyšší smrtností, leč nižšími sociálními interakcemi, může vést k výrazně vyšším počtům obětí i proti situaci, kdy by se očkovalo bez upřednostňování některých skupin.“

Srovnání různých plánů: nahoře náhodné pořadí, vpravo přednost nejnáchylnějších. Vlevo dole: optimální plán. Černá křivka = počet obětí. | Jorge Rodríguez

Očkování pokladních a podobně exponovaných lidí totiž chrání i jejich zákazníky atd. „Máme-li omezený počet vakcín, koho očkujeme nejdřív?” říká Rodríguez. „Devadesátníka, který tráví většinu času doma a dává si pozor, aby se nenakazil? Nebo šestadvacetiletou pokladní ze supermarketu, kde nakupuje onen devadesátník, moje matka i další lidé?“ Nemá podle něj jít o věk, nýbrž o potenciál šíření SARS-CoV-2.

Rodríguez s kolegy si uvědomují, že jejich závěry jdou proti rozšířeným názorům, data proto pořádně zkontrolovali. Našli ale podobnou studii, která před 11 lety spočítala, že při nedostatku vakcín na chřipku má větší smysl očkovat hlavní šiřitele (zejm. děti a náctileté), nikoliv hlavní oběti (seniory).

„Jsme v neprobádaných vodách, coby vědci máme povinnost přispět čímkoli, co může přispět, aby padala co možná nejvíc informovaná a transparentní rozhodnutí,“ uzavírá Rodríguez.

„Studii je třeba vzít v úvahu, ale nemůže se rozhodovat jen podle ní. Jde tu o lidské bytosti.“ komentoval Rodríguezovy závěry Federico De Montalvo, předseda bioetického výboru Španělska, který se podílel na vypracování očkovacího plánu. „Není to vědecké rozhodnutí, nýbrž politické. Vzít někomu některý zdroj a dát ho jinému je rozhodnutí, které má společenský a ekonomický dopad. A musí zahrnovat jak vědecké, tak etické, právní či ekonomické úhly pohledu,“ řekl El Paísu.