Evropa se shodla na nových sankcích proti Rusku. Slovensko stáhlo blokaci
Zástupci členských států Evropské unie se dnes shodli na osmnáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedly diplomatické zdroje. Slovenský premiér Robert Fico již ve čtvrtek večer informoval, že Bratislava stáhne svou blokaci. Nová protiruská omezení, která míří zejména na energetický a bankovní sektor, dnes podle informací ČTK ještě formálně v Bruselu schválí unijní ministři pro evropské záležitosti.
Dosažení shody ihned uvítala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie bude podle ní v tlaku na Moskvu pokračovat, dokud ruský prezident Vladimir Putin válku na Ukrajině neukončí. „Útočíme přímo na srdce ruské válečné mašinérie. Zaměřujeme se na její bankovní, energetický a vojensko-průmyslový sektor a stanovujeme rovněž nový dynamický cenový strop ropy,“ napsala předsedkyně komise na sociální síti X.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové je osmnáctý sankční balík proti Rusku dosud nejtvrdší. „Dále snižujeme válečný rozpočet Kremlu, cílíme na dalších 105 lodí ruské stínové flotily a omezujeme přístup ruských bank k financování,“ uvedla Kallasová na X. „Vyvíjíme větší tlak na ruský vojenský průmysl, čínské banky, které umožňují obcházení sankcí, a blokujeme vývoz technologií používaných v dronech,“ doplnila.
Evropská komise (EK) navrhne novou půjčku pro Ukrajinu v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na rok 2027. Za půjčku by měl opět ručit společný rozpočet Evropské unie. S odvoláním na své zdroje o tom informoval britský deník Financial Times (FT). Plán, jak pomoci Ukrajincům zajistit jejich finanční potřeby, by EK měla představit ve středu velvyslancům členských států při EU.
O společné půjčce EU hovořil jako o hlavní možnosti už minulý týden eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. EU se původně dohodla na půjčce 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) pro Ukrajinu na roky 2026 a 2027, která má pokrýt její rozpočtové a obranné potřeby. Ukázalo se však, že země bude potřebovat další peníze.
Polská kontrarozvědka ABW zadržela tři mladé Poláky, spjaté s neonacisty a chystající teroristický útok s použitím podomácku vyrobených výbušnin, informovala dnes polská média s odvoláním na ministra pověřeného koordinací tajných služeb. Kromě toho policie zadržela v jedné z varšavských škol 16letého Rusa, který vyhrožoval, že povraždí spolužáky a učitele, uvedl server Onet s odvoláním na policejní komuniké.
„Agenti ABW zadrželi tři polské občany, 16letého a dva 17leté, spojené s mezinárodním neonacistickým prostředím. Dospívající nejen propagovali nacistickou a fašistickou ideologii, ale již podnikali kroky směřující ke spáchání trestných činů teroristického charakteru,“ napsal na sociální síti X ministr Tomasz Siemoniak.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.
Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.
Zobrazit celý online
Evropská komise navrhla dosud poslední balík protiruských sankcí 10. června a od té doby probíhalo intenzivní vyjednávání mezi členskými státy. Balík počítá s dalším omezením týkajícím se ruského energetického a bankovního sektoru, se snížením cenového stropu u ruské ropy a se zákazem využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Česku se do sankčního balíku podařilo prosadit takzvaný záchytný mechanismus (catch-all mechanismus), který umožní celním správám členských zemí mnohem lépe zabraňovat obcházení sankcí.
Slovensko blokovalo přijetí nových sankcí, neboť žádalo záruky k jiné iniciativě Evropské komise, se kterou Bratislava nesouhlasí a podle které má být postupně ukončen dovoz ruského plynu do unie. Komise v minulých dnech konkrétní záruky Bratislavě poskytla.