Svatomartinská husa jen přes okénko: Šéfka drůbežářů o letošních cenách i ztrátách hospod

Pokud si člověk chce dát svatomartinskou husu, možnosti má dvě – zajít do restaurace, nebo si ji sám upéct. První varianta je o něco snazší, letos je ale vše komplikované kvůli pandemii koronaviru a s nimi spojenými opatřeními. Restaurace jsou zavřené a jídlo mohou prodávat pouze přes výdejní okénko, nebo ho rozvážet, pokud tam zrovna nesedí Prymula nebo Kalousek. Svatomartinskou husu sice plánují i letos, ovšem ruku na srdce – z plastu to není to samé jako z talíře.

Zřejmě tak podniky budou tratit, odhaduje šéfka českých drůbežářů. „Restaurace letos nabízejí pokrmy z hus sebou, ale určitě ztráty budou mít velké,“ podotýká Dlouhá pro Blesk Zprávy. O něco pozitivnější je podle ní situace u chovatelů – zájem o husy mají dlouhodobě vysoký a příliš to nezměnila ani pandemie. Restaurace totiž obvykle sahají po husách z dovozu.

Štěstí slípek a dražší vejce? Poslanci schválili zákaz klecových chovů, Toman byl proti

„Vzhledem k tomu, že tuzemští chovatelé prodávají husy přes své tradiční odbytové kanály, prodej z dvora, farmářské trhy, farmářské obchody a mají na husy objednávky už delší dobu před sv. Martinem, pokles objednávek nebudou mít takový, protože předešlé roky hlásí vždy předem vyprodáno,“ popisuje šéfka drůbežářů. Pro doplnění - jistá koronavirová omezení se týkají i farmářských trhů, mohou nabízet jen českou produkci. Tuzemské husy spadají do povoleného zboží.

Dovozové ceny? Nereálné, ničí české chovatele, říká odbornice

Podle Dlouhé se dlouhodobě zvyšuje v Česku zájem po tomto druhu drůbežího masa. Někdy je dokonce tak velký, že se musí sahat po příbuzném ptákovi. „Pokud je nedostatek hus, tak se v restauracích nahrazují kachnami a různými kříženci, tzv. husokachnami,“ odhalila odbornice.

Přesto letos chovatelé chov nerozšířili, naopak se v Česku vylíhlo o 5000 kusů hus méně (celkem 170 863). Produkce totiž není jednoduchá a ještě tu byly nejisté podmínky spojené s probíhající pandemií. „Chov hus je v Česku sezonního charakteru a velice náročný na lidskou práci, přes zimu se poté chovatelé musí věnovat nějaké doplňkové činnosti. V Česku není ani velkokapacitní porážka hus, menší chovatelé mají pouze malé porážky či neregistrované chovy to dělají ručně,“ vysvětlila šéfka drůbežářů, s čím se musí chovatelé potýkat.

Další salmonelová hrozba: Do Česka doputovalo 16 tun závadného masa z Polska

Do Česka se proto husy i dováží, jak již bylo zmíněno. Na jednu stranu jsou levnější, na druhou stranu podle zástupců z oboru nedosahují takových kvalit jako ty české. „Dovozové, většinou mražené husy z Polska, Německa, Maďarska, Francie, jsou většinou výrazně levnější, nyní v promoakcích v letácích od 69,60 Kč,“ konstatuje Dlouhá a jedním dechem dodává: „V posledních týdnech se snaží maloobchod lákat zákazníka na akční ceny nabídky základních potravin a toto se odráží na problémech pro naše prvovýrobce, kteří musí konkurovat těmto podnákladovým cenám zboží.“

Cena ve farmářských obchodech, která podle Dlouhé mnohem více odráží realitu a náklady spojené s chovem, je řádově vyšší – od 200 Kč. „Kvalita husy mražené a tuzemské chlazené je jiná,“ zdůrazňuje odbornice. Za pravdu jí dává fakt, že v mražených husách z Polska dochází k častějšímu záchytu salmonely, jelikož tamější legislativa dovoluje mražení drůbežího masa vodou, což sebou nese potenciální hygienická rizika.

Oproti tomu v Česku je povolené mrazit maso pouze vzduchem. Na problém polského drůbežího upozorňoval loni například výkonný výbor Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy, vyzval ministerstvo zemědělství, ať zakáže dovoz drůbežího masa ze všech zemí, kde se k mražení používá voda, tedy i Polska. Ministerstvo odvětilo, že nic podobného neplánuje.

Jak poznat kvalitní husu?

Každý Čechů ročně zkonzumuje v průměru 28,7 kilo drůbežího masa a množství roste. Husa ale v tomto ohledu představuje spíše sváteční zpestření, vede kuřecí a krůtí. Kvalitní husí maso má tmavší barvu, je krátké, šťavnaté a jemné.

V ideálním případě by se husa měla vykrmovat až pět měsíců, a to pestrou stravou. Zahraniční velkochovy tuto doby někdy zkracují na osm až deset týdnů. Dokonalého pokrmu dosáhnete tím, že husu pečete při nízké teplotě klidně i 12 hodin.