Pomozte mému tatínkovi, prosí Katka. Po mrtvici věří ve speciální léčbu, chybí na ni ale peníze
Kateřina (29) ke svému tatínkovi Petrovi (68) vždy vzhlížela. Pracoval jako právník, byl vzdělaný, rád bavil společnost. Jeho životním cílem bylo hlavně se postarat o rodinu. Jak se svěřila Kateřina Blesk Zprávám, vzal si na sebe příliš mnoho povinností a chtěl vše zvládnout sám. V roce 2008 prodělal Petr mrtvici. Bez pomoci nemůže opustit byt, celý den sedí v křesle. Jeho stav trápí nejen jeho blízké, ale i jeho samotného. Určitou naději vidí jeho dcera v léčbě kmenovými buňkami a prosí veřejnost o pomoc.
Mladá žena popisuje svého milovaného tatínka jako hrdého člověka s charakterem a mnoha schopnostmi.
„Pracoval jako komerční právník, od roku 1990 pro větší firmy. Má státnice z ruštiny a němčiny. Zajímal se o historii, chtěl studovat archeologii. Uměl jednat s lidmi, bavit společnost. V mládí hrál volejbal. Později už se sportu nevěnoval, měl rád svoji práci a stal se workoholikem,“ svěřuje se Kateřina.
Podle ní si na sebe vzal příliš mnoho povinností. „Chtěl zajistit celou rodinu a přestal na to stačit. Asi jako každý chlap, mající ego, chtěl všechno zvládnout sám. Byl na nás hodný, nikomu by neublížil,“ říká smutně mladá žena. Když bylo Katce 18, dostal její otec mrtvici.
„Poklesl mu koutek, bylo mu špatně. Říkal, že mu nic není. Sanitku jsme volali po více než 4 hodinách. Podání protilátky proběhlo relativně pozdě,“ popisuje Katka osudové chvíle v roce 2008. Petr kompletně ochrnul na levou stranu těla.
Katka: Tatínka opustila vůle
„Táta nyní bez pomoci neopouští byt. Sedí celý den v křesle a večer se jen posune od televize do postele. Maximálně se přesune na balkón. Úplně ho opustila vůle. Doktoři říkají cvičte, jenže je to začarovaný kruh. Cvičte, když vás nohy neposlouchají a okolí driluje. Je naštvaný na celý svět, jak se nemůže hýbat,“ říká o svém tatínkovi Katka.
Pokud není doma Katčin bratr nebo nepřijde z asistence muž, Katka nebo její maminka tatínka neunesou.
„Když chce táta vstát, trvá mu asi pět minut, než se mu nohy rozejdou, i když se snaží. Chytá se nábytku všude po bytě, máme instalovaná i madla. Ani to občas nestačí. Je pro něj neskutečný výkon dojít do kuchyně a zpět,“ popisuje Katka smutně s tím, že tatínek už začíná i zapomínat a tvrdí, že bydlí někde jinde.
S tatínkem jezdila rodina do lázní a chodila na rehabilitace. Zlepšení stavu bylo vždy jen krátkodobé.
Naposledy rodina zkusila akupunkturu a tatínek se zlepšil hlavně psychicky. Jenže vše zhoršila pandemie koronaviru.„Zvykl si na trvalou přítomnost rodiny a teď nevydrží doma. Jenže na vycházce mu hrozí úraz,“ vzdychne Kateřina. Kateřina říká, že momentální stav jejího otce není zdrcující jen pro ni a její blízké, ale i pro něj samotného.
Léčba za 300 tisíc
Vloni rodině svitla naděje, když absolvovali konzultaci k terapii kmenovými buňkami na jedné brněnské klinice.
„Bylo nám řečeno, že by aplikace byla možná. Samostatnosti bychom dosáhli do jednoho roku, samozřejmě, že bychom museli absolvovat pravidelné rehabilitace a hlavně tři měsíce v lázních. Jediný problém je, že léčba stojí 300 tisíc korun. Tyto peníze v současné době k dispozici opravdu nemáme,“ přiznává Katka.
Tatínkovi tedy založila sbírku, podařilo se vybrat 50 tisíc korun. „Pokud by se nepodařilo vybrat kýžený obnos, zkusili bychom laserovou terapii v hodnotě 50 tisíc korun. Asi by to nebyl úplný zázrak, každopádně posun by tam určitě byl,“ přeje si Kateřina.
Chcete pomoci Katčině tatínkovi? Veškeré informace o sbírce najdete na tomto odkazu.
Pacienti po mrtvici ztrácejí chuť do života
Blesk Zprávy oslovily i kliniku, která léčbu kmenovými buňkami nabízí.
„Léčba kmenovými buňkami využívá buňky získané z vlastní podkožní tukové tkáně pacienta. Proč právě tuk? Je totiž ideálním a snadno dostupným zdrojem tzv. mezenchymálních kmenových buněk, které mohou opravit různé tkáně v těle, a v tuku je jich řádově 1000x více než např. v kostní dřeni. Tuk se dá snadno získat liposukcí v místním znecitlivění. Jedná se o nejbezpečnější způsob léčby kmenovými buňkami a celosvětově tuto léčbu podstoupily desetitisíce pacientů,“ řekl Blesk Zprávám přednosta kliniky a prezident Mezinárodního konsorcia pro buněčnou terapii a imunoterapii MUDr. Jaroslav Michálek.
Podle Michálka buněčná terapie a imunoterapie může dojít u pacientů po cévní mozkové příhodě k výraznému zlepšení stavu v horizontu 1 - 2 let od podání vlastních kmenových buněk.
„Zlepšují se motorické funkce, tj. pohybové dovednosti, zlepšují se kognitivní funkce, tj. paměť, schopnost se vyjádřit a orientovat se v místě, čase a prostoru. Vždy je důležitá aktivní spolupráce pacienta a jeho nejbližších, protože optimální strava, optimální rehabilitace a pozitivní myšlení jsou velmi důležité faktory, které ovlivňují celkový výsledek,“ vysvětluje přednosta a dodává: „Po mrtvici jsou lidé velmi často depresivně ladění, ztrácejí chuť do života, což je pochopitelné. Psychický stav potom velmi významně ovlivňuje celkový výsledek komplexní terapie a ne všem se podaří dosáhnout vytyčeného cíle, tj. uzdravení.“
Zároveň potvrdil, že léčba kmenovými buňkami může vyjít až na 300 tisíc korun.
Kateřina by byla šťastná, kdyby se tatínkův stav alespoň trochu zlepšil. Proto je vděčná za jakoukoliv pomoc.
