Sobota 26. září 2020
Svátek slaví Andrea, zítra Jonáš
Zataženo, déšť 10°C

V Česku se houbami ročně přiotráví 400 lidí. Experti radí, na co si dát pozor

Autor: ula, ČTK - 
22. července 2020
05:40

Houbařská sezona v Česku je v plném proudu, ač to podle mykologů nebyla zatím žádná sláva. Houbaři už ale začínají nosit plné košíky. Místy. Najít nyní mohou hřibovité druhy jako hřiby plstnaté, dubové nebo smrkové, holubinky, ryzce či muchomůrky růžovky. Vedle toho rostou ale i jedovaté muchomůrky tygrované a objevuje se nejedlý hřib kříšť. Odborníci opět varují před nebezpečnými otravami, jejichž příčinou nemusí být záměna s jedlými, ale i neopatrnost a nepozornost při sběru. Navíc existují otravy pravé a nepravé.

Současné přeháňky slibují, že co se hub týče, bude lépe. Zatím však neplatí, že by české lesy plošně zaplavily houby, houbařům se daří jen místy. „Jít do lesa nasbírat alespoň půl košíku je sázka do loterie. Může se narazit na místo, kde nějaké jsou, ale také můžeme bloudit hodiny bez významějšího sběru,“ řekl Blesk Zprávám mykolog Zdeněk Hájek. Podle něj nejvíce rostou hřiby smrkové, muchomůrky růžovky a začínající lišky či křemenáče. Spíše je možné nalézt pečárky na zahradách.

„Houby rostou pouze v několika oblastech v ČR. Je to např. okolí Prachatic, na Vysočině a v některých částech Orlických hor. Slabý růst je v okolí Příbrami a jižně od Klatov, eventuelně v severním Plzeňsku,“ vyjmenovává Hájek. Předpovídat růst hub je však podle něj velmi složité.

„Pokud v současné době narazíme na jedovaté houby, jedná se o muchomůrku panterovou nebo slabě jedovatou muchomůrku slámožlutou a v parcích nebo v zahradách na pečárku (žampion) zápašnou,“ uvedl mykolog.

Až 400 otrav ročně

Ročně je průměrně podle statistik v Česku hospitalizováno 400 lidí po otravě houbami. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) v roce 2019 se houbami přiotrávilo 373 lidí, z toho 212 bylo hospitalizováno v nemocnici.

Otrava houbami nehrozí jen po záměně jedlých za jedovaté, ale také neopatrnost a nepozornost při jejich sběru, skladování nebo i tepelné úpravě.

Otrava houbami může mít celou řadu příznaků. Ty především závisí na množství a druhu hub, které jsme požili, a na celkovém zdravotním stavu otráveného. Po pozření se může otrava projevovat zvracením, křečemi, dušností a třesem. Začne klesat krevní tlak a hrozí selhání základních životních funkcí.

Pravé a nepravé otravy

Navíc je třeba rozlišovat mezi otravou pravou a nepravou.

Otravy pravé jsou otravy způsobené požitím jedovatých hub, respektive působením jedů  na náš organizmus. Otravy nepravé se projevují tak, že po požití jídla z hub máme lehčí nebo těžší zažívací potíže. Není to způsobeno jedovatostí hub, ale zpravidla naší přecitlivělostí, jedná se o individuální nesnášenlivost,“ vysvětlují odborníci z Mykologického klubu Plzeň. 

Do nepravých otrav patří i případy, pokud požijete přestárlé či zapařené plodnice jedlých hub.

Existují také otravy zdánlivé, kdy má člověk potíže podobné otravě, ale jsou psychického původu, tedy kdy si vsugerujeme, že jsme snědli jedovatou houbu.

Nebezpečné houby a projevy otrav

  • U všech hřibovitých hub je důležitá dokonalá tepelná úprava.
  • Vedle muchomůrky zelené a tygrované mohou být pro člověka nebezpečné i menší druhy bedel.
  • Zažívací potíže, ale ne intoxikaci mohou způsobit například holuběnky.
  • Otravy muchomůrkou zelenou a příbuznými houbami - Středně těžký stupeň otravy tohoto typu  vyvolá u dospělého člověka požití už 1/4 až 1/2 plodnice, smrtelná dávka jsou 1 nebo 2 plodnice. Pro otravu je typické dlouhé bezpříznakové období, které trvá 8 až 12 hodin po požití houby. Prvotní příznaky jsou prudká bolest v celém břiše, zvracení a průjmy, pak žízeň, selhání ledvin a v nejhorším kolapsem. V druhém období otravy, které nastupuje 4. až 7. den po požití houby, se objevuje selhání jater a může končit komatem. Pokud člověk přežije tato dvě období, zůstávají mu trvalé následky v podobě postižení jater a ledvin. Úmrtnost je 50 až 80 % případů těchto otrav. U dětí se možnost úmrtí ještě několikanásobně navyšuje. 
  • Otrava muchomůrkou tygrovanou – Muchomůrka tygrovaná obsahuje alkaloidy panterin a muskarin, které vyvolávají neurotoxické příznaky. Příznaky se rozvíjí velmi rychle do 2 hodin po požití. V úvodu jsou přítomny příznaky jako slinění či kolika, které přechází ve zmatenost s halucinacemi.
  • Otrava vláknicemi – Vláknice obsahují velké množství muskarinu, příznaky se opět vyskytují velmi rychle, už do 1 hodiny po požití. Objevují se zúžení zornic, nadměrné slinění, křeče břicha, zvracení a svalové křeče.
  • Otrava pavučincem plyšovým – Pavučinec plyšový je poměrně vzácná houba, která se u nás začala objevovat nedávno a připomíná ryzec. Příznaky otravy se mohou objevit až několik týdnů, základním projevem otravy je akutní selhání ledvin.
  • Otrava lysohlávkami – K otravě dochází nejčastěji při záměrném požití hub za cílem příjemného drogového zážitku. Látky obsažené v lysohlávkách ale mají nepředvídatelné účinky a může dojít k předávkování. Mezi hlavní příznaky otravy patří zmatenost, halucinace, někdy i stav zmatenosti s agresivitou nebo poškozováním.  
  • Otrava vláknicí začervenalou  - Mezi příznaky patří nevolnost, křeče, slinění, třes, prudké bolesti v břiše, dušnost a pokles krevního tlaku. Nemocný je ohrožen otokem plic a srdečním kolapsem.

První pomoc při otravě

  • Nejdříve vypijte vlažnou slanou vodu a vyvolejte zvracení. Nepijte mléko!
  • Užijte větší množství živočišného uhlí a zapijte minimálně půllitrem černého čaje.
  • Zajistěte zbytky hub pro laboratoř. Je to nutné pro stanovení léčby
  • Kontaktujte rychlou záchranou službu.
  • Kontaktujte nonstop linku Toxikologického informačního střediska:  224 91 92 93 a 224 91 54 02. Připravte se na dotazy, kdo je postižený, kolik váží, měří, kolik mu je let, před jakou dobou houby požil, v jakém množství, jaké má přiznaky a jaká opatření byla dosud podniknuta. 

Video V lesích nyní moc hub neroste, je ale mezi nimi i vysoce ceněná Lesklokorka lesklá. - Hynek Zdeněk, blesk.cz

 

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud