Za norka kompenzace až 7 tisíc? Obránci se bouří, ministerstvo brání: Není to na nás

Autor: Nikola Forejtová - 
28. června 2020
18:18

Za jednoho norka finanční kompenzace 6900 korun a za lišku 5400 korun - takový je návrh poslankyně Margity Balaštíkové (ANO), který schválil v únoru sněmovní zemědělský výbor. Uvedené částky by měly získat bývalí majitelé kožešinových farem, kteří museli loni v únoru nadobro zavřít krám. Částka je ale podle ochránců zvířat směšně vysoká a jak předkladatelé, tak i ministerstvo k nim nemá potřebné analýzy. Ministerstvo se pak brání: Konečná částka je na poslancích, nikoliv na resortu samotném. Částky pak podle mluvčího vychází z dat předkladatelů. 

Nový norkový kožich české výroby už si od loňského února nepořídíte. Tehdy totiž začal platit zákaz chovu zvířat za účelem výroby těchto módních výstřelků. Chovatelé měli od přijetí zákona rok a půl na likvidaci svých farem. Pro mnohé z nich to znamenalo nejen to, že opustí své životní dílo, ale také budou muset zaplatit za zavření „krámu“. 

„Byla to ale praktika, která nepatří do 21. století. Ta zvířata byla držena ani ne na metru čtverečním, přitom to jsou nedomestikovaná zvířata. Žili jen proto, aby byli posláni do plynové komory, nebo aby byli zabiti elektrickým šokem,“ představuje pro Blesk Zprávy druhou stranu mince předseda spolku OBRAZ - Obránci zvířat Marek Voršilka.

Kompenzace sebere 180 milionů

Od té doby, co byly farmy loni zavřené, se na půdě Sněmovny jedná o odškodnění pro podnikatele. Farmy totiž byly mnohdy jejich jediným zdrojem příjmu a častokrát se jednalo i o dlouholetý rodinný podnik. „Je to rodinná tragédie. S manželem jsme do farmy investovali všechno a vedli jsme ji 30 let, než jsme ji předali dceři. Teď nám seberou několikamilionový podnik a slíbené odškodné pořád nikde,“ svěřila se loni Blesk Zprávám bývalá chovatelka Marie.

Sněmovní zemědělský výbor se ale v únoru na kompenzaci dohodl. Přesněji přijal návrh poslankyně Margity Balaštíkové (ANO), který stanovuje fixní kompenzaci ve výši 6900 korun za norka a 5400 korun za lišku. To by z rozpočtu ukrojilo 176 miliónů. 

Navrhovaná kompenzace je ale podle ochránců zvířat několikanásobně vyšší, než je záhodno. „Například majitel největší norkové farmy ve Velkém Ratmírově má nyní dostat z peněz daňových poplatníků 100 milionů korun, přestože dle svých slov do chovu investoval pouze 30 milionů korun. Majitelka farmy ve Vítějevsi odhadla hodnotu své farmy na 4 miliony korun, daňoví poplatníci jí však nyní mají zaplatit 24 milionů korun,“ argumentuje OBRAZ.

Video Záběry zvířat držených v klecích na českých kožešinových farmách - OBRAZ Obránci zvířat - obrancizvirat.cz

Ministerstvo: Není to na nás

Podle OBRAZU nedokázalo ministerstvo zemědělství a ani samotná předkladatelka doložit, proč je kompenzace tolik vysoká. „Myslím, že většina chovatelů by akceptovala menší částku, se kterou přišel poslanec Vlastimil Válek. To je ale moje osobní hypotéza (…) Oslovili jsme ministerstvo, aby nám podali seriózní analýzy, ale nic takového neměli,“ uvedl pro Blesk Zprávy Voršilka.

„Pozměňovací návrh přišel strašně rychle a upřímně řečeno, naprosto chyběla jakákoliv data, která by vysvětlovala výši té kompenzace. Mně to přišlo jako naprosto vycucané z prstu,“ řekl pro Seznam Zprávy Válek. 

Konečná kompenzace každopádně není na ministerstvu zemědělství, ale na poslancích, jak upozorňuje Blesk Zprávy mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Přitom ministerstvo svůj návrh podalo. Ten počítal s kompenzacemi okolo tří tisíc korun. 

Co se týče samotných analýz, ministerstvo se prostřednictvím Blesk Zpráv brání. „Dle informací předkladatelů návrhu se sazby kompenzačního příspěvku opírají o posudky na hodnotu majetku a výši průměrných nákladů spojených s ukončením chovu, který je následně rozečten na chovaná zvířata,“ informuje Bílý. 

„MZe jednalo s chovateli o stanovení způsobu kompenzace. Výsledkem byla shoda na náhradě škody, a to formou sazby na jednotlivá chovaná zvířata, kdy počet zvířat bude stanovený na základě kontrolních protokolů krajské veterinární správy z doby ukončení provozu kožešinových farem,“ doplňuje tiskový mluvčí resortu, který vede Miroslav Toman (ČSSD). K dohodě o výše sazby sice nedošlo, přesto MZe souhlasí s principem odškodnění dle počtu chovaných zvířat.

Video Ochránci zvířat našli na kožešinové farmě stovky zanedbaných zvířat. - Humane Society International, Oikeutta Elaimille

Zvířata, která se na farmách ještě v loňském roce chovala, se prodávala do zemí, kde ještě výroba kožešin funguje. Nejčastěji do Polska. 

Pokud pak poslanci návrh schválí, musí chovatelé podle Bílého vyplnit žádost, která musí obsahovat následující věci: Adresu míst, kde žadatel provozoval chov zvířat pro kožešiny, druhy chovaných zvířat a jejich počet - a to v letech 2014 až 2018, datu ukončení provozu, celkovou částku a bankovní spojení. Samotné ministerstvo pak bude po krajské veterinární správě požadovat vyjádření, potvrzující doklad a správu o ukončování a kontrolách provedených na chovné stanici. 

„Zavání to korupcí“

Voršilka zdůrazňuje, že OBRAZ nezpochybňuje kompenzace jako takové. Nelíbí se jim ale dohodnutá výše, jak již bylo zmíněno výše. „Neudělali seriózní analýzu ekonomiky, což je smutné, když se bavíme o zákazu tři roky starém,“ konstatoval Voršilka s tím, že nechtějí, aby z kompenzace bylo zlaté vejce pro bývalé chovatele. Uznává, že pár let před zákazem došlo k mohutným investicím na kožešinových farmách, jak nám ostatně potvrdila i oslovená chovatelka Marie.

„Lze jen spekulovat, jestli za přemrštěnými částkami stojí hloupost, šlendrián, korupce nebo něco jiného. Nemohu vyloučit, že jde o cynický kalkul, kterým se agrární sektor snaží kožešinové kompenzace schválně předražit, aby se pak mohl bránit dalšímu zpřísňování ochrany zvířat a strašit, jak to bude zase drahé,“ dodal Voršilka.

Jako příklad uvádí předseda nyní probíraný zákon o zákazu klecových chovů slepic. Voršilka se obává právě argumentu o „drahé srandě“. 

 

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud