Skeptici šílí kvůli „lejstru“ pro proutkaře. Ministerstvo: Jen dohlížíme, chtěl je trh práce

Rodina, která si chce nechat vykopat studnu, muž ve středních letech a virgule. Tak obvykle vypadá obrázek, ve kterém v Česku najdete proutkaře. S postupujícím suchem, které bylo intenzivní zejména loni, se schopnost najít vodu stala velice žádanou, a je jedno, že to někdy zahrnuje kontroverzní způsoby.

Proutkaři se u nás těší oblibě, tak velké, že svou činnost nemusí provozovat v šedé zóně, ale naprosto oficiálně. V Národní soustavě povolání existuje standard, který popisuje, jaké znalostní nároky se kladou na takovou osobu a jakou zkouškou musí projít. Jde o uznanou profesní kvalifikaci, což by se dalo nazvat jako dovednost, kterou lidé získali jinak než formálním vzděláním ve škole. Vlastní profesní kvalifikaci mají například kosmetičky, kominíci nebo chůvy. V případě proutkařů se jmenuje Detekce anomálií zemské kůry.

„Vykaďte rakovinu,“ nabádali šarlatáni nemocné. Po skandálu mění Aktip název, bude šidit dál?

Taková osoba má podle databáze průměrné finanční ohodnocení 16 – 28 tisíc korun a její pracovní činnost zahrnuje mimo jiné „vyhledávání zvodněné zóny za účelem stavby studny“, „vyhledání tektonických linií v terénu“ či „vyznačení anomálií v terénu, zakreslení výsledků prací do náčrtku“. Požadavek na formální vzdělání? Střední škola s maturitou.

Autorizujícím orgánem profesní kvalifikace Detekce anomálií zemské kůry je ministerstvo zemědělství, což znamená, že pověřuje subjekt, který bude proutkaře zkoušet, že umí všechno, co mají. Jinými slovy dává svolení třetí straně udělovat proutkařům oficiální lejstro. Touto třetí stranou je Česká psychoenergetická společnost (ČEPES).

Spolek virguli věří, vědci kroutí hlavou

S tím má problém Český klub spektiků Sisyfos, který dlouhodobě kritizuje, že proutkaři existují. Nevidí v tom odbornou profesi, pouze šarlatány, kteří předstírají, že umí hledat vodu. Vznik profesní kvalifikace, která platí od srpna 2019, podle nich dává činnosti oficiální punc, což celou situaci ještě zhoršuje. V říjnu tak ministerstvu zemědělství a České psychoenergetické společnosti udělilo anticenu Bludný balvan v kategorii družstva.

Klub upozorňuje mimo jiné na fakt, že standard nastavuje pro proutkaře jasná pravidla, takže uchazeč skutečně musí umět hledat vodu na základě faktů. „Poté ho v kurzu naučí jak zákazníky ošálit máváním proutku a ČEPES může sbírat ‚důkazy' o tom, jak proutkařství funguje,“ komentuje Sisyfos. „Přesvědčování důvěřivých lidí pomocí polopravd je efektivním způsobem dlouhodobého klamání. Zásadní problém nastává tehdy, když se nechá zmást autorizační kapacita,“ dodává.

Česko zaplavily falešné nanoroušky. Ohrožují zdraví i život nemocných, varují experti

Česká psychoenergetická společnost se netají tím, že se zabývá nevysvětlitelnými jevy. I v záhlaví své stránky uvádí jako svůj zájem esoteriku. O oficiální ustavení profesní kvalifikace proutkař usilovala od roku 2009, posun nastal v roce 2013, kdy začalo zpracovávání standardu. Sama popisuje, že název proutkař bylo pro ministerstvo školství (tzv. další vzdělávání spadá do jeho gesce) moc, takže se dohodli na jménu Detekce anomálií zemské kůry.

ČEPES je totiž přesvědčena, že hledání vody pomocí virgule je možné. Odkazuje v té souvislosti mimo jiné na Bibli a zmínky o Mojžíšovi, kterému se podařilo najít vodu ve skále. Jako největší důkaz, že virgule má doložitelnou historii, však uvádí literární dílo De re metallica od německého myslitele Georgiuse Agricoly, jenž se hledáním vody pomocí „zvláštního osobního nadání“ a proutku zabýval, navíc část tohoto díla sepsal v krušnohorském Jáchymově. Proutkaři obecně odkazují na Agricolu jako pomyslného zakladatele oboru.

Za vším hledejte zájem trhu

Ministerstvo zemědělství nicméně odmítá, že by existenci lidí s virgulí legitimizovalo. „Profesní kvalifikace Detekce anomálií zemské kůry vznikla na základě požadavku trhu práce,“ vysvětlil pro Blesk Zprávy mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Podle něj existují jasná pravidla, jak autorizující osoba (pro připomenutí, je jím esoterický ČEPES) proutkaře monitoruje a zkouší. „U této profesní kvalifikace, stejně jako u všech ostatních, jsou jasně definovány požadavky na autorizovanou osobu, stejně tak jsou exaktně definovány v kvalifikačním a hodnotícím standardu teoretické a praktické otázky, které musí žadatel o zkoušku splnit,“ popisoval Bílý.

Popis profesní kvalifikace Detekce anomálií zemské kůry aka proutkaře v Národní soustavě povolání | Národní soustava povolání

Hlavně ale vyzdvihl, že za tvorbou profesních kvalifikací stojí Sektorová rada pro osobní služby, kterou licencuje Hospodářská komora ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR. „Ministerstvo zemědělství neumožnilo vznik standardu povolání proutkař. Sektorová rada pro osobní služby, kterou zřizuje Hospodářská komora České republiky (HK ČR), navrhla vznik kvalifikačního a hodnotícího standardu profesní kvalifikace Detekce anomálií zemské kůry, ve které jsou exaktně definována zkušební kritéria pro zkoušku této profesní kvalifikace dle zákona 179/2006 o uznávání výsledků dalšího vzdělávání,  který je v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“ uvedl mluvčí ministerstva.

Papežova moč za sedm tisíc? Příznivci urinoterapie jásají. „Absurdní,“ křižují se odborníci

Takže abychom si to shrnuli – ČEPES po dlouhé diskuzi přesvědčila zástupce sektorové rady (HK ČR), aby se začalo pracovat na ustanovení standardu pro proutkaře. Po zapojení ministerstva školství, které se profesním kvalifikacím věnuje, došlo k vytvoření názvu Detekce anomálií zemské kůry a dalších pravidel. Jakmile byl standard vytvořen, kvalifikace byla zapsána do Národní soustavy kvalifikací (gesce ministerstva práce a sociálních věcí). Autorizujícím orgánem se stalo ministerstvo zemědělství, které jako autorizující osobu pověřilo ČEPES.

Je tedy kritika na místě? To už záleží čistě na tom, jak vnímáte hledání vody pomocí virgule. Ministerstvo zemědělství v každém případě podotýká, že standardy navržené sektorovými radami věcně upravuje a pravidelně kontroluje autorizované osoby.