9°C
Kůrovcová kalamita v Česku: Konec za 3 až 5 let, míní Brabec. Záleží i na počasí
Podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) by kůrovcová kalamita mohla skončit za tři až pět let. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) k tomu dodal, že záleží i na množství srážek. Ministři to řekli novinářům po schůzi poradního týmu prezidenta Miloše Zemana, kteá se uskutečnila tento víkend.
Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem, letos pokračuje v postupném vyplácení peněz a prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let.
„Co je důležité, že jsme ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí hlavně otevřeli rozsah těch stromů, které tam mohou být,“ dodal Toman. Podle něj je třeba zkoušet, které druhy stromů se budou nejlépe vyrovnávat se změnou klimatu.
Druhově pestré a bohatě strukturované lesy podle expertů více odolávají suchu i kůrovci. Na změnu složení druhů dřeva by se měl podle expertů připravit i dřevozpracující průmysl, protože vzroste mimo jiné podíl listnatých stromů.
Šlo tomu zabránit?
Hradní mluvčí Jiří Ovčáček po schůzce na twitteru uvedl, že expertní tým mimo jiné konstatoval, že ještě v roce 2015 bylo možné kůrovcovou kalamitu zastavit.
„Tehdejší ministerstvo zemědělství však nepodniklo adekvátní opatření,“ napsal Ovčáček. Dodal, že ke zhoršení situace přispěla také činnost zelených aktivistů bránících zásahům proti kůrovci. V roce 2015 byl ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) ministrem zemědělství Marian Jurečka za koaliční KDU-ČSL. Ministrem životního prostředí byl tehdy Richard Brabec (ANO).
Probíralo se i zadržování vody
Dalším tématem byly například projekty pro zadržování vody krajině včetně budování vodárenských nádrží.
„Obě ministerstva postupují v drtivé většině případů naprosto propojeně,“ uvedl Brabec. Ministerstvo životního prostředí podle něj registruje zvýšený zájem o dotace na opatření pro zadržení vody v krajině i od zemědělců, kteří jsou ochotní vzdát se části produkční plochy, aby mohl vzniknout třeba rybník nebo mokřad.
Enormní zájem je podle Tomana i o dotace na budování závlah či zádržných nádrží, které jsou pro závlahy zdrojem vody.
Rezervy vidí Brabec například v možnosti využití odpadních vod, které nejsou příliš znečištěné. Takzvané šedé vody, tedy vody ze sprch, myček, umyvadel, praček, by se mohly využívat například ke splachování.
Stát chystá v příštích letech stavbu několika vodních nádrží, pro Nové Heřminovy na Bruntálsku už se podle Tomana vykupují poslední pozemky a začíná se budovat přeložka mezi obcemi. Pro nádrž Kryry na Lounsku jsou uvolněné peníze na projektovou přípravu a výkup pozemků, pro vodní dílo Vlachovice ve Zlínském kraji začaly výkup pozemků a stavba přeložek.
Témata:
Související
Pokud by byly srážky radioaktivní, DDT nebo něco podobného tak by se to možná do těch třech let zvládlo. Spíš za pár let porazíme poslední strom a bude po problému.