Expert o exekucích: Češi dluží 300 miliard a bude hůř. Novinku od Benešové zkritizoval

Autor: Nikola Forejtová - 
27. května 2020
15:20

Češi se dál perou s dluhy a koronavirová krize situaci vůbec nepomůže. V exekuci je podle dat z roku 2019 783 tisíc Čechů a jen na jistinách dlužíme 291 miliard. Je pak pravidlem, že řada dlužníků, neboli povinných, má navíc na krku i pět exekucí. Kolo nevymahatelných dluhů by mohla podle Radka Hábla, zakladatele Institutu prevence a řešení oddlužení, zastavit novela exekučního řádu. Ve Studiu Blesku ještě před koronakrizí osvětlil, jak novely budou vypadat. Nyní se ale obává, že se s nimi nepohne, což by mohlo mít silný dopad na očekávaný dramatický nárůst dluhů po krizi. Kupříkladu po roce 2008 se zvedl počet exekucí čtyřnásobně. Zkritizoval pak návrh ministryně Marie Benešové (za ANO), tedy tzv. Sněhuláka. 

„Dosavadní systém exekucí je naprosto neefektivní a nefunkční. To, že systém nefunguje, dokládá i fakt, že 70 procent dlužníků má více než jednu exekuci. Od začátku roku 2001, kdy se zavedli soukromí exekutoři, bylo zahájeno devět milionů exekucí a 4,48 milionu stále jede. Je to zatěžující pro úřady, povinné i pro zaměstnavatele nebo pojišťovny,“ myslí si Radek Hábl, který byl ještě před začátkem krize hostem ve Studiu Blesku. 

Chyb je podle odborníka celá řada. Tou největší je to, že se o jednoho dlužníka nestará jeden exekutor, uvedl. „Dnes, když má člověk třeba deset exekucí, tak to vymáhá deset exekutorů. To je to klíčové, co způsobuje chaos. Těchto 10 exekutorů duplikuje svou činnost. Všichni se doptávají na to samé u zaměstnavatele povinného, na úřadech, volají do bank apod. To vše kvůli jednomu dlužníkovi,“ míní Hábl.

Problémy by ale měly odpadnout novelami exekučního řádu, které mají za sebou zatím první čtení ve Sněmovně. Problémem ale je, že zpátky do pléna se jen tak nevrátí. Koronakrize totiž celý proces zbrzdila a zpátky k projednávání by se měli poslanci dostat v červnu. „Od března se změnilo to, že novely projednal podvýbor pro insolvence a exekuce. Nyní to poputuje do ústavně právního výboru,“ okomentoval posun novel pro Blesk Zprávy Hábl. 

Podvýbor pak schválil sloučení exekucí. V praxi by přijetí znamenalo, že všechny nové dluhy jdou k jednomu exekutorovi. „Nejde to ale do minulosti. To znamená, že se sice dlužník nezbaví předchozích exekutorů, ale aspoň ty nové exekuce půjdou pod jednoho člověka,“ vysvětluje Hábl.

Nové dluhy už pod jednoho exekutora?

Ukažme si to na příkladu: Josef má tři exekuce za jízdu na černo. O každou z nich se stará jiný exekutor. Pokud návrh bude přijat, Josefovi tyto tři pohledávky a tři exekutoři zůstanou. Následně přestane platit alimenty a kupříkladu nezaplatí telekomunikačním prostředkům. Oba nové dluhy půjdou pod jednoho exekutora.

To by pomohlo i podle dalších expertů v možnostech vymáhání, snížilo by to administrativní zátěž a pomohlo by to i s náklady exekutora a povinného - povinný by například nemusel dojíždět přes celou republiku, či by nemusel platit za několik dopisů od různých vymahačů.

Video Radek Hábl o změnách v exekučním řádu - Nikola Forejtová

Hábl: Vládní návrh nahrává korupci

I přesto, že slučování je podle Hábla krok správným směrem, vidí jednu z novel, vládní, jako nedokončenou a nahrávající korupci. Nelíbí se mu především to, že ve vládním návrhu zůstává tzv. svobodná volba věřitele.

Expert se ale přiklání k tzv. teritorialitě, tedy k tomu, že exekutor bude pracovat po krajích a případy mu bude přidělovat soud. Nebude si jej tedy najímat sám věřitel.

Benešová postavila „sněhuláka“. Sklidila kritiku

Korupci pak podle Hábla, ale i podle Exekutorské komory, přináší i tzv. Sněhulák, kterého nyní tasila ministryně Marie Benešová (za ANO). „Sněhulák není teritorialita, je to napůl cesty mezi teritorialitou a stávajícím systémem. Zavádí sice pravidlo jeden dlužník =  jeden exekutor, což je v pořádku, ale zároveň tam nechává volnou ruku věřitelům. Tedy že věřitel navrhne exekutora a všechny další exekuce se přidělí jemu, což je neakceptovatelné,“ zmiňuje Hábl.

„Zásadním momentem by mělo být právě určení teritoriality. Pokud by toto prošlo a nebylo by svobodné vybírání setřeno, tak by byl ještě větší boj o to, kdo získá tu první exekuci, aby mu pak mohly padat ty další a další,“ obává se Hábl. Zmiňuje, že už dnes probíhá velká konkurenční soutěž o to, aby si věřitel vybral svého exekutora a vede to tak i k podplácení. 

Sněhulák se znelíbil i Exekutorské komoře. „Celý systém přidělování nových exekucí by vedl k vytvoření jen několika velkých exekutorských úřadů, protože služebně starší exekutoři s vysokým počtem v minulosti zahájených exekucí by získávali i nejvyšší počet nově zahájených exekucí,“ uvádí komora. 

V praxi by mohla novela Benešové vypadat takto: Josef získá novou exekuci, věřitel si vybere, kdo z exekutorů ji bude vymáhat. Další nově vzniklé dluhy by pak znovu vyřizoval exekutor, kterého si zvolil první věřitel. „Třeba vybere exekutora z Ostravy. Najednou to bude mít daleko nejen dlužník, ale následně i ostatní věřitelé,“ objasňuje Hábl. To podle něj opět podporuje soutěž, která je zde i dneska. „Exekutor, který to ukořistí první, tak bude mít jistotu těch ostatních pohledávek. Bude to pro ně zlaté vejce,“ dodává.  

Čistou teritorialitu ale obsahuje pirátská novela. Nejrozumnější by tak podle Hábla bylo, kdyby se obě novely sloučily dohromady a „vyzobalo“ by se z nich to nejlepší. 

„Zatím existují dva názorové proudy. Jeden je pro můj návrh, kterému říkám sněhulák. Tedy princip jeden exekutor, jeden dlužník. Druhá skupina lidí prosazuje teritorialitu. K jednotnému názoru jsme se stále nepropracovali. Stále o tom jednáme. Je to vážné téma,“ reagovala na justiční změny ministryně Benešová pro Lidové noviny. 

Video Radek Hábl vysvětluje princip teritoriality - Nikola Forejtová

Od Pirátů přišla místní příslušnost a z vládní novely slučování exekucí a také nastavení hranic pro nevymahatelné dluhy. „Drtivé množství z těch 4,48 milionu exekucí je nevymahatelná. Je na lidi, kteří mají třeba 10 exekucí, a tak se i kolikrát sami rozhodnou dále nesplácet. Nové pravidlo říká, že pokud nebude za tři roky z dluhu uhrazeno nic, tak se rozhodne o zastavení exekuce. Věřitel se ale v tuto chvíli může rozhodnout, že nevnímá dluh jako nevymahatelný a za poplatek může nechat řízení znovu rozběhnout,“ vysvětluje další možnou změnu. Dosud jsou exekuce nezastavitelné a dluh nad jistinu nadále roste.

Zastavení bezvýsledných exekucí je logickým krokem tam, kde jsou mnoho let vedeny exekuce, které nelze vymoci a které již představují zbytečnou zátěž pro účastníky řízení i pro soudní exekutory, míní dále Exekutorská komora. „Při zastavení těchto exekucí je však ale potřeba myslet i na to, že i u těchto exekucí vznikly náklady a někdo by je měl hradit,“ dodává mluvčí Lenka Desatová.

Novou vlnu exekucí chtějí experti v novém kabátě

Hábl nicméně doufá, že klíčové změny se stihnou projednat do konce roku. Koronavirová krize totiž v dalších letech nejspíše dramaticky zvedne počet dlužníků. „Děje se tak v každé krizi. V důsledku krize z roku 2008 se v dalších letech zvedl počet exekucí čtyřnásobně,“ míní Hábl. 

Upozorňuje, že většinou nastoupí tento důsledek se zpožděním. Chvíli totiž trvá, než se z dlužné jistiny stane dluh vymáhaný exekutorem či soudem. V ohrožení jsou pak podle experta firmy, které mohou kvůli krizi zkrachovat a nebudou tak moci splatit půjčku a úvěry. „Než nastane příliv nových exekucí, musí být schválená nová pravidla. Jinak to zatíží úřady, zaměstnavatele, věřitele i exekutory samotné,“ zdůrazňuje.

„Lidé nejeví zájem, přitom máme konečně šanci“

Obě novely jsou ale nyní podle Hábla mírně ve stínu. „Mrzí mě, že řešení prostředí exekucí nyní probíhá mimo zájem veřejnosti i přes to, že se to týká nás všech. Teď se opravdu láme chleba a máme šanci po dvaceti letech to prostředí změnit. Vidíme i snahy novelu odsunout a prodloužit anebo ji okleštit. Nejlépe, aby se na hlasování nedostalo do voleb,“ doplňuje Hábl, který má osobní zkušenost s neúnosným dluhem své příbuzné. 

S nadějí ale zmiňuje, že hrubé chyby v systému jsou už aspoň opraveny. „Nálada se trochu změnila. Byla udělána celá řada opatření a hlavně byly smeteny nesmyslné úroky. Máme tu i dohled České národní banky,“ zmiňuje Hábl. 

Expert na exekuce, zakladatel Institutu prevence a řešení předlužení a také tvůrce mapy exekucí Radek Hábl se rozpovídal ve Studiu Blesk i o podrobnostech teritoriality a o tom, jak by to v praxi mělo vypadat. Části rozhovoru naleznete ve videích článku. 

zdenek43 ( 27. května 2020 23:30 )

Kdo nese vinu za parazitický exekutorský zákon v ČR ..... ti - kzeri dnes v roce 2020 jsou priklad - prezident CR Milos Z E M A N .......

Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) - geneze. Vysvětlení zaslal Přemysl S v o b o d a.
Poslanecký návrh, 1999:
předkladatelé:
Ing. Pavel Svoboda, Unie svobody:
JUDr. Cyril Svoboda, KDU::
JUDr. Pavel Němec, Unie svobody:
Ing. Jan Grůza, KDU:
Zdeněk Kořistka, Unie svobody:
JUDr. Karel Kühnl, Unie svobody:
Ing. Pavel Pešek, Unie svobody:
Vláda (Miloš Zeman) návrh projednala 1.11.1999,,,,, Zákon byl PSP schválen 25.5.2000,... z přítomných 173 poslanců pro 155, proti 5.

Hlasování proběhlo dne 26.1.2001, z přítomných 158 poslanců pro 130, proti 3, a to z ODS, jmenovitě Marek Benda, Ing. Jiří Patočka, Josef Ježek. Zdrželo se 25 poslanců, z KSČM 20, z ODS 3 a ČSSD 2. Zákon byl doručen prezidentovi (V.Havel) k podepsání 8. 3. 2001. Prezident zákon podepsal 22. 3. 2001.
Zákon byl vyhlášen 3.04.2001 ve Sbírce zákonů v částce 48 pod číslem 120/2001 Sb.

zdenek43 ( 27. května 2020 23:24 )

zase dalsi EXPERT . . . . vse by se zjednoduslilo - kdyby politici SOUDRUZI se vratili ke STANDARTU a prestali z EXEKUCI v Cesku umyslne delat KSEFT - -

Když porovnáte, kolik zaplatí v exekuci český dlužník ve srovnání s tím německým nebo polským, zjistíte obrovský nepoměr. Dluh za pokutu od revizora je v České republice průměrně 1 020 korun, když k němu ale naskočí i poplatek pro českého advokáta a exekutora, rázem je z něj 14 367 Kč. V Německu přitom i s poplatky pro advokáta a exekutora dlužník zaplatí 3 307 korun, v Polsku s podobnými poplatky 4 323 korun.

V Německu i v Polsku tedy dlužník zaplatí v exekuci na poplatcích zhruba jen třetinu toho co u nás. Za poplatek advokátovi zaplatíte v Polsku 663 korun, německý advokát dostane při vymáhání tisicikorunové částky 1 116 korun. Český advokát si na podobném úkonu vydělá hned 4 719 korun. Čeští advokáti tvrdí, že za míň peněz by to prostě nedělali.

To ale není všechno, dlužník musí zaplatit taky poplatek exekutorovi. Nejmíň zaplatí dlužník v Německu, jen pětistovku. Vymahač je tam ale státní zaměstnanec a placen je tak z daní všech. Poplatek polskému exekutorovi začíná na 2 000 českých korun plus možné náklady. Český exekutor dostane jako odměnu a náhradu nákladů až 6 500 korun.

Kvazimoda ( 27. května 2020 19:49 )

Víte proč v ČR tolik exekucí..., protože v ČR exekuce jé BIZNES...Poplatek jaký účtují v ČR v 5(PET)krát větší než v sousedním Polsku, Swiss, nebo Německou...Ale "VŠECHNY SNAŽÍ"z obrazovek televize "POMOC", kvůli hlasům voličů..., a lidé platí, platí, a platí...

tomik007 ( 27. května 2020 16:56 )

BUDE LIP - sa nekona sudruhovia

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud