Papežova moč za sedm tisíc? Příznivci urinoterapie jásají. „Absurdní,“ křižují se odborníci
Moč se dá použít při léčbě infekce, dá se s ní dezinfikovat zranění, dokáže vyléčet šedý zákal a je vhodná i na klystýr - tak to aspoň vidí zastánci urinoterapie. Před časem se dokonce objevil i inzerát, kde prodejce nabízel moč papeže Jana Pavla II. za sedm tisíc. Přidal k ní i příběh o tom, jak instalatér vzácnou kapalinu získal. Paradoxní je, že zesnulý papež umřel se zánětem ledvin. Řada lékařů ale má konzumování moči za absurdní. Její složení může být totiž toxické a pro tělo nebezpečné.
„Léčivá Urinka - šance pro nemocné!!! V červenci r. 1995 Svatý Otec Jan Pavel II. navštívil Slovensko a mimo jiné se ubytoval v luxusním Apartmá v Bratislavě. Šikovný technik odšroubal potrubí a čekal, až to poteklo. Čekání bylo plodné - urinka potekla,“ láká příběhem prodejce na internetu.
Inzerát, který se poprvé objevil už v roce 2016, se opět navrátil a z lidí tahá i sedm tisíc za lahvičku moči. „Již 47 věřících potvrdilo, že Urinka Svatého Otce je obzvláště léčivá!!! Božena z Turzovky tvrdí, že jí tento svatý mok vyléčil exzém...Polkněte lžičku před spaním a budete zas jak rybičky!!!“ napsal dále obchodník. Přidal i fotografii moči s popiskem.
Jan Pavel II. zemřel v roce 2005 se zánětem ledvin, tedy orgánem, který zodpovídá za vylučování nečistot těla tím, že vytváří moč. I kdyby v roce 1995 nebyla ještě papežova moč líhní bakterií, stále je to tekutina, která je 25 let stará.
Moč na šedý zákal, infekci i oděrku?
Najdou se i tací, kteří by sedm tisíc za moč papeže rádi dali. „Urina v silné koncentraci nejenže oslabuje viry jako jsou obrna a vzteklina, ale přímo je ničí. Zároveň účinkuje jako výtečná a jistá přirozená vakcína a osvědčila se v léčbě široké škály neduhů, včetně chronických a akutních zánětů jater, černého kašle, astmatu, senné rýmy, planých neštovic, migrény a zažívacích potíží. Dále zkoušky s urinou prověřily, že zaručeně léčí šedý zákal,“ tvrdí zástanci urinoterapie.
Nejlepší je pak podle informací ranní moč, která obsahuje velké množství hormonů a nejvíce vyloučených vitamínů a minerálů. Moč ve skutečnosti opravdu obsahuje velké množství minerálů a vitamínů, ale rovněž také velké množství odpadních látek, molekul vyfiltrovaných ledvinami z krve a nevyužitých vitamínů.
Experti: Absurdní a nebezpečné
„Moč obsahuje spoustu látek, kterých se tělo chtělo zbavit, a nedává smysl mu je znova podstrkovat. Nesmyslná jen proto i urinoterapie neboli léčba z oblasti alternativní medicíny, při které pacient pije svou vlastní nebo cizí moč nebo se jí potírá,“ odporuje uroložka Michaela Matoušková z České urologické společnosti ve svém článku o urinoterapii.
Český klub Sysifos, který je složen z vědců a expertů na různá témata a zaměřuje se na vyvracení mýtů a nepravd, se o urinoterapii také zajímal. Jejich závěr se dá shrnout do jednoho slova. „Absurdní“.
Přesto se najdou lidé, kteří si urinoterapii nemohou vynachválit. Doporučují pít ji, potírat se s ní, kapat si ji do očí či nosu a dělat si s ní klystýr. Zmiňují ale, že se musí jednat o moč zdravou a rovněž upozorňují, že se tělo musí na urinoterapii připravit.
Přípravou pak míní očistu od tučných a nezdravých potravin, od cukru, mouky a od masa. Člověk by měl prostě alespoň dva týdny před začátkem terapie zdravě jíst a cvičit. Pro začátečníka doporučují zastánci urinoterapie, aby začal s proplachováním nosu a úst močí a s potíráním pokožky. Zdůrazňují pak, že má člověk vnímat chuť i barvu své moči - na tom totiž dokáží poznat, jestli se správně stravují a tělo se léčí.
Na ruku jde zastáncům a podporavatelům urinoterapie také fakt, že urina je ve stopovém množství obsažena i v různých masitčkách či v balzámech na rtech.
S močí si hrají i babské rady, které doporučují moč jako dezinfekci nebo jako prostředek pro zmírnění bolestí při žahnutí medúzou a kopřivami. „Pokud je moč sterilní, posloužit by tak nejspíš mohla. Ovšem je skutečně sterilní? Při použití moči hrozí, že si do rány zanesete i nežádané látky. Když už, raději si ránu olízněte, protože sliny obsahují ptyalin a ten působí dezinfekčně. V moči žádná taková látka, která by dezinfikovala, není,“ doplňuje k tomu Matoušková ve svém článku.