Petr (44) přišel kvůli cukrovce o zrak: Boj s nemocí mu pomáhá vyhrávat čip pod kůží

Autor: ula, ČTK - 
15. ledna 2020
05:40

Pet (44) žije s cukrovkou prvního typu už 39 let. Nemoc mu vážně poškodila zrak. Katce (22) zjistili cukrovku před osmi lety. Profesionální hráčka amerického fotbalu se musela s nemocí chvíli smiřovat a omezovala ji při tréninku. Na první pohled upoutá pozornost lidí černý blikající senzor, který mají oba pacienti na paži. Pod kůží mají čip, který je varuje před poklesem krevního cukru. Vše si navíc mohou zkontrolovat v mobilu. Senzory představují podle lékařů další historický milník v léčbě cukrovky.

Když začal Petr chodit do první třídy, tak byl neustále unavený a pořád spal. Diagnóza zněla: diabetes I. typu. Podle svých slov ho nemoc nijak neomezovala, dokud se neobjevily závažné komplikace, které jsou s touto chorobou svázané.

„Mám problémy s očima, praskají mi cévy, mám novou čočku na pravém oku a zákrok na levém oku mě čeká příští týden,“ svěřil se Petr Blesk Zprávám.

Kateřina (22) zjistila před osmi lety během Vánoc, že s ní není něco v pořádku. „Já jsem hodně hubla, chodila jsem na záchod, hodně jsem pila a byla jsem unavená. Lékařka mi pak řekla, že mám diabetes. Zaskočilo mě to a chvíli jsem se s tím musela srovnávat,“ přiznala Kateřina, která používala glukometr a inzulinová pera.

Před čtyřmi lety začala profesionálně hrát americký fotbal. „Měřila jsem si hladinu krevního cukru čtyřikrát denně, což mě omezovalo při sportu, při trénincích mi bylo špatně,“ řekla Katka Blesk Zprávám.

Oba se rozhodli vstoupit do unikátní české klinické studie, ve které lékaři Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) porovnávali efektivitu glykemických senzorů u pacientů s inzulinovou pumpou a pery. Oba se shodují, že moderní technologie jim zlepšila život.

„Dneska technika zvládá věci, které dříve nebyly myslitelné,“ pochvaluje si Petr.

„Nejsem vzorný pacient, ale díky novým technologiím je to lepší a lepší, můj zdravotní stav se zlepšuje,“ dodává Katka.

Kateřina: Lidem říkám, že jsem kyborg

Petr i Kateřina mají na paži kulatou, černou vysílačku. Ta je napojená na senzor, který mají pod kůží. Vysílačka zaznamenává a přenáší veškeré údaje o hladině krevního cukru v krvi do mobilního telefonu.

„Prostřednictvím aplikace na mobilu se pacientovi po celý den ukazuje, jestli hladina krevního cukru stoupá, nebo klesá. Nový typ senzoru je navíc diskrétnější a díky integrovanému vibračnímu alarmu, jenž včas varuje před blížící se hypoglykémií, je vhodný i pro pacienty, kteří nedokážou riziko nebezpečí rozpoznat,“ řekl diabetolog Jan Šoupal, který je autorem studie o senzorech.

Studie trvala od roku 2013. Výsledky prezentovali čeští lékaři na velkých zahraničních konferencích i v médiích, byli citováni v americkém časopise, který se problematikou diabetu zabývá. I díky tomu jsou nyní senzory v České republice od prosince 2019 plně hrazeny pojišťovnami.

„Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů v 70. letech se jedná fakticky o třetí historický milník,“ uvedl ředitel VFN David Feltl. Senzory jsou buď nalepovací s jehlou, nebo se zašijí pod kůži.

Petr už měl i jiné senzory, tenhle mu vyhovuje, protože se mění jednou za půl roku. Jiné senzory se měnily po týdnu a rána mu hnisala.

Zákrok, během kterého se senzor aplikuje pod kůži, trvá zhruba 20 minut. Pacient potřebuje jen lokální umrtvení na paži, jinak je při vědomí a nic necítí. „Lidé občas zírají, co mám na ruce, já jim říkám, že jsem kyborg,“ směje se Kateřina. Více v rozhovoru:

Video  Kateřině, profesionální hráčce amerického fotbalu, cukrovka komplikovala sportovní kariéru.  - Andrea Ulagová, Blesk

„Senzor mě probudí i v noci,“ říká Petr spokojeně. Jak senzor funguje? Podívejte se na rozhovor s Petrem:

Video  Petrovi cukrovka poškodila zrak.  - Andrea Ulagová, Blesk

Milník v léčbě cukrovky

Pacientů s diabetem prvního typu je v Česku asi 60 000. Jejich nemoc je vrozená. Jde o poruchu imunitního systému, který zničí buňky produkující inzulin. Nedochází tak u nich k regulaci cukru v krvi, takzvané glykémii. Většina pacientů si pravidelně několikrát denně měří hladinu cukru v krvi. Odeberou si kapku na proužek papíru, který pak vloží do glukometru. Podle naměřených hodnot si pak aplikují inzulin umělý, buď inzulinovým perem s velmi tenkou jehlou, nebo pomocí inzulinové pumpy, kterou mají trvale připojenou k tělu kanylou.

Jak se zlepšil život pacientům se senzorem? Poslechněte si rozhovor s diabetologem, který studii představil v zahraničí:

Video  Rozhovor s MUDr. Janem Šoupalem  - Andrea Ulagová, Blesk

Léčba za 48 miliard

Na léčbu cukrovky jde asi deset až 15 procent částky vynaložené z českého veřejného zdravotního pojištění na léčení pacientů. Loni bylo na péči k dispozici asi 320 miliard korun, cukrovka tak spotřebovala zhruba 32 až 48 miliard korun.

Naprostá většina pacientů s cukrovkou trpí druhým typem onemocnění, které souvisí s nezdravým životním stylem a získává se v průběhu života. Těm zatím senzor pojišťovny nehradí. Diabetiků obou typů dohromady žije v Česku už kolem milionu. Nemoc se v případě špatně nastavené léčby postupně zhoršuje a přicházejí komplikace jako problémy s ledvinami, poruchy zraku nebo postižení nervů nohou.

Cukrovka je nejčastější příčinou dialýzy, tedy strojového čištění krve nahrazujícího činnost ledvin. Ve vyspělých zemích je také nejčastější příčinou slepoty. U asi 1,3 procenta pacientů si nemoc vynutí amputaci nohy.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud