9°C
Fascinující konec roku! Nebe nad Českem zalila ohnivá barva, co ji způsobilo?
Kdo se v Česku v pondělí odpoledne podíval k nebi, nemohl si nevšimnout, jak se na konci roku 2019 nádherně vybarvilo. Lidé začali brzo fotografie červené oblohy sdílet na sociálních sítích. Některé z nich jsme vybrali, další jste nám sami poslali. Pokochejte se těmi nejhezčími snímky.
Jako by se chtělo i počasí rozloučit s rokem 2019 a připravilo si pro lidi v Česku parádní překvapení. Mraky se zalily při západu slunce do rudé, oranžové, fialové a růžové. Mnohým lidem to nedalo a museli si scenérii vyfotit a pochlubit se i na sociálních sítích.
Někteří nemuseli pro fotku chodit daleko: „Je to náš výhled z okna, před půl pátou,“ okomentovala svůj snímek Emauzského kláštera Věra Horáková.
Jak vznikají červánky?
„Červánky můžeme zjednodušeně charakterizovat jako neobvyklou barvu oblohy a zabarvení oblačnosti, která je způsobena vysokým obsahem vodní páry v ovzduší. Z meteorologického hlediska řadíme červánky do optických jevů, které se vytváří v ovzduší pří východu a západu Slunce,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová.
Vznikají lomem slunečních paprsků v atmosféře. Paprsky se pak rozptýlí na molekulách vzduchu nebo částicích prachu. „Při východu a západu Slunce prochází sluneční záření v atmosféře delší trasu než v poledních hodinách, a proto se rozptýlené záření jeví jinak. Velikost rozptylu se zmenšuje s rostoucí vlnovou délkou procházejícího záření,“ dodává.
Červená část slunečního spektra se rozptyluje méně než například modrá či fialová, proto ve slunečním záření převažuje. Oblaky, které jsou tímto světlem nasvícené, se pak zbarvují do ruda. Červánky se vyskytují ještě nějakou dobu po západu Slunce.
Prezident komunista
Premier komunista
Predseda senatu komunista
Neni se co divit, ze se obloha zbarvila do ohnive rude.