Jakub se narodil bez ruky, Jan mu vytvořil robotickou protézu. Pomáhají i další Češi

  • Autor: Markéta Mikešová - 
    12. 12. 2019
    06:05

    Narodil se s chybějící částí končetiny, dlouho mohl používat jen jednu ruku. Robotická protéza mu ale doslova dala nový obzor. Mladému Jakubovi vytvořil pomůcku protetik Jan, který se navrhováním protéz zabývá. A není jediným Čechem, který se snaží pomáhat hendikepovaným. Je jich celá řada a všichni stojí za technologiemi světové úrovně - třeba aplikací pro lidi po mrtvici nebo komunikačním nástrojem pro neslyšící.

  • 1.Pokročilé bionické protézy

    Patří to mezi věci, při nichž si člověk vzpomene na cyberpunkové filmy. A při kterých se tají dech, jak daleko moderní technologie ve spojení s medicínou zašly. Dnes si i v Česku mohou lidé, kterým chybí končetina, pořídit pokročilé robotické protézy. Navrhuje je Jan Maleš ze společnosti Ottobock a již pomohl zlepšit dětství nejednomu dítěti.

    „Dělám tuto práci posledních 15 let, z toho 7 se věnuji neuroprotetice horních končetin,“ odhalil Maleš a snažil se vysvětlit, proč je tento obor podstatný. „Když se zeptám, co má vlastně ruka za úkol, tak vždycky první, co slyším, je úchop a manipulace. Jasně, to je pravda, ale ta ruka má spoustu jiných funkcí, jako je aktivní a pasivní stabilizace postoje během chůze, také funkce komunikační,“ popisoval odborník.

    Podle něj aktuálně existují čtyři druhy protéz. První jsou kosmetické, které mají za úkol jen vypadat, nemají funkce. Pak jsou tahové protézy, které sice určitou úchopovou funkci mají, ale je dělaná tahem na rameno, což není příliš zdravé. Následují sportovní protézy – určeny čistě na zátěže a fitness a nakonec myoprotézy.

    „Ty fungují na principu snímání akčního potenciálu ze svalových vláken. V motorickém kortexu mozku se vytvoří představa pohybu, skrze motorickou dráhu se dostane až do svalu a my ve svalu sejmeme akční potenciál a podle jeho úrovně rozlišujeme, co by protetická pomůcka měla dělat,“ nastínil Maleš, na čem jsou založeny. Jsou to ty protézy, které bychom mohli nazvat robotické.

    Podle něj nejde o až takovou novinku, první pokusy probíhaly již na začátku 20. století. Až v moderní době se však dá říci, že začínají být úspěšné a myoprotézy skutečně poskytují širokou škálu pohybu. Například ty, které vytváří Maleš, mají 16 úchopových vzorů.

    Děti musí získat myoprotézu co nejdříve

    Jeden z důvodů, proč se odborník tomuto oboru věnuje, jsou děti. I v Česku se totiž rodí řada dětí s vrozenou amputací. Jenže pokud je zasáhla jen na jedné straně, býval dříve často problém, že pojišťovny myoprotézy nechtěly proplácet. Argument byl, že pacienti vše zvládnou vykonat jednou rukou.

    „Teď si představte, že se narodí dítě bez ruky a ten pohybovaný program se tam (do mozku, pozn. red.) nenahraje. To je hrozný problém, protože jemná motorika se jeví kolem třetího roku života. V tento moment tam musíme dostat myoprotézu, abychom klienta naučili kooperovat oběma končetinami,“ popisoval Maleš.

    Jakubova myoprotéza, kterou vytvořil Jan Maleš.Jakubova myoprotéza, kterou vytvořil Jan Maleš. | Archiv Blesku

    Například Jakub, kamarád Maleše, právě vyrůstal bez jedné horní končetiny. Myoprotézu získal až ve 20 let svého života. Hodně věcí se musel v té době naučit, například používat vedle vidličky i nůž. „Konečně jsem začal jíst jako kultivovaný člověk,“ řekl se smíchem. Sám si také poprvé zavázal tkaničky. Kdyby s myoprotézou vyrůstal, řešit by to nemusel. „Problém byl ten, že jsem od narození používal převážně pouze jednu ruku,“ přiznává.

    I odborník říká, že získat myoprotézu až v tomto věku je hrozně pozdě. „Musíme to k dětem dostat v tom třetím roku,“ uvedl Maleš. Situace se ale podle něj lepší. Poté, co pojišťovny viděly, jak se dětem s myoprotézami daří, je pomalu začaly proplácet, byť jde zatím o jednotky případů.

  • 2.Tlumočník do znakové řeči vždy při ruce

    Když se potká neslyšící a slyšící člověk, může vzniknout jazyková bariéra. Přeci jen, mnoho slyšících, kteří by ovládali znakový jazyk, není. To může být problém zejména na úřadech a ve státních institucích, kde se lidé domluvit prostě musí nehledě na hendikep.

    Skupina neslyšících a částečně neslyšících lidí kolem Vojtěcha Mrózka a Lukáše Janduse Murína se jednoho dne rozhodla, že se situaci pokusí vyřešit. Přišla s aplikací Singslate, která neslyšícího online přes videohovor spojí s tlumočníkem. Ten zprávu obou stran dokáže pomoci vykomunikovat. „Obě strany jsou spokojené, je to boření bariér,“ řekl Murín. 

  • 3.Převod videa do textu pro neslyšící

    S nástrojem, který může zpříjemnit život neslyšícím, přišel i Petr Herian ze společnosti Newton Technologies. Vyvíjí software jménem Beey, jenž dokáže automaticky vytvořit titulky k jakémukoli videu. 

    „Já jsem si vzpomněl, že před 20 lety jsem byl na konferenci v Ženevě a viděl jsem tam první technologii na rozpoznávání řeči v angličtině. Ta společnost byla izraelská a říkali mi, že není nijak dokonalá, ale když naučí konkrétní osobu, jak správně mluvit na počítač, tak úspěšnost je asi 70 procent. A já jsem si řekl, že takovou technologii bych chtěl pro český jazyk,“ vzpomínal Herian, kde získal prvotní nápad.

    Spojil se tak s profesorem Janem Nouzou a ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci na programu začali pracovat. Dnes, o 20 let později, může Herian říct, že aplikace je funkční a pracuje podle představ, byť zatím ne vždy na sto procent.

    „Technologie Beey je celý ekosystém práce se zvukem a textem. Snažili jsme se, aby ten systém byl co nejjednodušší. Funguje tak, že máte nahrávku, ona se automaticky rozpozná. Pokud jsou tam chyby a chcete to zeditovat, tak velmi jednoduchým způsobem můžete. A pak vyexportovat do titulků,“ popsal šéf společnosti, jak vše funguje.

    „Ta technologie umí rozpoznávat 18 jazyků v reálném čase pomocí neuronových sítí. Umí rozpoznávat libovolného mluvčího i v horších zvukových podmínkách a umí toho mluvčího detekovat, pokud má v databázi zvukový otisk,“ dodal Herian. Neuronové sítě jsou forma umělé inteligence.

    Beey tak využijí zejména neslyšící, kterým se tím otevírá širší množství videí, které mohou sledovat. Software jim titulky prostě vytvoří. A nejen neslyšící jej mohou ocenit. „Už dnes se ta technologie používá pro přepis z různých jednání zastupitelstev. Pikantní je, že prvním klientem byla Česká národní banka, která přepisuje touto technologií tajná jednání bankovní rady,“ prozradil expert.

  • 4.Ovládání počítače pomocí očí, úst a hlavou

    Jedním z největších témat v rámci technologické pomoci lidem s tělesným postižením je usnadnění ovládání počítače. Takové pomůcky prodává například ostravská společnost Petit HW-SW. Na trhu je přes 20 let a podle jejího zástupce Jiří Menšíka je skvělé sledovat, jak se technologie vyvíjí.

    Dříve totiž lidé s postižením neměli příliš možností, jak počítač ovládat. Někteří to sice zvládali, ale jednoduchost sama to nebyla. V základu stálo především pasivní hlavové ukazovátko, které člověk nahnul a pomocí něj klikal na klávesy. To najdeme i dnes, ovšem je vybaveno aktivním hrotem.

    „Další způsob ovládání je pomocí spínačů. Pomocí jediného spínače můžete ovládat celý počítač, pokud máte nějaký sofistikovaný software, který vám to umožňuje,“ prozradil Menšík. „Začínali jsme dřevěnými tlačítky, která jsme dělali na koleně… samozřejmě doba pokročila i v tomhle, spínače jsou teď třeba senzorové,“ řekl a vzpomněl na slavného astrofyzika Stevena Hawkinga.

    „Byl to člověk, který měl amyotrofickou laterální sklerózu a postupem doby byl ochrnut. Ze začátku ovládal počítač spínači pomocí ruky, ale jak postupně nemoc pokračovala, tak dokázal ovládat počítač právě pomocí nějakého spínače, který měl umístěný pod brýlemi. Je to infrasnímač, který snímá vzdálenost od lícní kosti,“ vyprávěl Menšík.

    Ve výčtu pokračoval ovládáním počítače pomocí očí. Podle něj je to trend současné doby. Technologie existuje dlouho, ale až dnes se stala skutečně pohodlnou. „Kam jste se podívali, tam se posunuly oči. Dnes nám stačí malá kamerka umístěna pod monitorem, která vše sleduje. Nemáte na sobě žádné dráty, ale je to takové bezkontaktní ovládání,“ popsal expert.

    Nakonec zmínil ovládání pomocí úst a dotykové ovládání. „Dotykové technologie obrovsky pokročily. My jsme kupovali v roce 1994, když jsme začínali, pro speciální školu v Ostravě dotykový monitor za 80 tisíc korun,“ vzpomínal Menšík s tím, že dnes je možné výrazně větší displej koupit zhruba za 4000 korun.

  • 5.Aplikace rozmluví pacienty po mrtvici

    Novou pomůcku dostali také lidé, kteří trpí afázií. Tak se nazývá porucha řeči v důsledku poruchy řečových oblastí v mozku. Ta může nastat z různých důvodů, nejčastěji při cévní mozkové příhodě, úrazu, nádoru, intoxikaci drogami nebo alkoholem, zánětlivých nemocech typu encefalitida či při degenerativních onemocněních (Alzheimerova choroba).

    Pacienti v tomto stavu buď mají problém sami mluvit, nebo porozumět mluvenému slovu nebo obojí. Není to však neřešitelný problém, tzv. rozmluvit je pomáhají logopedi. Jednou z nich je Lucie Macková z pražské FN Královské Vinohrady. Připomněla, že poruchou trpěl i zpěvák Václav Neckář a dokázal ji překonat.

    Macková zdůraznila, že pacienti s afázií potřebují odbornou pomoc, ovšem často české nemocnice nemají dostatek logopedů. Podílela se proto na vzniku aplikace AfaSlovník. „My jsme vyvinuli tuto pomůcku, která s tím pomůže,“ řekla odbornice. Lidé si v online programu mohou trénovat porozumění řeči a postupně tak bojovat s afázií.

    Podle logopedky totiž problém nezasahuje do intelektu, a to, že někdo například po mrtvici hůře mluví, neznamená, že zhloupl. „Doufám, že celá republika bude brzy vědět, co je afázie, a že lidem u toho neklesá intelekt. Jen potřebují pomoc klinického odborníka,“ uzavřela Macková. AfaSlovník dle jejích slov používá již 800 lidí.

  • 6.Další technologie představí konference INSPO

    Všechny zmíněné aplikace, pomůcky a celá řada dalších technologií bude prezentována na konferenci INSPO, která se bude konat 28. března v Kongresovém centru v Praze. Témata setkání budou tři hlavní – přístup na web a mobilní aplikace pro hendikepované, zaměstnávání lidí s postižením a technologie pro sluchově postižené.

    „Konference mapuje současný vývoj a každým rokem představuje na konkrétních příkladech, jak lze nové poznatky vědy a techniky využít při zlepšování života lidí s různým zdravotním postižením. V posledních letech šlo například o využití neurotechnologií, 3D tisku, nanotechnologií, internetu věcí či umělé inteligence. V roce 2020 k nim přibude virtuální realita,“ uvedl Jaroslav Winter z pořádajícího sdružení BMI.

     

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

Volby 2020 (podzim)

Krajské volby 2020 Senátní volby 2020

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud