Vyhazov nevidomé učitelky, problém dostat se na nádraží: Postižení v Česku strádají

Autor: David Budai - 
3. 2. 2019
07:01

Češi se zdravotním postižením často čelí problémům nebo nepříjemnostem, které se „běžným“ lidem vyhýbají. Nejde jen o pro ně nedostupná nádraží nebo úřady, ale i to, že mnohdy tráví zbytečně mnoho času v pečovatelských institucích či nemají dostatek volnosti. Upozorňuje na to ombudsmanka Anna Šabatová, podle které by invalidé měli mít také právo více pracovat. „Zaměstnanost postižených je nízká,“ konstatovala v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Pan Antonín z jižní Moravy dlouhodobě trpí třetím a čtvrtým stupněm artrózy kyčelních kloubů a kvůli cukrovce také neuropatií. Až do začátku roku 2015 se docela obstojně pohyboval s pomocí francouzských holí. Jenže pak ho nečekaně postihla vážná virová pneumonie, kvůli které přišel o část rukou. Lékaři mu kvůli ischemii museli amputovat pravou horní končetinu v předloktí a části prstů na druhé ruce.

Nyní je tak schopen se pohybovat pouze s pomocí druhé osoby a dokáže ujít nanejvýš sto metrů. Požádal proto o takzvaný příspěvek na zvláštní pomůcku, v jeho případě konkrétně o příspěvek na auto, které by mu usnadnilo pohyb nebo třeba návštěvu lékařů. Podle pravidel by mohl dostat až 200 tisíc korun. S žádostí ale neuspěl, protože posudková komise dospěla k názoru, že postižení pana Antonína není dostatečné.

Stovky podnětů od postižených

Jde o jeden z 300 podnětů ohledně dávek pro lidi se zdravotním postižením, které loni řešila kancelář veřejného ochránce práv. Dalších 334 se týkalo invalidních důchodů, 46 podnětů pak diskriminace kvůli zdravotnímu postižení.

Od začátku roku 2018, kdy se ombudsmanka komplexně a naplno věnuje ochraně práv postižených lidí, podnětů přibylo. Navíc kancelář nově situaci aktivně monitoruje. „Řešíme věci, které souvisejí s dávkami pro lidi se zdravotním postižením, příspěvky na péči. Přístupnost budov, přístup k volbám nebo diskriminaci,“ řekla Anna Šabatová v rozhovoru pro Blesk Zprávy.

Zabývala se třeba možnou diskriminací učitelky na střední škole, která trpí vrozenou zrakovou vadou. Přestože s učením nikdy neměla potíž (vyučuje společenské vědy) a vedení ji podporovalo, nová ředitelka školy ji chce propustit. Paní se ovšem chce bránit a učit dále.

Jedním z problémů je podle Šabatové i skutečnost, že postižení lidé jsou často upoutáni na lůžku v pečovatelském domě a nemají svobodu. „Hodně lidí žije v institucích, přestože mají právo na nezávislý život. Společnost by se měla postupně posunout tak, aby taková instituce byla malá a flexibilní, aby člověk mohl vést nezávislý život. Aby si mohl říct: teď pojedu na výlet a mohl se domluvit, že bude mít asistenci. Aby to nebylo jen o běžném zabezpečení – jídlo, spánek nebo ošetření,“ uvedla ombudsmanka.

Nádraží nemají rýhy pro slepce

Její úřad se nyní zaměřuje na zkoumání běžných životních situací, na které postižení v Česku narážejí. Potíž je třeba s dostupností nádraží, kde mají problémy nejen vozíčkáři. „Ta přístupnost se nechápe jen jako fyzická bariéra, ale také, aby byly rýhy na zemi, aby to nevidomému usnadňovalo cestu,“ popsala Šabatová.

Podle ní je také potřeba, aby byl dostatek semaforů, které tikají, výtahů a nájezdových ramp. „Jsou to také bariéry pro neslyšící, tam je potřeba, aby měli věci graficky znázorněné. Je to celá škála věcí,“ řekla s tím, že na červen chystá souhrnnou zprávu o situaci zdravotně postižených.

„Lidé mají více ztížený život na venkově a v menších obcích, dostupnost služeb je tam nižší. Zároveň by ale měla existovat odpovědnost komunit – když tam někdo takový je, tak to nemusí být vždy na té profesionální bázi, ale starosta může zajistit, aby se takovému člověku na základě sousedské výpomoci pomohlo,“ uvedla ombudsmanka Šabatová.

Na co mají podle ombudsmanky postižení právo:

  • Aby mohli žít nezávisle a zapojovat se do všech oblastí života, musí mít zajištěn přístup do budov, k dopravě, informacím, službám a zařízením poskytovaným veřejně.
  • Mají právo rozhodovat o sobě samých a svém životě.
  • Je třeba zpřístupnit výuku speciálních dovedností (český znakový jazyk, Braillovo písmo aj.) a poskytnout lidem se zdravotním postižením dostatečné a individuální úpravy ve vzdělávání.
  • Nesmí být diskriminováni na pracovním trhu a mají mít stejné příležitosti a stejné možnosti odměny za práci jako zdravé osoby.

Video  „Zneužívačů“ dávek je v Česku minimum. Šabatová: Boj se vede s nevinnými  - David Budai, Blesk

Smrt Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Záznam zádušní mše O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Sledujeme, co se děje po veřejném rozloučení a pohřbu nejznámějšího českého zpěváka

Další videa