V Česku přibývá tlustých dětí, vinu nese i stát, připouštějí lékaři
Zhruba každé čtvrté dítě v Česku má nadváhu a každé desáté už je obézní. Navíc počet dětí, které mají problémy s hmotností, přibývá. V roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích pouze 3,7 procenta obézních dětí, takže za poslední čtvrtstoletí se počet dětí bojujících s obezitou prakticky ztrojnásobil. Lékaři z Nemocnice Na Bulovce označují situaci jako epidemii obezity a poukazují na to, že částečně nese vinu i stát.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) má více než 27 procent dětí v České republice nadváhu a téměř deset procent dětí je obézních. Pro srovnání, v roce 1994 registrovali praktičtí lékaři ve svých ordinacích pouze 3,7 procenta obézních dětí, takže za poslední čtvrtstoletí se počet dětí bojujících s obezitou prakticky ztrojnásobil.
Epidemie obezity
Lékaři z pražské Nemocnice Na Bulovce označují situaci posledních desetiletí za epidemii obezity. Stojí za ní dědičnost, kombinace vrozených předpokladů a tzv. obezitogenní prostředí, které děti obklopuje.
Svůj díl odpovědnosti nese podle odborníků i stát – politika, reklama a jednání s potravinářským průmyslem. V drtivé většině případů je však primární důvod vzniku nadváhy a obezity prostý: energetický příjem převyšuje energetický výdej.
Dětský organismus tak nezvládne spálit vše, co dítě snědlo a vypilo. Zásadní roli sehrávají především dva faktory: špatné stravovací návyky a nedostatek pohybu dítěte.
Odbornice radí: S hubnutím pomůže i pes
„Nejdůležitějším preventivním opatřením je pravidelná pohybová aktivita, stačí chůze. Dítě si musí vybrat aktivitu, která ho bude bavit a nikoli stresovat. V případě, že to situace rodiny umožňuje, je výhodou pořídit dítěti psa, který ho nutí chodit na pravidelné procházky a má i příznivý vliv na psychiku,“ říká Dagmar Slavíčková, lékařka Pediatrického oddělení Nemocnice Na Bulovce.
Mladší děti se léčí lépe
Sledování hmotnosti dítěte a základní intervence v případě nadváhy je v kompetenci dětského lékaře jako součást pravidelných preventivních prohlídek. Pokud se nejedná o vzácnou monogenní obezitu, při které jsou děti velmi obézní od raného věku, je poměrně velká šance na úspěšnou léčbu. Zcela zásadní však je spolupráce nejbližší rodiny dítěte.
„Úspěšnost intervenčních programů, jako je edukace, nutriční poradenství, psychologická péče, je obecně velmi nízká. Větší úspěch má intervence u dětí předškolního věku, které mají neobézní a motivované rodiče. Důležité je upravit životní styl celé rodiny a mít nad stravovacími návyky dítěte téměř plnou kontrolu,“ doplňuje Slavíčková.
Úspěšnost individuálních intervenčních programů s věkem klesá: Je 60procentní u šestiletých, ale jen 10–15procentní u desetiletých a starších dětí. Rodiče totiž postupně ztrácejí vliv na množství a složení stravy či aktivity dítěte, ale také se fixují jídelní a pohybové zvyklosti, a dokonce i metabolické programování organismu.
Kde končí nadváha a začíná obezita?
Zatímco u dospělých se pro orientační hodnocení stupně tělesné hmotnosti běžně používá BMI (Body Mass Index získáme vydělením hmotnosti v kilogramech druhou mocninou výšky v metrech), u dětí a dospívajících je nutné zohlednit také věk a pohlaví.
Pro posouzení dětské obezity tedy lékaři používají takzvané percentilové grafy, které lze označit za speciální BMI pro děti. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je kritériem dětské obezity v České republice 97. percentil BMI, nadváha u dětí má hranici 90. percentilu, ale již dosažení 85. percentilu by mělo být signálem k zahájení prevence. Základní představu o hmotnostní situaci dětí mohou rodiče získat z kalkulaček dětského BMI na internetu.
Příklad: hmotnost desetiletého chlapce s výškou 150 centimetrů by se měla ideálně pohybovat v rozmezí 33–43 kilogramů. Od 44 kg má nadváhu, nad 50 kg je obézní.
Nadváha působí i na psychiku
Rizika spojená s dětskou obezitou jsou velmi závažná a dlouhodobá, obvykle přetrvávají do dospělosti a negativně ovlivňují celý lidský život. Jde především o přidružené nemoci, jako jsou vysoký krevní tlak, poruchy metabolismu, diabetes, kardiovaskulární onemocnění a poškození pohybového aparátu. Nadváha a obezita se však silně podepisuje také na psychickém stavu dítěte.
Redukční dieta se nedoporučuje
Léčba obezity v dětském věku musí vycházet z celkové kontrolované změny životního stylu. U dětí není vhodné aplikovat léčbu medikamenty nebo chirurgické zákroky. V dětské obezitologii není doporučována ani výrazná redukční dieta, protože jednostranná úprava stravy neprospívá organismu, který se vyvíjí.
„Při edukaci o výživě je nutné zdůraznit nebezpečí jednostranných diet či výrazného omezení energetického příjmu s rizikem ohrožení zdraví, včetně rizika vzniku poruchy příjmu potravy (mentální anorexie/bulimie),“ vysvětluje pediatrička. Úbytek hmotnosti při léčbě nadváhy a obezity u dětí by neměl přesáhnout jeden kilogram za měsíc. Velmi důležitá je role psychologa, případně pomoc nutričních a dalších odborníků, vhodným startem léčby jsou specializované lázeňské pobyty pro děti.
Desatero proti dětské obezitě
- Pohyb každý den. Nejpřirozenější základ by měla tvořit chůze (do začátku dětem pomůže aplikace v mobilu), k tomu vyberte alespoň jeden sportovní kroužek.
- Hrajte si. I to je pohyb, který se počítá. Zvlášť u menších dětí využijte každou příležitost, kdy budou ochotné zvednout se od televize nebo tabletu.
- Dobrou noc. Spánek je velmi důležitá součást diety. Nejen proto, že kdo spí, ten nejí. Ale hlavně proto, že odpočaté tělo má dost energie a nepotřebuje doplňovat cukry.
- Žádné zaručené diety. Vysvětlete dětem, co je čeká a že nic není zadarmo. Neustále je sledujte, aby nespadly do extrému jako bulimie nebo anorexie.
- Pravidelná strava. Právě nepravidelnost je u jídla největší problém. Nastavte a striktně dodržujte systém tří hlavních jídel a dvou svačin, volte správnou velikost porcí.
- Pestrý jídelníček. To je úkol hlavně pro rodiče. Přemýšlejte nad dětskými pokrmy předem, nakupujte čerstvé suroviny, věnujte čas jejich přípravě a nikdy děti neodbývejte rohlíkem.
- Pozor na mlsání. Naučte je rozlišit, které potraviny a nápoje jim škodí a co si za kapesné nemají kupovat. Když je bude honit mlsná, nabídněte kousek mrkve a brzy bude po „hladu“.
- Pitný režim. Sladké limonády, šťávy, kupované džusy, ale i ochucené vody jsou odteď tabu. Vyměňte je za čistou vodu s ovocem, zředěnou čerstvě vymačkanou šťávu nebo slabý čaj.
- Babičky a dědové. Upozorněte lidi ve svém okolí, aby dětem nedávali sladkosti a nelákali je na zmrzlinu ani do pizzerie. Určitě to pochopí, protože je to pro dobou věc.
- Příklady táhnou. Pokud to jen trochu jde, jezte totéž co děti, snídejte společně, choďte spolu pěšky po schodech a dodržujte stejná pravidla. A při každém dílčím úspěchu děti chvalte!
Soused vozí syna do školy autem 600 metrů. Ale cestou vidí reklamu Kauflandu,že jídlo je vášeň. A už začíná být buchtíkem.