Kvůli selfie krmí lidé sysly křupkami i oříšky. Odborníci varují před záhubou

V padesátých letech ho zemědělci označovali za škůdce, nyní patří k ohroženým druhům. „Sysel obecný nám připomíná, jak může být osud živočišného druhu vrtkavý,“ řekla Blesk Zprávám Karolína Šůlová z Agentury ochrany přírody a krajiny. Ta vytvořila záchranný program, aby syslové z naší přírody úplně nezmizeli.

„Pro jeho přežití je klíčové zabezpečit potřebnou péči na místech, kde v současné době žije. Na těchto lokalitách je nutné vhodným způsobem hospodařit – trávu pravidelně kosit či spásat,“ vysvětlila Šůlová.

Právě snahy rozšířit populaci syslů hatí ochráncům samotná česká veřejnost. I přes velké tabule, aby sysli nekrmili, na kterých nechybí ani sugestivní fotka mrtvého sysla, neodolají osobnímu kontaktu s drobným hlodavcem a servírují mu slané a sladké. Cedule prý dokonce lidé ničí nebo odnášejí.

Hrozí jim průjmy, paraziti i infekce

„Dlouhodobé nevhodné krmení může sysly stát život. V lepším případě budou mít problémy se zažíváním, časté průjmy, budou hubnout a snáze podlehnou parazitům a infekcím. Nevhodná strava může způsobit i kožní problémy,“ řekla Markéta Jariabková ze Zoo Hluboká.

Zbídačení psi se pářili s příbuznými a měli obří nádory: Ochránci zvířat nevěřili vlastním očím

Pokud by sysly lidé nekrmili, určitě by nezemřeli hlady a jejich strava by byla zdravější a pestřejší. „Kdyby za nimi lidé nechodili, lovili by si kobylky a jiný hmyz. Ten tvoří zhruba osmdesát procent jejich stravy. Pak by spásali traviny a našli si třeba spadané ovoce,“ vyjmenovala Jariabková.

Sysli v Radouči. V současné době v Česku žije zhruba 6 tisíc syslů obecných v posledních cca 38 lokalitách | Blesk Zprávy/Hana Langrová

Podle ní hraje často roli neznalost. „Lidé si řeknou, hele oni to žerou, chutná jim to, tak jim dopřejeme. U nás v Zoo Hluboká krmíme pouze všemi druhy kořenové zeleniny, občas květák, s tím pozor, nadýmá, brokolicí, saláty, kedlubnou a jablky. Občas přihodíme moučné červy. Nic jiného nedostanou,“ dodala.

Když už, tak jen mrkev, petržel nebo jablka

Pro zvířata by tedy bylo prospěšnější, kdyby je lidé nekrmili. Když i přes to neodolají, měla by to být pouze kořenová zelenina nebo jablko.

„V některých případech – například v Kyjově či ve Vyškově – se zdá, že přikrmování něčím vhodným, jako je obilí či zelenina, zvířatům spíše prospívá. Ale vždycky je to otázka míry,“ upozorňuje Šůlová.

Letňanský sysel před výhynem: Měl být symbolem olympiády, na letišti jich teď nezbylo víc než pět

Ta připouští, že nevhodné krmení není hlavní faktor úbytku syslů v České republice, ale rozhodně není radno si s ním zahrávat. „Počet syslů se zmenšil díky změnám zemědělského hospodaření v krajině po druhé světové válce. Neprospělo jim rozorávání mezí a pastvin, scelování polí do velkých lánů, úbytek ploch s nízkým travním porostem a používání chemických prostředků,“ vysvětlila vedoucí oddělení práce s veřejností.

Hrozbou pro sysly jsou kočky a psi

Ochránkyně Karolína Šůlová připomíná, že specifickou hrozbou pro poslední lokality je i volný pohyb koček, které jsou velmi zdatnými lovci těchto hlodavců. Syslové se bojí i psů.

Součástí záchranného programu je také dovoz a odchovávání syslů ze Slovenska, kteří by měli postupně posílit vybrané české populace tohoto vzácného hlodavce. Největší lokality, kde žije zhruba tisíc zvířat, jsou na letišti v Mladé Boleslavi – Bezděčíně a v okolí vrchu Raná v Českém středohoří.

Na Valašsku se objevil medvěd. „Skočil mi přes cestu,“ tvrdí autor videa

Zoologické zahrady v Hluboké, Brně a Praze i záchranná stanice ve Vlašimi spolupracují s Agenturou ochrany přírody a krajiny a ze svých chovů vrací sysly obecné i do volné přírody.

„Máme geneticky vhodná zvířata pro Česko, takže jim dodáváme počty, které si řeknou. Ne vždy se nám je podaří nachytat. Větší zájem je o samice. V Hluboké máme dva chovy, takže je mezi sebou mícháme,“ uvedla Jariabková. V minulém roce se jejich a brněnské zoo podařilo do volné přírody dostat 57 zvířat.

V minulých letech žil sysel obecný i na letišti v Letňanech. Poslední tam byl spatřen v dubnu 2018. Od té doby tu nebyl zastižen žádný exemplář ani pobytové znaky. „S ohledem na to, že jde o stepní druh, syslům nesvědčí přílišná vlhkost, zejména na jaře. Nemají také rádi vysokou trávu, právě proto se na vybraných místech včetně Letňan zajišťuje kosení,“ vysvětlila Karolína Šůlová. Názory na to, jak moc hlodavcům vadí pořádání velkých hudebních akcí, se liší. „Jsou místa, kde probíhají různé festivaly, a syslů neubývá, a pak jsou naopak místa, kde se žádné větší akce nekonají a syslové mizí,“ dodala.