Příroda se zbláznila? Vědci objevili létající růžovou veverku, která svítí ve tmě
Není to ani aprílový vtip, ani výsledek vyšinutého laboratorního experimentu. Vědci přišli do kontaktu s létající veverkou, která je růžová a svítí ve tmě. Do této podoby se vyvinula naprosto přirozeně v přírodě, nikdo ji násilně neobarvil. Biologové jsou z toho v šoku a snaží se přijít s vysvětlením, co to příroda přichystala.
Vše začalo jeden večer v americkém státě Wisconsin, když šel na procházku kolem lesa biolog John Martin z Northland College. „Uslyšel jsem typický zvuk létající veverky, jak proletěla kolem našeho krmítka. Tak jsem si na ní posvítil baterkou a najednou začala růžově zářit,“ popisoval Martin svoji první konfrontaci s neobvyklým zvířetem.
Událost mu nedala spát, kontaktoval tak jednu ze svých studentek Allie Kohlerovou a společně začali zkoumat, zda je to u létajících veverek normální. Doslova to popsali jako „nepřirozený úkaz v přirozeném světě“.
Navigace, nebo ochrana?
Vyrazit do lesa a hledat další exempláře by bylo příliš složité. Dvojice proto šla do muzeí a různě svítila na různé druhy veverek, plus zkoumala jejich způsoby života. Po 135 zanalyzovaných exemplářích vyšlo najevo, že atypický jev se týká pouze severoamerických poletušek rodu Glaucomys.
Martin celé zkoumání popsal v odborném časopise Nature. Růžová záře platila u všech poletušek severních, které vypátral a posvítil na ně ve tmě baterkou. Upozornil ale, ať to lidé nedělají, protože není jasné, jestli to veverkám nijak neubližuje.
Když bylo zjištěno, že poletušky skutečně růžově svítí, bylo třeba i vysvětlit, proč tomu tak je. To se však stále nedaří. Hlavní teorie Martina je, že veverky se tak navzájem upozorňují ve špatných světelných podmínkách. Můžou se také vyhýbat predátorům, nebo to prostě nemá vysvětlení.
„Je to přesně takový ten objev, kdy se člověk zastaví a zírá na svět kolem sebe,“ komentoval věc Erik Olson, asistent Martina. „Stále je co objevovat a často jsou to věci, které máme přímo před očima. Stačí jen trochu změnit úhel pohledu,“ myslí si.
Plachtící veverky napříč světem
V Česku žádné zvíře, které by se dalo označit za létající veverku, nežije. Pojem není vědecky přesný, označuje širokou škálu drobných savců, kteří připomínají veverky a disponují schopností plachtit ve vzduchu. To obvykle způsobují blány, které tvor natáhne a opticky se promění v létajícího draka.
Jako létající veverky se dají označit například letuchy žijící v jihovýchodní Asii. Pak existuje vakoveverka létavá, která se vyskytuje v Austrálii a která spadá do kategorie vačnatců. Nakonec tak lze označit právě poletušky, které mají ze všech zmíněných zvířat nejblíže k českým veverkám obecným.
