Radomíru bolela záda, byl to nádor. Lékaři vinili řídké kosti a práci na zahradě
Paní Radomíru (74) začala po padesátce pobolívat záda. Zpočátku to přičítala námaze, postupně ji ale bolesti trápily víc a víc. Lékaři jí tak dávali léky na bolest, masáže, předepisovali jí lázně a vzhledem k jejímu věku se i domnívali, že trpí řídnutím kostí – osteoporózou. Jenže po osmi letech se ukázalo, že paní Radomíra má mnohočetný myelom – zhoubnou chorobu kostní dřeně. Ta se velmi často u žen po přechodu zaměňuje právě za osteoporózu a podle odborníků je těžké tyto nemoci odlišit.
Paní Radomíra pracovala často na zahradě, takže si myslela, že ji záda bolí z námahy. Navíc vždy byla velice aktivní, celý život sportovala, věnovala se baletu, sportovní gymnastice, jezdila na kole a na lyžích.
Bolesti zad ženu sužovaly několik let. Obvykle skončila u lékaře, který ji poslal na ortopedii, kde dostala injekci nebo léky na bolest, případně šla na masáž nebo jela do lázní. Bolesti sice na chvíli odezněly, ale vždy se vrátily. „Lékaři mi dělali i rentgen a samozřejmě si mysleli, že mám osteoporózu,“ řekla Radomíra Blesk Zprávám.
Osteoporóza je metabolická kostní choroba, která se projevuje řídnutím kostní tkáně a která ohrožuje zejména ženy nad padesát let a po menopauze.
V roce 2010 měla Radomíra odcestovat do Španělska, ale s bolestmi zad skončila na pohotovosti, kde právě sloužila lékařka z hematologie. „Řekla mi, že nemám nikam jezdit a dojít si na hematologii na vyšetření, zda nemám myelom,“ vzpomíná žena, která do té doby netušila, že choroba s názvem mnohočetný myelom vůbec existuje.
„Ošklivá nemoc,“ řekla lékařka
Nemoc se bohužel potvrdila. „Já netušila, co to je, takže jsem nijak nereagovala. Lékařka říkala, že mám ošklivou nemoc a já se uklidňovala tím, že to není žádná rakovina, ale nějaký myelom,“ vypráví paní Radomíra. Teprve když jí lékaři nasadili infuze, pochopila, že její choroba bude asi vážnější, než si myslela.
„Sice jsem si to nechtěla připouštět, ale pak jsem to nějak přijala,“ přiznala Radomíra, která se momentálně léčí s mnohočetným myelomem devět let a nemoc se jí pětkrát vrátila.
Řídnutí kostí, nebo nádor?
Mnohočetný myelom je druhé nejčastější krevní nádorové onemocnění, jedná se o zhoubnou chorobu kostní dřeně. Nemoc vzniká velmi plíživě, na počátku pacient nepociťuje nic neobvyklého.
Mnohočetný myelom se nejčastěji projevuje bolestmi kostí, příznaky zhoršené funkce ledvin, anémií, případně častými a závažnými infekcemi. Myelom by měl lékař při diagnóze vyloučit či potvrdit, pokud se u pacienta objeví neočekávaná či nová bolest zad, která spontánně neustupuje, snižuje se mu výška a má další projevy osteoporózy.
Bolesti kostí se nejčastěji objevují v oblasti zad a hrudníku, méně často bolí kosti končetinové. Bolesti jsou vyvolány pohybem, mohou být stěhovavé, nebývají většinou v noci. Někdy se nemoc projeví náhlou, prudkou bolestí způsobenou frakturou obratlů, žeber, dlouhých kostí.
Problém mají ženy po menopauze
Podobné příznaky má ovšem i osteoporóza, tedy řídnutí kostí, které postihuje zejména ženy po menopauze. Právě u těch je diagnóza velmi problematická.
„Pamatuji si doby před 20 lety, kdy jsme si i při vyšetření nebyli jistí, zda se jedná o prostou osteoporózu, nebo o osteoporózu, která je příznakem myelomu,“ řekl Blesk Zprávám Ivan Špička z 1. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s tím, že dnes jsou k dispozici takové metody, které to rozlišit dokáží. Sám pacient a mnohdy ani praktický lékař na to ale nestačí.
„Jeden z největších problémů je, když přijde pacientka v období menopauzy nebo těsně po k praktickému lékaři či ortopedovi, že ji bolí záda. Jejich obratle jsou osteoporotické, křehké a hrozí zlomeniny. Lékaři většinou nasadí vitamin D, vápník a nepomyslí se, že by příčinou mohlo být něco jiného,“ uvedl Jan Straub z 1. interní kliniky 1. LF a VFN v Praze.
Podle něj lze diagnózu stanovit podle běžných laboratorních testů, jako je biochemické vyšetření krevního obrazu. Při podezření na myelom by pak měl být pacient odeslán na hematologii na další vyšetření.
Kdy spěchat na vyšetření?
Lékaři přiznávají, že problém je ten, že při dnešním způsobu života, při sedavých zaměstnáních, bolí záda téměř každého. Kdy tedy zamířit k lékaři s tím, že by se mohlo jednat o myelom?
„Rozhodně pokud vás bolí záda déle jak měsíc bez zjevné příčiny – tedy nezvedali jste nic těžkého, neměli jste fyzickou námahu a také se bolesti neustále zhoršují,“ říká Straub, ale dodává, že není třeba ihned běžet na hematologii.
„Vyšetřit by vás měl váš praktický lékař, tedy udělat biochemické vyšetření, krevní obraz a sedimentaci,“ upozorňuje odborník.
Myelom může být léčitelný
Dobrá zpráva je, že mnohočetný myelom je léčitelný a u určité části nemocných dokonce vyléčitelný. Což bohužel neznamená, že by mu řada pacientů nepodlehla.
Paní Radomíru naštěstí léčba nevyřadila z běžného života. Je poskytována ambulantně, pacienti nemusí být hospitalizováni. Léky se podávají buď v tabletách nebo infuzích. Při všech těchto léčbách paní Radomíra sportovala, třeba v menší míře, ale sportovala. Lyžování, cyklistika, extrémní turistika.
„Kromě té první léčby v Liberci, ta byla pro tělo záhul, mě žádná z aktivního života nevyřadila. Vždy, když léčba začíná, tak ten první týden, než si tělo zvykne, jsem malátnější, pobolívá hlava, ale aby mně bylo nějak extrémně špatně, nebo mi třeba padaly vlasy, to ne,“ podotýká Radomíra.
Jaké jsou další příznaky myelomu?
Je třeba ale počítat s tím, že u lidí s mnohočetným myelomem je silně oslabena imunita. Proto mezi další časté příznaky patří opakované infekce, zejména bakteriálního původu, například pneumokoková pneumonie. Častá anémie u pacientů vyvolává slabost, únavu a pocit vyčerpání. Méně se objevuje nechutenství, nevolnost či úbytek hmotnosti.
Jde o vzácné onemocnění postihující 4–6 lidí na sto tisíc obyvatel. Nejčastěji se vyskytuje ve věkové kategorii 60–70 let, ale jeho výskyt je možný i v mladším věku. Pacienti mladší než 40 let představují zhruba 3 % všech případů.
V České republice je ročně diagnostikováno přibližně 400 nových pacientů. V současnosti zde žije okolo 1700 pacientů s mnohočetným myelomem. Na celém světě trpí chorobou kolem 230 tisíc osob.
