Hledáte klíče a brýle? „Mozek od 25 let stárne,“ uklidňuje trenérka paměti

Lidé, kteří tu a tam zapomínají, kde odložili brýle, mobil nebo klíče, by neměli propadat panice. S největší pravděpodobností nejde o začínající příznaky demence či jiné nemoci, ale pouze o to, že myslí na jiné věci, než právě dělají. V rozhovoru pro Blesk Zprávy to řekla Dana Steinová, expertka na trénování paměti a zakladatelka Centra celoživotního vzdělávání v Praze.

„Běžně se stává, že jdeme do lednice, otevřeme ji, civíme a nevíme, co jsme vlastně chtěli. Nebo běžně hledáme brýle, klíče. To nejsou problémy s pamětí a není potřeba si dělat starosti. To je pouze nedostatek sebedisciplíny. Když například pokládáme klíče, už v tu chvíli myslíme na jiné věci, třeba na práci. A jakmile neděláme věci vědomě, nemůžeme očekávat, že si je budeme pamatovat,“ říká Steinová.

Jméno i název „na jazyku“

Podobné je to podle odbornice v případech, kdy máme takzvaně slovo „na jazyku“, ale nemůže si ho vybavit. „To je fenomén, který signalizuje, že jsme nashromáždili velké množství informací a mozku chvíli trvá, než tu konkretně informaci najde,“ zmiňuje expertka a dodává: „Po deseti minutách si zpravidla vzpomenete, co jste měli na jazyku, ale obvykle se mezitím konverzace posune jinam a vy už to nepotřebujete.“

Silná menstruace trápí v práci tisíce Češek. Od křečí uleví i orgasmus, radí Petra

„S tím se nedá nic dělat, svědčí to jen o tom, že jsme velmi inteligentní, máme velkou slovní zásobu,“ říká Steinová. Je podle ní zbytečné hledat nějaké nástroje nebo postupy, jak si „vyčistit“ hlavu, mozek si poradí sám. „Zvládne to i bez vaší asistence, protože už v průběhu evoluce byl vyvinut tak, aby splnil hlavní poslání, tedy naše přežití v případě ohrožení. Takže mozek se chová funkčně a přestane přijímat nové informace, když ví, že by pak nemohl své základní poslání splnit,“ vysvětluje.

Mozek stárne už v mládí

Podle expertky začíná mozek stárnout velmi brzy. „Málo lidí si uvědomuje, že vývoj lidského mozku je ukončen kolem 25. roku a od té doby se začíná jeho funkčnost zhoršovat. Zpočátku se to projevuje tak, že si nemůžete vybavit jméno někoho, koho dobře znáte, nebo název místa dovolené. Později začínají problémy být markantnější,“ uvádí Steinová. Podle odbornice jde o proces velmi pozvolný a výrazněji se začíná projevovat kolem 50. a 60. roku života. Lidé by proto už od dětství, v mládí a zvláště pak po padesátce měli paměť cvičit.

„Musíme paměť trénovat a pomáhat našemu mozku, aby informaci zpracoval efektivně. Pak se informace spolehlivě posune do dlouhodobě použití, odkud se může vybavit později. Je třeba informaci přetransformovat do něčeho atraktivního, musíme mozek přelstít,“ radí Steinová s tím, že trenéři paměti nejčastěji využívají různé mnemotechnické techniky.

20 hodin na operačním sále, „zázračné“ výměny střev či dělohy: Takhle žijí čeští chirurgové

„Jedna z nejjednodušších technik je aktostikum, kdy si vytvoříme větu a v té větě každé slovo začíná písmenem, které je identické s informací, kterou si potřebujeme zapamatovat,“ popisuje jednu z technik v rozhovoru.

„Vezměme si příklad duhy, u které si málokdo pamatuje duhové spektrum. Stačí vytvořit větu: Červená opice žrala zelený meloun indickému fakírovi. A pak je o – oranžová, ž – žlutá a tak dále. Okamžitě víte, jak jdou barvy za sebou,“ dává příklad odbornice.

Jména prezidentů „ošálí“ mozek

Seniorům pak radí, aby se naučili například jména 45 amerických prezidentů. „A jak to využít v praktickém životě? Samozřejmě, že nijak. Ale díky tomu mají senioři téměř jistotu, že se nikdy nic takového neučili a bude to pro ně nová informace,“ říká s tím, že díky tomu pomohou mozku, aby byl aktivnější a výkonnější.

Jaké techniky na trénování paměti Dana Steinová doporučuje? A kdo je to trenér paměti? Podívejte se v následujícím videu: