Pivo v prášku patent nezískalo. Čeští kutilové a firmy zaostávají v ochraně vynálezů

Autor: David Budai - 
29. prosince 2018
05:35

Nejen tradiční české kutilství, ale i mnohé firmy vyvíjející nákladné technologie mají problém. Češi totiž zaostávají v patentech a zbytečně tak otevírají „dveře“ zahraniční konkurenci, která může unikátní vynálezy využít pro sebe. Podle experta je současná státní podpora ochrany duševního vlastnictví chaotická a mnozí podnikatelé si ani neuvědomují, že se její ignorací připravují o peníze.

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS) v Brně se před osmi lety pokusil získat patentovou ochranu na výrobu piva v prášku. Čekalo se, že půjde o prodejní trhák, ústav totiž práškové pivo prodával od konce 80. let a ročně se ho ještě před několika lety se do zahraničí vyváželo přes 20 tun. V patentovém řízení ale narazil. Ukázalo se totiž, že pivní prášek už mají patentovány jiné firmy v Koreji a Německu.

Ústav se sice snažil argumentovat jedinečností svého postupu a dokonce i Úřad průmyslového vlastnictví nevyloučil, že šance na získání patentu stále existuje. Budoucnost pivního prášku ale nakonec nepohřbilo „zaspání“ s patentem, něco jiného – rostoucí ceny energií.

„Dnes už nás ten neúspěch s patentem nemusí tolik mrzet, protože v současné době už by to nebylo tolik použitelné,“ řekl pro Blesk Zprávy ředitel VÚPS Karel Kosař a vysvětlil, že proces výroby prášku spočívá v rozsáhlém a energeticky náročném sušení. „Ceny energií jsou už dnes tak vysoké, že náklady by byly neúměrné a výrobek by na trhu neměl příliš úspěch,“ dodal.

Češi zaostávají a přichází o peníze

Jenže zatímco kvůli prášku v pivu smutnit Česko nemusí, v případě jiných vynálezů, zlepšováků nebo drahých technologií může být škoda mnohem větší. Ochrana duševního vlastnictví je totiž v případě tuzemských podnikatelů a vynálezců ideálu na hony vzdálená. 

Skutečnost, že si Češi často s patentovou ochranou nevědí rady, ukázal před časem třeba televizní pořad Den D vysílaný Českou televizí. Vynálezci a podnikatelé v něm žádali investory o peníze na rozvoj svého podnikání a rozšíření vynálezům světa. Ovšem kvůli tomu, že svůj vynález nebo zlepšovák mnozí neměli chráněný patentem nebo užitným vzorem, zájem investorů velmi rychle opadal.

„Máte to chráněné patentem doma i v zahraničí?“ zněla pravidelně jedna z prvních otázek z úst potenciálních investorů. A odpověď mnohdy zněla záporně, v některých případech o tom účastníci a kutilové ani neuvažovali, jindy zase neměli na řízení dostatek peněz. Národní patentová ochrana vyjde na přibližně na 10 tisíc korun, mezinárodní přihláška pak přibližně na 100 tisíc korun.

Video Expert: Nastal ideální čas ohlédnout se po lépe placené práci - David Budai, Blesk Zprávy

„Firmy zbytečně přicházejí o pozice na zahraničních trzích, neboť zahraniční zkušení podnikatelé jsou v této oblasti velmi rafinovaní. Nepatentují totiž pro ochranu svého know-how, ale hlavně pro oslabení svých potencionálních konkurentů,“ myslí si Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR).

Ztrácí celá ekonomika, patentů je málo

Podle něj se tím snižuje hodnota podniků a to se pak negativně projevuje ve financování nebo vyjednávání s investory. „Ztrácíme tím i jako ekonomika, neboť jedním z indikátorů vyspělosti v oblasti inovací jsou i výsledky v oblasti zahraničních patentů,“ dodal Havlíček s tím, že současné veřejné podpory na ochranu duševního vlastnictví jsou chaotické.

Potvrzují to i čísla, která AMSP ČR shromáždila. Přestože do výzkumu a vývoje plyne rekordní množství peněz, v počtu patentů Češi oproti jiným zemím výrazně zaostávají. Například při srovnání s podobně velikým Švédském či Rakouskem dokonce o řád.

Loni bylo podáno 184 mezinárodních přihlášek PCT, díky kterým lze získat ochranu v téměř 150 státech. Ovšem Rakousko jich podalo 1397, Švédsko 3975 a Švýcarsko dokonce 4487. Češi výrazně zaostávají také v udělování Evropských patentů, opět jich mají přibližně desetkrát méně. Situace se prakticky nezměnila posledních pět let.

Nepříliš slavné je to o ovšem i případě přihlášek národních patentů. Loni jich podle čísel AMSP a patentového úřadu podáno necelých 800 patentů, což je neméně za poslední roky. Pro srovnání, v roce 2013 jich bylo 984, ve 20. a 30. letech minulého století dokonce v průměru třikrát tolik.

Firmy vnímají patenty jako byrokracii

„Ochranu duševního vlastnictví dlouhodobě podceňujeme, a to jak na úrovni státu, tak firem samotných. Firmy berou patentování jako administrativně náročnou a nákladnou aktivitu, která jim příliš nepomůže,“ říká Havlíček s tím, že firmy dokonce někdy patentovou ochranu vnímají tak, že zbytečně odkryjí své know-how.

Skutečnost je přitom přesně opačná, jak upozorňuje i Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Pokud Češi nepřemýšlejí o ochraně svého vynálezu v zahraničí, hrozí riziko, že přelomové technické řešení využije zahraniční konkurent. Řešením nejsou ani národní přihlášky patentů, které jsou levnější a firmy je využívají častěji. Národní patent totiž výrobek chrání pouze na území ČR, ale reálně je i díky internetu k dispozici celému světu.

Změnit nepříznivou situaci by měla nová inovační strategie ČR, kterou v současné době připravuje vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ta by měla například zajistit větší povědomí Čechů o patentech a jejich významu. Měla by také podnikatele i školy podporovat v přihláškách, a to jak servisně, tak finančně. Stát by měl také usilovněji vymáhat práva duševního vlastnictví.

Video Jiří pracuje od dvanácti let. V šestnácti ho soud zplnoletnil a začal podnikat - Blesk TV

yarda ( 29. prosince 2018 11:56 )

Pivo vo prášku? V jednom výzkumáku vyvinuli pitnou vodu v prášku. Jedna kávová lžička pitné vody v prášku se nechá rozpustit v jednom litru pitné vody a získá se jeden litr pitné vody.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud