Pivo v prášku patent nezískalo. Čeští kutilové a firmy zaostávají v ochraně vynálezů

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský (VÚPS) v Brně se před osmi lety pokusil získat patentovou ochranu na výrobu piva v prášku. Čekalo se, že půjde o prodejní trhák, ústav totiž práškové pivo prodával od konce 80. let a ročně se ho ještě před několika lety se do zahraničí vyváželo přes 20 tun. V patentovém řízení ale narazil. Ukázalo se totiž, že pivní prášek už mají patentovány jiné firmy v Koreji a Německu.

Ústav se sice snažil argumentovat jedinečností svého postupu a dokonce i Úřad průmyslového vlastnictví nevyloučil, že šance na získání patentu stále existuje. Budoucnost pivního prášku ale nakonec nepohřbilo „zaspání“ s patentem, něco jiného – rostoucí ceny energií.

„Dnes už nás ten neúspěch s patentem nemusí tolik mrzet, protože v současné době už by to nebylo tolik použitelné,“ řekl pro Blesk Zprávy ředitel VÚPS Karel Kosař a vysvětlil, že proces výroby prášku spočívá v rozsáhlém a energeticky náročném sušení. „Ceny energií jsou už dnes tak vysoké, že náklady by byly neúměrné a výrobek by na trhu neměl příliš úspěch,“ dodal.

Češi zaostávají a přichází o peníze

Jenže zatímco kvůli prášku v pivu smutnit Česko nemusí, v případě jiných vynálezů, zlepšováků nebo drahých technologií může být škoda mnohem větší. Ochrana duševního vlastnictví je totiž v případě tuzemských podnikatelů a vynálezců ideálu na hony vzdálená. 

Malé obce „vymírají“, trpí místní i podnikatelé. Expert: Odrážíme se ode dna

Skutečnost, že si Češi často s patentovou ochranou nevědí rady, ukázal před časem třeba televizní pořad Den D vysílaný Českou televizí. Vynálezci a podnikatelé v něm žádali investory o peníze na rozvoj svého podnikání a rozšíření vynálezům světa. Ovšem kvůli tomu, že svůj vynález nebo zlepšovák mnozí neměli chráněný patentem nebo užitným vzorem, zájem investorů velmi rychle opadal.

„Máte to chráněné patentem doma i v zahraničí?“ zněla pravidelně jedna z prvních otázek z úst potenciálních investorů. A odpověď mnohdy zněla záporně, v některých případech o tom účastníci a kutilové ani neuvažovali, jindy zase neměli na řízení dostatek peněz. Národní patentová ochrana vyjde na přibližně na 10 tisíc korun, mezinárodní přihláška pak přibližně na 100 tisíc korun.

„Firmy zbytečně přicházejí o pozice na zahraničních trzích, neboť zahraniční zkušení podnikatelé jsou v této oblasti velmi rafinovaní. Nepatentují totiž pro ochranu svého know-how, ale hlavně pro oslabení svých potencionálních konkurentů,“ myslí si Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR).

Ztrácí celá ekonomika, patentů je málo

Podle něj se tím snižuje hodnota podniků a to se pak negativně projevuje ve financování nebo vyjednávání s investory. „Ztrácíme tím i jako ekonomika, neboť jedním z indikátorů vyspělosti v oblasti inovací jsou i výsledky v oblasti zahraničních patentů,“ dodal Havlíček s tím, že současné veřejné podpory na ochranu duševního vlastnictví jsou chaotické.

Česko je pro firmy jen supermontovna. „Dojedeme na to,“ zuří ekonom i kvůli platům

Potvrzují to i čísla, která AMSP ČR shromáždila. Přestože do výzkumu a vývoje plyne rekordní množství peněz, v počtu patentů Češi oproti jiným zemím výrazně zaostávají. Například při srovnání s podobně velikým Švédském či Rakouskem dokonce o řád.

Loni bylo podáno 184 mezinárodních přihlášek PCT, díky kterým lze získat ochranu v téměř 150 státech. Ovšem Rakousko jich podalo 1397, Švédsko 3975 a Švýcarsko dokonce 4487. Češi výrazně zaostávají také v udělování Evropských patentů, opět jich mají přibližně desetkrát méně. Situace se prakticky nezměnila posledních pět let.

Nepříliš slavné je to o ovšem i případě přihlášek národních patentů. Loni jich podle čísel AMSP a patentového úřadu podáno necelých 800 patentů, což je neméně za poslední roky. Pro srovnání, v roce 2013 jich bylo 984, ve 20. a 30. letech minulého století dokonce v průměru třikrát tolik.

Firmy vnímají patenty jako byrokracii

„Ochranu duševního vlastnictví dlouhodobě podceňujeme, a to jak na úrovni státu, tak firem samotných. Firmy berou patentování jako administrativně náročnou a nákladnou aktivitu, která jim příliš nepomůže,“ říká Havlíček s tím, že firmy dokonce někdy patentovou ochranu vnímají tak, že zbytečně odkryjí své know-how.

V lednu poskočí zaručené mzdy: Těmto profesím bude muset šéf platit nejméně 26 tisíc

Skutečnost je přitom přesně opačná, jak upozorňuje i Úřad průmyslového vlastnictví (ÚPV). Pokud Češi nepřemýšlejí o ochraně svého vynálezu v zahraničí, hrozí riziko, že přelomové technické řešení využije zahraniční konkurent. Řešením nejsou ani národní přihlášky patentů, které jsou levnější a firmy je využívají častěji. Národní patent totiž výrobek chrání pouze na území ČR, ale reálně je i díky internetu k dispozici celému světu.

Změnit nepříznivou situaci by měla nová inovační strategie ČR, kterou v současné době připravuje vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Ta by měla například zajistit větší povědomí Čechů o patentech a jejich významu. Měla by také podnikatele i školy podporovat v přihláškách, a to jak servisně, tak finančně. Stát by měl také usilovněji vymáhat práva duševního vlastnictví.