Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Polojasno 9°C

Chudé děti vidí peníze větší, ženy mají svět barevnější. Co všechno ovlivňuje, jak vidíme?

Autor: Nikola Forejtová - 
12. prosince 2018
05:10

Nemůžete občas uvěřit svým očím? Možná děláte dobře. Zrakem totiž vnímáme 80 % informací a to je taková dřina pro mozek, že nás radši kolikrát oklame. Každý člověk také vnímá svět jinak, záleží na věku, pohlaví, osobních zkušenostech i na současném sociálním stavu. „Podle jednoho starého experimentu viděly chudé děti peníze fyzicky větší,“ tvrdí Michal Šimeček z Psychologického ústavu Akademie věd ČR. Co tedy zrakem vnímáme, co mozek přes oči nevidí a opravdu jsou oči oknem do duše?

„Ve vědecké literatuře jsou zmínky o tom, že ženy mají lepší rozlišovací schopnost při vnímání barev, dokážou je přesněji pojmenovat a lépe si je z paměti vybaví,“ odpovídá Blesk Zprávám Radovan Šikl z Psychologického ústavu AV ČR na otázku, jestli ženy a muži vnímají svět trochu jinak. 

U mužů zase byla zdokumentovaná jejich vyšší schopnost zachytit a rozlišovat u sledovaných podnětů detaily,“ dodává Šikl. Podle výzkumů se ale tyto rozdíly týkají jen několika oblastí zrakového vnímání a ani v nich nejsou rozdíly až tak výrazné.

Za to, co nám říkají naše oči, totiž nemůžou jen tyčinky a čípky. „Dva lidé mohou stejnou událost vnímat různě. Důvodů je ale celá řada a jen část z toho padá na vrub zrakovému vnímání. Ve hře jsou kromě paměti také očekávání (předpoklady), postoje a emoce,“ upozorňuje Šimeček.

„Obecně, s mírným zjednodušením, jde říct, že naše smysly jsou optimalizované vzhledem k podmínkám a dokážou právě to, co od nich potřebujeme. Rozhodně ale nejsou ani přesné, ani neomylné,“ říká Šikl.

Příkladem může být, že v jednom starém experimentu byly pro chudé děti peníze fyzicky větší, protože je mozek bral jako něco úžasného, potřebného a nedosažitelného.

Viděl jsem to na vlastní oči

Zrak nás ale neklame jen v tom, jestli vidíme červenou, karmínovou nebo rudou. Zamotat hlavu nám může v naprosto automatických situacích. „Náš zrak nám rozhodně nezobrazuje celý okolní svět, ale nejde o klam, jako spíš o úsporu energie. Zpracovávat a vyhodnocovat tak enormní množství potencionálních informací, které se nám každým okamžikem zobrazují v oku, by bylo pro náš organismus extrémně náročné,“ vysvětluje Šikl.

Víte, jakou má barvu klika do kanceláře? Nejspíš ne, protože to prostě nepotřebujete. Zkušení řidiči také ignorují irelevantní objekty,“ doplňuje Michal Šimeček. Objekty ale vidíte, je pak na paměti a mozku, jestli vám informaci zpřístupní, až ji budete potřebovat.

Proslulá americká expertka na výzkum paměti Elizabeth Loftusová takto experimentovala s promítání autonehody. Svědkům po promítání pokládala sice stejné, ale jinak položené otázky. Dokázala, že vzpomínka může být předělána díky vlivu okolí a otázek vyšetřujících policistů u nehody.

Ptali se účastníků, jestli viděli na záznamu nehody rozbité sklo. Pokud v otázce zaznělo drastičtější „auto vletělo“ oproti „auto se srazilo“, až 32 % lidí udávalo, že rozbité sklo vidělo. I přesto, že tam žádné nebylo. Zrak je holt oproti představivosti a předpokládání malým pánem.

Oko jako okno do duše

Oko je velmi náročným smyslem. Téměř 60 % nervových vláken v mozku slouží pro to, aby dokázalo ustát přínos informací, kterými nás zrak neustále zahlcuje. Mozek šetří energii a vstřebává to podstatné. „Chodíte-li denně stejnou cestou do práce, nevnímáte výlohy nebo fasády domů, protože vám to v cestě do práce nepomůže,“ objasňuje Šikl.

Oči prozrazují naše myšlení a úmysly. Při vzrušení se nám rozšíří zornice, při nemoci máme pohled zakalený. Existuje dokonce i odvětví alternativní medicíny, iridologie, které pomocí skvrnek v duhovce a zbarvení bělma odhaduje nemoci a poruchy.

Podle iridologie jsou tmavé skvrnky alarmem pro špatně fungující systém. Máte-li skvrnku ve spodní části duhovky, mělo by se jednat o spodní část těla. Rozdíl je také v levém a pravém oku. Co je ale vědecky podložené, je reakce očí na závažnější infekce. Jaterní problémy často indikuje žluté zbarvení bělma. Vypouklé oči pak mohou ukazovat na štítnou žlázu.

Vidí i slepý?

Zrak, i přesto jak důležité místo zabírá v lidském životě, někomu chybí nebo je narušen. Kromě klasických očních vad, jako je astigmatismus nebo krátkozrakost, existují i dost odlišné poruchy spojené s viděním, například barvoslepost. 

„V monochromazii je pojmenování barvoslepost na místě, ale existuje řada jiných forem poruchy barvocitu, kdy například člověk vnímá spektrální barvy počínaje žlutozelenou, přes žlutou až po červenou, zbytek mu splývá,“ vysvětluje Šikl.

Slepý člověk také nemusí být úplně slepý. Definice slepoty podle Světové zdravotnické organizace započítává také lidi, kteří mají stále zbytky zraku. Podle Šikla mohou někteří vnímat světlo a tmu, kontrastní předměty nebo s pomůckami mohou dokonce číst.

„Mnoho lidí, které okolí považuje za slepé, má takzvané zbytky zraku. Ty jim ale moc v životě nepomáhají. Jiná věc je, jestli nevidomí mohou vnímat prostor kolem sebe. To jistě mohou, ale jinak než my,“ říká na závěr Šimeček.

 

 

 

 

Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

Zobrazit celou diskusi